Neoznámení totožnosti rozhodující osoby

Podle § 15 odst. 3 správní orgán “o tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou… účastníka řízení na požádání informuje.” Otázkou předloženou Nejvyššímu správnímu soudu, ve věci sp. zn. 4 As 205/2017, bylo, zda porušení tohoto ustanovení představuje takovou nezákonnost, která by odůvodňovala zrušení vydaného rozhodnutí.

V dané věci šlo o žádost o sdělení totožnosti úřední osoby provádějící úkony v odvolacím řízení (proti přestupku), aby mohl dotyčný případně vznést námitku podjatosti. Podle soudu záleží na tom, jak závažná by byla případná námitka podjatosti. Pokud by se pohybovala pouze v obecné rovině, pak by zde důvod ke zrušení nebyl. Pokud však dotyčný má konkrétní námitku vůči jedné z několika v úvahu připadajících úředních osob, přičemž nesdělením její totožnosti ztratí možnost ji uplatnit a následně tato osoba o věci skutečně rozhodne, dochází k situaci, kdy v důsledku procesního pochybení správního orgánu lze pochybovat o nepodjatosti rozhodující osoby. V takovém případě je třeba rozhodnutí zrušit.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde