Nový stavební zákon: Odkládací novela a bypass se snaží řešit nešvary digitalizace
V prosinci se úřady a stavebníci dočkali novely nového stavebního zákona, která by měla pomoci s problémy s digitálními informačními systémy, jako jsou Národní geoportál územního plánování nebo Informační systém stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj v těchto dnech tzv. bypass uvádí do praxe[1]. Novela sice řeší mnohé nešvary digitalizace, kterou zavedl nový stavební zákon, nicméně sama vyvolává další otázky.
Co přináší takzvaný bypass nového stavebního zákona?
Novela nového stavebního zákona (NSZ) odkládá účinnost některých ustanovení, které se týkají digitalizace a digitálních informačních systémů. V této souvislosti se zavádějí dvě přechodná období:
- do 31. prosince 2027 pro oblast stavebního řízení
- a do 30. června. 2025 pro oblast územního plánování
Tato takzvaná odkládací novela jasně uvádí, že nejsou dotčeny právní účinky dosavadních úkonů v řízení nebo v jiném postupu vedeném podle dosavadních právních předpisů, které nastaly od začátku července 2024 do dne nabytí účinnosti novely.
To ve zkratce znamená, že všechny dosavadní kroky od 1. července 2024 do 20. prosince 2024 se považují za platné a účinné bez ohledu na to, jestli správní orgány použily informační systémy stavební správy předpokládané NSZ nebo své staré informační systémy, jak předpokládá novela.
Novinky v oblasti digitalizace stavebního řízení
Základní novinkou by mělo být, že stavební úřady nebudou muset v přechodném období používat Informační systém stavebního řízení pro evidenci písemností vytvářených v rámci řízení dle NSZ. Úředníci tak budou moci nadále pracovat se systémy, na které byli zvyklí do konce července 2024.
Také se mění způsob doručování písemností mezi stavebními úřady a dotčenými orgány. Místo zamýšlené Evidence stavebních postupů, si budou písemnosti mezi sebou doručovat přes datové schránky.
Další novinkou je to, že v přechodném období nebude stavebník moci prostřednictvím Portálu stavebníka požádat vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury o vyjádření.
Stavebníkům ovšem zůstala povinnost vkládat dokumentaci pro povolení záměru zpracovanou projektantem do Evidence elektronických dokumentací. Dále taky pořád platí, že stavebník může (ale nemusí) podávat žádost o povolení záměru přes Portál stavebníka.
Novinky v oblasti digitalizace územního plánování
V oblasti územního plánování se orgánům umožňuje využívat i jiné informační systémy než pouze informační systémy stavební správy. Mohou proto například zveřejnit územně plánovací dokumentaci, územně analytické podklady, územní studie a další způsobem umožňujícím dálkový přístup (tj. na internetu), namísto jejich vložení v Národním geoportálu územního plánování. Po skončení přechodného období ale musí do 31. 12. 2025 vložit veškeré takto zveřejněné výstupy vloženy do Národního geoportálu územního plánování.
S novelou přichází některé další otazníky
Ačkoli lze tvrdit, že novela přinesla do mnoha oblastí digitalizace stavebního řízení a územního plánování potřebnou právní jistotu, nachází se v ní i části, které mohou do budoucna vyvolat problémy.
V novele se například uvádí, že se po dobu přechodného období (do 31. 12. 2027) ve věcech stavebního řádu nepoužije § 272 odst. 3 až 5 NSZ. Odstavec 5 tohoto ustanovení zakládal právo na dálkový přístup do evidencí včetně strojového vyhledávání informací a pořizování výpisů a kopií pro osobu, která je k přístupu do evidencí oprávněna. Toto ustanovení se do 31. 12. 2027 nepoužije.
Zároveň však ale stále dle § 275 NSZ platí, že orgány územního plánování a stavební správy vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby. Spis tedy bude nadále veden plně v elektronické podobě, ale oprávněné osoby k němu nebudou mít dálkový přístup. Aby oprávněné osoby mohly do elektronického správního spisu nahlížet, budou se zřejmě muset fyzicky dostavit na předmětný úřad, kde jim úředník elektronický spis zpřístupní, případně jim z něj pořídí kopie prostřednictvím flash disku nebo podobného zařízení. Jak konkrétně však uvedený proces bude probíhat lze jen těžko předpokládat.
[1] MMR spustilo na vybraných úřadech technologický bypass stavebního řízení: https://mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/mmr-spustilo-na-vybranych-uradech-technologicky-by
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




