Co přinese novela insolvenčního zákona?
Dne 11. května 2024 schválil Senát kontroverzní novelu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „Novela“). Tato Novela, která je v současné chvíli postoupena prezidentovi k podpisu, transponuje do českého právního řádu úpravu obsaženou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1023 ze dne 20. června 2019, která měla být implementována do 17. července 2021 (dále jen „Směrnice“).
Novela představuje další nástroj, který má umožnit dlužníkům odpuštění jejich finančních závazků, podobně jako nedávná novela exekučního řádu či program tzv. milostivého léta. Článek přináší přehled nejvýznamnějších změn, které tato Novela přináší.
Zkrácení doby oddlužení a individuální posuzování
Novela zkracuje dobu oddlužení z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky bez rozdílu. Tato úprava, inspirovaná evropskou směrnicí, která stanovuje tříleté oddlužení pro podnikatele, je v českém kontextu rozšířena i na spotřebitele.
V současnosti existují tři způsoby, jak může dlužník dosáhnout oddlužení:
- Plné splacení pohledávek nezajištěných věřitelů (téměř nevyužívané);
- Splacení alespoň 60 % pohledávek nezajištěných věřitelů během tří let; nebo
- Splacení alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů během pěti let.
Novela ruší druhý a třetí způsob oddlužení. Doba oddlužení bude sjednocena na tři roky a zákon již nebude stanovovat pevnou minimální výši pohledávek nezajištěných věřitelů, kterou musí dlužník splatit. Nově bude kladen důraz na individuální okolnosti každého případu oddlužení, jednání dlužníka během insolvenčního řízení a jeho skutečné majetkové a příjmové poměry. Podle nové úpravy se dlužník osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, pokud po dobu tří let od schválení oddlužení plnil všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení, včetně splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, a oddlužení nebylo zrušeno.
Za splnění povinností se bude považovat dosažení předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, kterou určí insolvenční soud při schválení oddlužení.
Individuální posuzování jednotlivých dlužníků
Insolvenční soud bude určovat předpokládanou míru uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů při zjištění úpadku a schválení oddlužení. Novela nestanovuje žádnou minimální hranici uspokojení pohledávek. Při určení předpokládané míry uspokojení pohledávek bude insolvenční soud brát ohled na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka a průměrnou výši měsíční splátky. Je otázkou, zda míra volného uvážení, která je zde insolvenčnímu soudu dána k dispozici, nemůže být dlužníky zneužita na úkor věřitelů.
Opakované oddlužení
Novela zavádí omezení týkající se opakovaného oddlužení. Dlužník může podstoupit tříleté oddlužení pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se dlužník znovu dostal do úpadku do 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek, musel by plnit splátkový kalendář pět let. Toto opatření má zabránit opakovanému využívání procesu oddlužení a motivovat dlužníky k trvalému řešení jejich finančních problémů.
Posílení práv věřitelů?
Novela stanovuje na konci procesu oddlužení dvouměsíční lhůtu pro podání návrhu na prodloužení nebo zrušení oddlužení. Tato lhůta poskytuje věřitelům dostatek času na to, aby zvážili, zda dlužník splnil všechny podmínky oddlužení, a případně podali návrh na prodloužení nebo zrušení procesu, pokud by se ukázalo, že podmínky nebyly splněny.
Další posílení práv věřitelů je možné spatřovat u věřitelů pohledávek na výživném ze zákona, které vznikly až po zahájení insolvenčního řízení – tito věřitelé budou oprávněni vést výkon rozhodnutí či exekuci srážkami ze mzdy až do prohlášení konkursu, nebo schválení oddlužení. Tato „posílení“ práv věřitelů ovšem dle mého názoru nejsou schopna vyvážit benefity, které Novela přináší dlužníkům.
Závěr
Novela nyní čeká na podpis prezidenta. Zastánci Novely tvrdí, že díky této úpravě předlužení lidé získají druhou šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Naopak odpůrci uvádějí, že dojde k oslabení práv nezajištěných věřitelů a k neúměrnému zhoršení jejich postavení. Případné veto prezidenta se nepředpokládá, a to především s ohledem na to, že dle ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády již unijní orgány poslaly formální upozornění České republice ke zjednání nápravy (první fáze řízení směřujícího k udělení sankce za pozdní transpozici Směrnice). Česká republika si tak nemůže dovolit dále s přijetím nové úpravy otálet.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




