Náhrada za územní rezervu
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4304/2015, nezakládá samotné vymezení územní rezervy podle § 36 odst. 1 stavebního zákona vlastníkům dotčených pozemků nárok na náhradu za omezení jejich vlastnického práva.
Vymezení územní rezervy nepředstavuje stavební uzávěru, byť se jí v některých ohledech může podobat. V území je totiž i nadále možno činit změny, ovšem s výjimkou těch, které by byly v rozporu se zamýšleným (prověřovaným) budoucím využitím území. Územní rezerva do práv vlastníků dotčených nemovitostí zasahuje navíc pouze dočasně – po nezbytně nutnou dobu na prověření možnosti využití území pro stanovený záměr (než bude připravena podrobnější dokumentace), a zamýšlený záměr nemusí nakonec být vůbec realizován.
Ne každé omezení vlastnického práva je automaticky kvalifikováno jako nucené omezení vlastnického práva podle čl. 11 Listiny. Rozhodující je intenzita a délka trvání. V případě územní rezervy tak zásadně nárok na náhradu za omezení vlastnického práva nevzniká.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Provozovatel díla: Divadelní vystoupení
Osoba, která organizačně zajišťuje zpřístupnění živého divadelního představení, je provozovatelem díla a musí mít autorskou licenci
Přístup k sociální pomoci osob požívajících mezinárodní ochrany
Italská podmínka desetiletého pobytu pro nárok na "občanský příjem" představuje nepřímou diskriminaci cizinců
Judikát měsíce: kupní smlouva na nemovitost bez uvedení kupní ceny (NS 24 Cdo 81/2026)
Judikátem měsíce je opět rozhodnutí, které mě velice potěšilo.
Dvojitý nájem
Požadování dvojího nájemného ze strany pronajímatele není samo o sobě v rozporu s dobrými mravy
Pastiš
Evropský soudní dvůr upřesnil dovolenou pastiš v kontextu hudebního vzorkování (samplingu)



