Články s tagem: věřitel

Kapitálovou strukturu financování projektů lze přirovnat k pomyslnému schodišti, kde jednotlivé zdroje financování představují jednotlivá patra domu a umístění na vyšším podlaží značí výhodnější postavení.

Od analýzy pohledávky po předžalobní výzvu: správně provedené předsoudní kroky vám mohou ušetřit čas i peníze.

Postoupení pohledávky je v praxi velice často využívaným institutem. V jakých případech však postoupit pohledávku nelze a na co si dát pozor?

Dne 11. května 2024 schválil Senát kontroverzní novelu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „Novela“). Tato Novela, která je v současné chvíli postoupena prezidentovi k podpisu, transponuje do českého právního řádu úpravu obsaženou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1023 ze dne 20. června 2019, která měla být implementována do 17. července 2021 (dále jen „Směrnice“).

V poslední době se v praxi setkáváme s různým výkladem pojmů „zástavce“ a „zástavní dlužník“. A přestože se tyto pojmy mohou na první pohled zdát podobné, každý z nich má svůj specifický význam a roli v rámci institutu zástavního práva dle občanského zákoníku. Přitom právě správné pochopení a rozlišení těchto pojmů je nezbytné pro efektivní aplikaci zástavního práva a ochranu práv všech zúčastněných stran.

Relativně nový institut preventivní restrukturalizace je již hojně diskutován ve veřejném prostoru (web Právní prostor nevyjímaje), nicméně zůstávají nezodpovězené otázky: Lze nedoplatky na daních zahrnout do preventivní restrukturalizace, resp. může se finanční úřad stát dotčeným věřitelem? Je v tomto ohledu vzájemně kompatibilní zákon o preventivní restrukturalizaci a daňový řád? A může finanční úřad daňové nedoplatky vymáhat, byla-li u dlužníka zahájena preventivní restrukturalizace?

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Přeměnou obchodních společností[1] může dojít ke změně vlastnických práv k nemovitostem. Ty však mohou být zatíženy zástavním právem a souvisejícím zákazem zcizení a zatížení[2]. Je v takovém případě potřeba k zápisu přeměny do katastru nemovitostí předložit souhlas zástavního věřitele?

Názory na počátek běhu promlčecí lhůty v případě, kdy je určení doby splnění dluhu ponecháno na vůli věřitele, se v odborné literatuře podstatně rozchází.

Jednoznačně vítáme pokles počtu exekucí i dlužníků. Zůstává však otázkou, jestli toto snížení znamená, že lidé lépe zvládají řešení svých dluhů. Obávám se, že finanční ani právní gramotnost není vyšší a že se lidé stále zadlužují nad svoje možnosti. Na pokles čísel bohužel nemá vliv fakticky lepší situace dlužníků a věřitelů, ale legislativní zásahy státu.

JUDr. Ing. Martin Štika je soudním exekutorem v Hradci Králové, současně je doktorandem na Katedře občanského práva Fakulty právnické ZČU a odpovídal na otázky o aktuálním stavu exekučního práva a exekutorských úřadů. Zároveň zhodnotil kvalitu veřejné diskuze o exekucích.

V důsledku eskalující hospodářské krize a souvisejících negativních dopadů na společnost v poslední době roste počet případů, kdy se dlužníci dostávají do prodlení s úhradou svých závazků vůči věřitelům.

Nezbytným předpokladem pro podání věřitelského insolvenčního návrhu je mimo jiného také doložení splatné pohledávky insolvenčního navrhovatele za dlužníkem a její současné přihlášení do insolvenčního řízení. Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí[1] poprvé komplexně zabýval náležitostmi potvrzení o tom, že insolvenční navrhovatel o pohledávce za dlužníkem účtuje. Rozhodnutí je tak zásadní pro věřitele, kteří se rozhodnou podat insolvenční návrh na svého dlužníka – právnickou osobu.

Dluh mlčí, ale nedá spát. Někdy oběma stranám, jindy jenom jediné. Při uznání dluhu je třeba dodržet jasně daná pravidla, jinak bude neplatné. A nezapomínat, že je to veskrze dobrovolná záležitost a ideální je písemná podoba. Ale jsou i jiné možnosti.

Insolvenční řízení má vést k rychlému, hospodárnému a co nejvyššímu uspokojení věřitelů. Zároveň má být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn.

Ústavní soud včera zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení paragrafu insolvenčního zákona, který ukládá věřiteli povinnost složit peněžní zálohu společně s insolvenčním návrhem. Zavedení zálohy je ústavněprávně ospravedlnitelné a cíl, který novela z července 2017 sledovala, tedy snížení počtu šikanózních návrhů, je legitimní, uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Jiné nástroje k odstranění šikanózních návrhů nemají podle Ústavního soudu tak velký preventivní vliv.

Jak jsme na tom na prahu dalšího čtvrtstoletí s vymahatelností pohledávek a proč má smysl bojovat za práva věřitelů? V rozhovoru se dnes ptáme Mgr. Petry Kolářové, výkonné ředitelky České asociace věřitelů.

Právní institut spoluvlastnictví je v odborných kruzích zejména ze strany advokátů aktivně praktikujících právo mnohdy hodnocen tímto latinským souslovím: „Communio est mater rixarum“.

Právní institut spoluvlastnictví je v odborných kruzích zejména ze strany advokátů aktivně praktikujících právo mnohdy hodnocen tímto latinským souslovím: „Communio est mater rixarum“.

Právní institut spoluvlastnictví je v odborných kruzích zejména ze strany advokátů aktivně praktikujících právo mnohdy hodnocen tímto latinským souslovím: „Communio est mater rixarum“.

Úvaha de lege ferenda nad nevhodnými důsledky aktuální právní úpravy insolvenčního řízení na postavení věřitelů smluvně podřízených pohledávek.

Jednou z aktuálně projednávaných změn v oblasti exekucí je návrh chráněného účtu pro dlužníky. Vedl by k jejich větší finanční svobodě a jistotě, neboť by mohli bez problémů nakládat s příjmem, který jim po srážkách zůstane, což je nyní mnohdy problém. O jeho zavedení se mluví již několik let a nyní konečně přichází do druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Návrhu se však nevyhnulo pár chyb.

Legislativních změn posledních měsíců doznala i úprava insolvenčního řízení. Co přinesl tzv. lex covid a jaké dopady budou mít přijaté změny na insolvenční praxi? O ty nejzásadnější změny se s námi podělil JUDr. Petr Chytil, expert na insolvenční právo a spoluautor nového komentáře k insolvenčnímu zákonu, který se vedle insolvenčního práva věnuje také litigacím a oblasti banking & finance.

Většina Čechů si myslí, že by dlužníci měli splatit alespoň 40 procent dluhu, aby jim jeho zbytek mohl být odpuštěn. Pouze dvě procenta občanů by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý. Pomoc ze strany státu by Češi poskytli lidem, kteří se do dluhové pasti dostali za nešťastných okolností, jako je dlouhodobá nemoc či ztráta zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům se staví spíš negativně, byli by však ochotni dát jim možnost si dluhy odpracovat. Pomoc od státu by naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kterým nebyla zaplacena mzda, či samoživitelé, kteří nedostávají výživné. Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark, který realizovala pro Českou asociaci věřitelů.