Je možná pluralita vedoucích odštěpného závodu?
Je nezbytně nutné, aby byl vedoucí odštěpného závodu zároveň zaměstnancem? A je možné ustanovit více vedoucích odštěpného závodu, jakož i požadavek na jejich společné zastupování?
Dle § 503 odst. 2 občanského zákoníku platí, že vedoucí odštěpného zastupuje podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu. Oprávnění k zastupování však platí až ode dne, ke kterému byl vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku.
Při zřízení odštěpného závodu, resp. rozhodnutí podnikatele o zápisu pobočky do obchodního rejstříku, může vyvstat hned několik dotazů ohledně vedoucího odštěpného závodu.
Jedním z nich, který v praxi nezřídka vyvstane, je dotaz, zda je možná pluralita vedoucích odštěpného závodu a zda je možné svázat je pravidlem společného zastupování, což je typické pro statutární orgány nebo prokuristy (tzv. pravidlo čtyř očí). Z právních předpisů takovýto zákaz nevyplývá, a zároveň tuto možnost lze analogicky vyvodit s ohledem na právní úpravu jiných typů zastoupení, kdy se se jmenováním více zástupců, jakož i určením způsobu jejich zastupování, výslovně počítá.
Až donedávna byla možnost ustanovit více vedoucích odštěpného závodu prakticky znemožněna skutečností, že inteligentní formulář sloužící pro vytvoření návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku tuto možnost jednoduše vůbec neumožňoval, což v kombinaci s výše zmíněnou zákonnou úpravou, dle které vzniká oprávnění k zastupování konstitutivně – až zápisem do obchodního rejstříku, pluralitu vedoucích odštěpného závodu zcela znemožňovalo. Nedávno však došlo k úpravě inteligentního formuláře a je tak již možné v rámci inteligentního formuláře navrhnout zápis více vedoucích odštěpného závodu.
Pro zajímavost je vhodné uvést, že v poměrech dříve platného obchodního zákoníku (513/1991 Sb.) ustanovit více vedoucích odštěpného závodu možné nebylo (viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 32 Cdo 505/99).
Taktéž může vyvstat otázka, zda musí být vedoucí odštěpného závodu pouze k němu přiřazený zaměstnanec? Takováto povinnost není zákonem stanovena, lze tedy dovodit, že vedoucí odštěpného závodu nemusí být zároveň i k němu přiřazeným zaměstnancem, ač tomu tak v praxi zpravidla bude. V každém případě lze doporučit, aby byl vztah s vedoucím odštěpného závodu upraven smluvně.
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]




