Mohou nedostatečné softskills vést k oprávněné výpovědi?
Nejvyšší soud potvrdil oprávněnost výpovědi z důvodu nesplnění požadavků na řádný výkon práce v oblasti komunikace a spolupráce, tedy tzv. měkkých dovedností.
Nábor nového zaměstnance. Proces, v rámci něhož proti sobě stojí legitimní očekávání a požadavky zaměstnavatele na kvalifikaci a osobnostní předpoklady uchazeče na straně jedné a deklarované zkušenosti, vlastnosti a dovednosti uchazeče na straně druhé. Jakožto zaměstnavatel jasně nadefinujete požadavky pro řádný výkon sjednané práce, po uchazeči požadujete schopnost kooperace, brilantní schopnost komunikace se zákazníky i ostatními zaměstnanci a máte zájem na tom, aby tento uchazeč svým přístupem a vystupováním podporoval vybudované příjemné pracovní prostředí.
Jenže uchazečem deklarovaná vstřícnost, komunikativnost a nekonfliktnost se nedostaví, naopak se prokáže, že zaměstnanec v komunikaci s kolegy i zákazníky selhává, vytváří napjatou pracovní atmosféru a svým přístupem rozněcuje konflikty. Je zřejmé, že takového zaměstnance ve svých řadách nechcete. Jak však v takovém případě na platnou výpověď? Porušuje takový zaměstnanec svým přístupem povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci anebo nesplňuje požadavky pro řádný výkon práce. Touto otázkou se v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3366/2022 zabýval Nejvyšší soud.
Podle § 52 písm. f) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, mj. pokud bez zavinění zaměstnavatele nesplňuje požadavky pro řádný výkon práce stanovené zaměstnavatelem. Tato skutečnost může zahrnovat neschopnost, nezpůsobilost, neodpovědný přístup k plnění pracovních povinností, nedostatečné morální kvality nebo jiné důvody, které narušují plnění pracovních úkolů.
Předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu vychází z toho, že i když zaměstnanec vykonával své úkoly, nesplňoval základní požadavky stanovené zaměstnavatelem pro sjednaný typ práce, zejména v oblasti komunikace a spolupráce, a i když nebylo prokázáno žádné úmyslné porušení pracovních povinností, nesplňování těchto požadavků v oblasti komunikace a spolupráce po určitou dobu, bylo dostatečným důvodem pro výpověď podle § 52 písm. f) zákoníku práce. To nevylučuje, že nesplňování požadavků pro řádný výkon práce se někdy může odrazit také v tom, že zaměstnanec ve výsledku poruší i některé povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci.
Rozhodnutí však potvrzuje, že výpověď z pracovního poměru může být založena pouze na objektivním nesplnění požadavků zaměstnavatele, a to i bez porušení konkrétních pracovních povinností. V posuzovaném případě byly prokázány trvalé problémy v komunikaci a spolupráci, což vedlo k závěru o oprávněnosti výpovědi. Bylo tedy nadbytečné se zabývat tím, zda ve výsledku docházelo také k porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




