Ústavní soud a restituční lhůty
Ústavní soud se nálezem pléna, sp. zn. Pl. ÚS 20/16 odklonil od zásady ex favore restitutionis (ve prospěch restituce).
Ústavní soud nálezem pléna, sp. zn. Pl. ÚS 20/16, označil za ústavně konformní § 8 odst. 1 zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, podle něhož je obec, na kterou přešlo tímto zákonem právo, které nebylo dosud zapsáno v katastru nemovitostí, povinna podat návrh katastrálnímu úřadu nebo žalobu soudu nejpozději do 31. 3. 2013, a to pod sankcí ztráty tohoto práva. Vedle toho se odklonil od zásady ex favore restitutionis (ve prospěch restituce), když prohlásil, že tato lhůta je lhůtou hmotněprávní a navíc, že jde o lhůtu, která se neprodlužuje, byť její konec připadnul na víkend.
Byť se rozhodovalo pouze o nároku obce Němčice na Prachaticku, toto rozhodnutí de facto znamená konec pro všechny probíhající restituční spory obcí, které předepsanou lhůtu z toho či onoho důvodu nedodržely. V případě Němčic byla sice žaloba podána k poštovní přepravě včas, avšak došla soudu až 2. 4. 2013, což dle rozhodnutí Ústavního soudu bez dalšího znamená, že předmětný sporný majetek již nevratně přešel do vlastnictví státu.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



