Mgr. Martin Eliášek

Situaci ohledně vztahu práva na informace a práva na nahlížení do spisu podle mého názoru celkem pěkně shrnuje rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 124/2017.

Jubilejní desátý ročník konference České právo a informační technologie, pořádané již tradičně Ústavem práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity, proběhl v Brně 20. – 21. 9. 2018. Jako obvykle byl program plný zajímavých příspěvků na ne vždy tradiční a ne vždy právní témata.

Za stát v případech odškodnění za průtahy, kdy připadá v úvahu více ústředních správních orgánů, vystupuje ministerstvo financí bez ohledu na to, u koho byl nárok na odškodnění uplatněn.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4304/2015, nezakládá samotné vymezení územní rezervy podle § 36 odst. 1 stavebního zákona vlastníkům dotčených pozemků nárok na náhradu za omezení jejich vlastnického práva.

Na jednu stranu nakládání s obecním majetkem upravuje § 39 zákona o obcích, který stanoví povinnost obce zveřejnit záměr 15 dnů před rozhodnutím na úřední desce, na druhou stranu uzavírání koncesních smluv upravuje § 31 koncesního zákona, který stanoví povinnost záměr uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek. Nejvyšší správní soud zde řešil otázku vztahu těchto předpisů.

Zaniklá veřejně přístupná účelová komunikace nemůže bez souhlasu majitele opět vzniknout.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 9 Afs 142/2017, může poskytovatel dotace vyjmout nedodržení některých podmínek dotace z režimu porušení rozpočtové kázně.

Může zaměstnanec porušit svou povinnost jmenovat svého zástupce, pokud je v pracovní neschopnosti? A co když fakticky do práce dochází?

Přiznat odkladný účinek kasační stížnosti proti nepravomocnému rozsudku krajského soudu není z povahy věci možné.

Ačkoliv se Nejvyšší správní soud brání paušalizaci a zdůrazňuje nutnost posuzovat všechny okolnosti daného případu, z rozhodnutí sp. zn. Aprk 24/2017, publikovaného ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3669/2018, vyplývá, že délka soudního řízení do 24 měsíců je přiměřená.

Nejvyšší správní soud přezkoumal pokutu udělenou lesníkům, kteří vykáceli místo pravidelného hnízdění holuba doupňáka. Toto kácení bylo naplánováno v lesních osnovách a holubi v době kácení zimovali mimo území ČR.

Zákon o svobodném přístupu k informacím se nevztahuje na vytváření nových informací. Nelze žádat správní orgán, aby novou informaci vytvořil. Co je však nová informace?

Pokud se obec při prodeji obecního majetku rozhodne nevyužít ekonomicky nejvýhodnější nabídku, musí být tento postup odůvodněn. Zákon o obcích ale nestanoví formu takového odůvodnění...

Správní orgán má povinnost účastníka řízení na požádání informovat o tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou. Kdy má porušení tohoto pravidla za důsledek nezákonnost vydaného rozhodnutí?

Informace o platech zaměstnanců nelze poskytovat bez dalšího, jak se někdy dovozuje z judikatury Nejvyššího správního soudu.

V řízení o pokutě za stání na chodníku ve věci sp. zn. 6 As 333/2017 se Nejvyšší správní soud musel mj. zabývat otázkou, co je to chodník.

Stavební zákon v § 5 odst. 6 obci ukládá, aby pořídila změnu územního plánu v případě změny podmínek. V případě, že tak neučiní, nemohou se ale občané domáhat změny územního plánu soudní cestou, neboť s tímto porušením není spojena žádná sankce a kontrolní mechanismus spočívá pouze v dohledu krajského úřadu.

K ukládání pokut kontrolním orgánem za neposkytnutí součinnosti při kontrole.

Neuposlechnutí výzvy strážníka není důvodem k předvedení.

Kdy zakládá neoznámení totožnosti rozhodující osoby takovou nezákonnost, že je třeba rozhodnutí vydané touto osobou zrušit?

Jednací řízení bez uveřejnění nelze provést, pokud skutečnost, že veřejnou zakázku může splnit pouze jediný dodavatel, způsobil zadavel vlastním jednáním, např. dřívějším uzavřením licenční smlouvy.

Uchazeč, který nebyl vybrán v druhém kole výběrového řízení podle zákona o státní službě, se nemůže soudně domáhat toho, aby byl vybrán. A to ani v případě, že byl jediným uchazečem v tomto kole.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu změnil judikaturu v otázce zachování lhůty při elektronickém podání zásilky prostřednictvím služby DopisOnline. Nyní je, minimálně ve správním řízení, rozhodující okamžik vytisknutí.

V rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 Afs 86/2017 si můžeme počíst o odpovědnosti příjemce dotace za dodržení podmínek nastavených v dotační smlouvě či rozhodnutí, a jak závažné musí být porušení povinností příjemce dotace, aby šlo o porušení rozpočtové kázně.

Odjezd z čerpací stanice si nelze vynucovat najížděním na obsluhu. Je to přestupek proti občanskému soužití, řekl soud.