Články s tagem: stavební právo

Od 1. 1. 2026 se pro stavebníky zásadně mění pravidla soudních sporů o povolení staveb.

Aplikace nových technických požadavků na výstavbu, zejména minimálních šířek veřejných prostranství, vyvolává v praxi řadu interpretačních problémů.

Brno 27. února (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství.

Na první pohled může převod nemovitosti vypadat jako jednoduchá záležitost: obě strany podepíší smlouvu, kupující zaplatí příslušnou částku a pak už stačí jen počkat na zápis do katastru. Realita ale bývá složitější.

Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě. Jedině přímo v terénu, kupříkladu na místě budoucí stavby v procesu jejího povolování, nebo na staveništi při kontrole provádění stavby, případně již v dokončené stavbě při její kolaudaci nebo změně užívání, může stavební úřad spolehlivě ověřit tvrzení uvedená ve stavebníkově žádosti a jejích přílohách (v projektové dokumentaci aj.), nebo v jiném podnětu[1], kterým se stavební úřad zabývá.

Od 1. srpna 2025 platí další „balík“ změn stavebního práva, jejichž společným cílem je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, snížení administrativní zátěže a posílení digitalizace. Tyto změny navazují na snahu o digitalizaci a efektivnější správu stavebních projektů, přičemž Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že klíčové je omezovat zbytečnou administrativu v méně rizikových případech a uvolnit kapacity úřadů pro náročnější projekty.

Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě.

Stavební řízení je komplexní proces, kde každá chyba může mít dalekosáhlé důsledky. Ať už jde o špatně uvedenou parcelu nebo opomenutí jednoho ze stavebních objektů, i drobné nesrovnalosti mohou vést k právním komplikacím. Jak se s těmito situacemi vypořádává současná právní úprava a jaké možnosti nabízí nový stavební zákon?

Při plánování výstavby – ať už rodinného domu, developerského projektu nebo průmyslového areálu – se stavebník setká s celou řadou právních požadavků. Od 1. ledna 2024 k nim neoddělitelně patří také tzv. jednotné environmentální stanovisko (JES) a v některých případech i posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Oba tyto nástroje mají významný vliv na to, zda a kdy vůbec může být stavba povolena.

Ještě před nabytím účinnosti nového stavebního zákona přistupovala řada měst k uzavírání takzvaných "smluv o spolupráci" ve kterých s investory sjednávala základní podmínky realizace jejich investičních záměrů na území města a vzájemné spolupráce. Nový stavební zákon nastavil v podobě institutu plánovacích smluv této zavedené praxi základní právní rámec vycházející z osvědčených modelů spolupráce. Co plánovací smlouvy oběma stranám přinášejí? A jak mohou pomáhat udržitelnému rozvoji už při územním plánování?

V prosinci se úřady a stavebníci dočkali novely nového stavebního zákona, která by měla pomoci s problémy s digitálními informačními systémy, jako jsou Národní geoportál územního plánování nebo Informační systém stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj v těchto dnech tzv. bypass uvádí do praxe[1]. Novela sice řeší mnohé nešvary digitalizace, kterou zavedl nový stavební zákon, nicméně sama vyvolává další otázky.

Zastupitelstvo Středočeského kraje předložilo nedávno Poslanecké sněmovně návrh zákona (novela stavebního zákona), který navrhuje, aby za změnu pozemku na stavební jeho vlastník hradil poplatek.

Řada případů z posledních let dokládá, že přijetí pravidel pro spolupráci měst s developery, kteří do měst přicházejí s novými stavebními záměry, pomáhá samosprávám efektivně řešit jejich udržitelný rozvoj. Developeři často vítají nastavení jasných a transparentních podmínek pro všechny, samosprávy zase díky zásadám získávají část prostředků na výstavbu a údržbu veřejné infrastruktury, včetně občanské vybavenosti, jako jsou třeba školy, parky a další. Případ Kutné Hory a developerské společnosti MARLO však ilustruje, co se stane, když se pravidla přijmou bez kvalitní přípravy celého procesu na straně města.

Jako vlastníkovi pozemku se vám může stát, že územní plán obce, kde se místo nachází, stavbu neumožňuje. Přesto lze situaci řešit změnou územního plánu. Tento proces se však nedávno změnil a je důležité vědět, co vás čeká.

Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými druhy Smluvních podmínek FIDIC? Jakým způsobem upravují ocenění Stavby a který druh by byl proto pro Váš projekt nejvhodnější? To vše Vám bude v tomto článku představeno a vysvětleno na praktickém příkladu.

Můj příspěvek o změnách v požadavcích na výstavbu a v povolování staveb se bude skládat ze dvou částí – hmotného práva a procesu povolování včetně institucí.

V roce 2021 schválil Parlament v rámci rekodifikace veřejného stavebního práva nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a s ním související tzv. změnový zákon č. 284/2021 Sb.

Pojem „funkčně související pozemky“ není bohužel v českém právním řádu definován zákonným předpisem a nemá tak v praxi jednoznačný právní výklad.

K zajištění smyslupného a především udržitelného rozvoje území využívá celá řada obcí takzvané Zásady pro spolupráci s investory.

Neposuzování jednotlivých obchodních center, která tvoří součást jedné obchodní zóny, v procesu EIA nepředstavuje dle NSS automaticky zakázanou salámovou metodu.

Máte pozemek a chcete ho rozdělit? V takovém případě se bohužel neobejdete bez souhlasu stavebního úřadu.

Zásadní proměnu stavební legislativy přináší v letošním roce nový stavební zákon. Pro veškerou výstavbu vstoupí v účinnost 1. července 2024. Největší, tzv. vyhrazené stavby, již od 1. ledna 2024 povoluje nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ).

Provádíte stavební zakázky v Německu a objednatel vám reklamuje vady? Na co máte jako zhotovitel nárok? A může si objednatel tyto vady nechat opravit třetí firmou a požadovat po vás náklady na opravu?

Svět se neustále mění, každým dnem, a s tím souvisí i pokrok v různých oblastech. Jednou z takovýchto oblastí je i osvětlování a obecné využívání umělého světla, na které se až donedávna lidé dívali jako na symbol pokroku a rozvinutosti.

Podnikáte ve stavebnictví a plánujete rozšířit své pole působnosti na německý trh? Jakým předpisem se bude řídit vaše smlouva o dílo s německým objednatelem? Co všechno si v takové smlouvě můžete upravit ve svůj prospěch? Jak minimalizovat riziko, že vám německý objednatel nezaplatí?