Články s tagem: zaměstnanec

Léto je nadosah a s ním i doba volna. Nárok na dovolenou zaměstnanců vychází z výměry v týdnech. K výpočtu dnů dovolené je potřeba znát také odpracované hodiny v daném roce, do kterých se započítávají i vybrané absence. Nově mají navíc právo na placenou dovolenou i takzvaní dohodáři.

Zaměstnanci jsou v době rodičovské dovolené chráněni zákoníkem práce před výpovědí ze zaměstnání, nicméně existují výjimky, kdy nárok na původní pracovní pozici zaniká. Častěji ovšem dochází k tomu, že je pracovní poměr ukončen krátce po návratu do firmy. Jindy zase může nastat situace, že se rodič rozhodne do práce se již nenastoupit a pracovní poměr ukončit. Na co v takových situacích máte nárok a jak postupovat?

Kdo sleduje veřejné dění nemohl si nevšimnout, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) objížděl v loňském roce republiku s cílem získat podporu pro záměr zrušení přísedících u pracovněprávních sporů. Z jeho mediálních vyjádření vyplývá, že pro svůj záměr při tom získával podporu samotných soudců.

Závěrem loňského roku byl bez většího rozruchu schválen zákon, jehož prostřednictvím došlo k novelizaci nejen zákona o zaměstnanosti, zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákona o inspekci práce, ale opět i zákoníku práce (dále jen „Novela“).

Již téměř tři desítky policistů z pražské speciální pořádkové jednotky uspěly u soudu ve sporu o odměňování pracovní pohotovosti. Ačkoliv ji byli nuceni držet na policejní služebně, vyplácena jim byla pouze třetina mzdy.[1] Problematika místa, kde se pracovní pohotovost drží, je tak navzdory ustálené soudní praxi stále aktuální.

Praha 26. března (ČTK) - Doplnění Listiny základních práv a svobod o právo být off-line, jak to navrhla skupina senátorů, zřejmě horní parlamentní komora v dohledné době schvalovat nebude.

Koncem minulého roku došlo v pracovněprávní oblasti ke schválení několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce.

Běžná praxe zaměstnavatelů spočívající v udělení výpovědi pro jistotu v situaci, kdy již se zaměstnancem zrušili okamžitě pracovní poměr, se nemusí vyplatit.

Jaké jsou základní prvky právní obrany zaměstnance v případě neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele?

„Pre-Employment Screening“ je proces prověřování uchazečů o zaměstnání, který by měl předcházet rozhodnutí o výběru vhodného kandidáta a utvrdit zaměstnavatele v přesvědčení, že uchazeč se pro dané pracovní místo hodí nejlépe.

Koncept ESOP (zkratka pro „Employees Stock Option/Ownership Plan“) byl vytvořen ve druhé polovině 20. stolení v USA. ESOP programy se od té doby rozšířily do Evropy a těší se u našich západních sousedů čím dál větší popularitě. Není se čemu divit, dostupné statistické údaje prokázaly, že dobře nastavené ESOP programy zvyšují výkonnost společnosti v průměru až o 4-5 %.[1]

Vedle přání všeho dobrého do roku 2024, včetně lepší legislativy a spravedlivějších soudních rozhodnutí, nám dovolte v návaznosti jednak na některé Vaše dotazy a jednak v návaznosti na legislativní vývoj posledních dní (v posledních dnech byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny právní předpisy, jejichž účinnost byla stanovena na 1. ledna 2024) poukázat na několik změn pracovněprávní legislativy.

Ochranná funkce zákoníku práce se ve vztahu k těhotným zaměstnankyním projevuje ještě intenzivněji. Výrazná specifika lze pozorovat zejména v úpravě jednostranného ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kdy prakticky jediným výpovědním důvodem je zrušení zaměstnavatele nebo jeho části. Zaměstnavatel nemůže jednostranně ukončit pracovní poměr těhotné zaměstnankyně výpovědí z jiných důvodů, ani okamžitým zrušením pracovního poměru.

Jako součást motivace a forma odměňování je ze strany řady zaměstnavatelů zaměstnancům poskytována možnost účasti na různých typech kurzů a školení.

Již 1. října 2023 nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přináší mnoho významných změn do pracovněprávních vztahů.

Novela zákoníku práce přinesla do pracovního práva část podstatných změn, mezi něž patří mimo jiné i úprava dosavadních pravidel pro doručování a elektronizaci dokumentů, která je v praxi mezi zaměstnavateli stále častějším tématem. Novela tak umožňuje přiblížit se celkové digitalizaci pracovněprávních procesů v oblasti lidských zdrojů. Digitalizace pracovněprávních dokumentů by měla přinést i další výhody jako například snadnou dohledatelnost dokumentů, jejich bezpečné uložení, a také zvýšit efektivitu a snížit náklady zejména zaměstnavatelům.

Vedle zásadní novely zákoníku práce, ve své většině účinné již od 1. října 2023, která významným způsobem změnila právní úpravu mnoha oblastí pracovního práva, je dalším podzimním rozcestníkem na poli pracovního práva tzv. konsolidační balíček veřejných financí.

Brzy budou společnosti povinny zveřejňovat informace v souladu s novými směrnicemi Evropské unie týkajícími se ESG (environmentální, sociální a správní oblasti) reportingu. Proto je nyní zásadní začít se připravovat na sběr a analýzu dat s dostatečným předstihem. Tento článek přináší stručný přehled toho, na co se připravit v oblasti pracovního práva.

Cílem tohoto článku je kompilace současného stavu právní úpravy právního postavení zaměstnanců soudního exekutora. Jako výzkumnou otázku tohoto článku si tedy lze položit, jaké jsou zásadní rozdíly v případě právního postavení koncipienta, kandidáta, vykonavatele a dalších zaměstnanců soudního exekutora. V článku bude vycházeno jak z primárních pramenů, tedy z právních předpisů a rozhodnutí obecných soudů a Ústavního soudu, tak z odborné literatury.

Léto letošního roku bylo bohaté na legislativní změny v oblasti pracovního práva. Po nově přijatém zákoně o ochraně oznamovatelů (zákon č. 171/2023 Sb., v platném znění) byla v září 2023 prezidentem republiky podepsána velmi očekávaná transpoziční novela zákoníku práce.

Cílem tohoto článku je kompilace současného stavu právní úpravy právního postavení zaměstnanců soudního exekutora. Jako výzkumnou otázku tohoto článku si tedy lze položit, jaké jsou zásadní rozdíly v případě právního postavení koncipienta, kandidáta, vykonavatele a dalších zaměstnanců soudního exekutora. V článku bude vycházeno jak z primárních pramenů, tedy z právních předpisů a rozhodnutí obecných soudů a Ústavního soudu, tak z odborné literatury.

S ohledem na několikeré dotazy týkající se aktuální novely zákoníku práce a její účinnosti nám dovolte ve stručnosti shrnout a uvést následující.

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1033/2019-209 ze dne 26. 2. 2021 zabýval otázkou, která se týkala podmínek, za kterých lze sjednat mzdu zaměstnance s přihlédnutím k případné práci přesčas.

V situaci, kdy je zaměstnanec přítomen na pracovišti, doručuje zaměstnavatel důležité písemnosti zaměstnanci poměrně snadno. Jak ovšem platně doručit zaměstnanci výpověď nebo upozornění na možnosti výpovědi za situace, kdy zaměstnanec nechodí do práce?

Novela zákoníku práce vedle povinné transpozice dvou směrnic Evropské unie rovněž zavádí další prvky digitalizace pracovního práva a také reaguje některé požadavky praxe, jako je například úprava práce na dálku, ale také na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.