Novela stavebního zákona od 1. srpna 2025: co se mění a kde si dát pozor

Pro stavebníky, projektanty i investory by to v praxi mělo znamenat, že v řadě případů již nebude nutné vést zdlouhavé řízení či čekat na kolaudaci. Na druhé straně novela přináší nové povinnosti v oblasti digitalizace a energetických standardů, které si vyžádají pečlivou přípravu.

Rozšíření okruhu drobných staveb

Rozšiřuje se nám kategorie takzvaných „drobných staveb“, které nevyžadují žádné stavební povolení ani kolaudační rozhodnutí. Tento režim nově zahrnuje například malé FVE do výkonu 100 kW (dosud limit 50 kW). V praxi půjde zejména o střešní instalace na rodinných a bytových domech.

Drobnou stavbou se nově rozumí i vybrané přípojky (elektrické, vodovodní, kanalizační) nebo některé prvky technické infrastruktury.

Pozor však – klíčové zůstávají odstupové vzdálenosti od hranic pozemku. Pokud jsou překročeny, záměr se automaticky přesouvá do režimu jednoduchých staveb. Současně je i u drobných staveb vždy nutné respektovat související předpisy – jako např. požární bezpečnost, ochranu památek, ochranu zemědělského půdního fondu.

Jednoduché stavby: méně administrativy, ale stále pod dohledem

Jednoduché stavby zůstávají nadále pod režimem povolení, avšak s výrazným zjednodušením administrativy:

• odpadá povinnost zpracovávat dokumentaci pro provádění staveb (postačí zjednodušená projektová dokumentace); a
• není vyžadováno kolaudační rozhodnutí (stavebník musí pouze dokončení stavby oznámit úřadu).

Za tuto kategorii jsou nově považovány například samostatné fotovoltaické elektrárny do 250 kW, studny a domovní čistírny odpadních vod do zákonem stanovených limitů, a běžná malá infrastruktura.

Naproti tomu stavby určené pro bydlení či rekreaci zůstávají v přísnějším režimu, včetně povinnosti kolaudace.

Praktickou výhodou je rovněž snížení správních poplatků – u domovních čistíren a studní klesá poplatek z 10 000 Kč na 5 000 Kč.

Digitalizace:

Další novinkou je změna v procesu dokončení stavby. Dosud často, pro potřeby kolaudace, postačilo předložit geodetickou část dokumentace skutečného provedení (DSPS). Nově však zákon v mnoha případech (ne však u všech staveb) vyžaduje povinný zápis údajů o dopravní a technické infrastruktuře přímo do Digitální technické mapy (DTM) příslušného kraje.

Stavebník musí při žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí doložit identifikátor záznamu (ID podání), který slouží jako „digitální stopa“ potvrzující, že data byla úspěšně zanesena do DTM. Tento identifikátor stavební úřad ověří elektronicky v Portálu digitální mapy veřejné správy - bez něj řízení nelze uzavřít. Výjimkou jsou situace, kdy se data v DTM nemění nebo byly změny zapracovány jiným subjektem.

Pro investory a projektanty to znamená nezbytnost sladit postupy geodetů, projektantů a správců sítí tak, aby identifikátor vznikl včas.

Naopak na poli územního plánování pokračuje přechodné hybridní období digitalizace (bypass režim) až do 30. června 2026, aby bylo možné dokončit a řádně zavést nové elektronické nástroje. Projektanti i pořizovatelé tak musí počítat s kombinací elektronických a papírových forem územního řízení.

Energetické požadavky a územní plánování v etapách

Novela rovněž zavádí postupné energetické požadavky: od roku 2027 budou muset nebytové budovy s více parkovacími místy zajistit alespoň jeden nabíjecí bod pro elektromobily nebo kabelovou připravenost. Do roku 2030 se pak přidají povinnosti automatizace a řízení velkých systémů vytápění, chlazení a osvětlení. Tyto požadavky je vhodné plánovat dopředu již při přípravě projektové dokumentace.

Jak s tím naložit v každodenní agendě

Co z toho plyne pro každodenní praxi? Nejprve si přesně určete, do které kategorie Váš záměr spadá. U drobných staveb (bez problémů s odstupy od hranic pozemku) řízení vůbec nepoběží. U jednoduchých staveb počítejte s povolením, ale bez kolaudace a bez prováděcí dokumentace; výjimkou zůstává bydlení a rekreace.