Odpovědnost provozovatele parkoviště
Provozovatel parkoviště nemusí odpovídat za škodu na vozidlech tam zaparkovaných.
§ 2945 občanského zákoníku říká:
Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 5758/2015 to nelze vztáhnout na všechna placená parkoviště, garáže či jiné parkovací plochy.
Podle uvedeného rozhodnutí se tato odpovědnost vztahuje pouze na zařízení, která slouží k umístění dopravních prostředků s garancí jejich střežení ze strany provozovatele. V daném případě bylo parkoviště toliko oploceno a opatřeno na vjezdu a výjezdu závorami na parkovací kartu, které sloužily k placení parkovného. Podle soudu uzavřenost parkovací plochy sama o sobě charakter hlídaného parkoviště nezakládá, jelikož dopravní prostředky nejsou kvalifikovaně střeženy ani personálem ani technickým zabezpečením. Pro odpovědnost za vozidlo odcizené z takového parkoviště je rozhodující, zda vzhledem ke všem okolnostem mohl poškozený nabýt dojmu, že se o střežené parkoviště jedná, ale pokud zařízení parkoviště nevykazovalo znaky hlídaného parkoviště, je úhrada parkovného plněním za krátkodobý pronájem parkovací plochy a provozovatel za parkovaná vozidla neodpovídá.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



