Nový stavební zákon: Odkládací novela a bypass se snaží řešit nešvary digitalizace

Co přináší takzvaný bypass nového stavebního zákona?

Novela nového stavebního zákona (NSZ) odkládá účinnost některých ustanovení, které se týkají digitalizace a digitálních informačních systémů. V této souvislosti se zavádějí dvě přechodná období:

do 31. prosince 2027 pro oblast stavebního řízení
a do 30. června. 2025 pro oblast územního plánování

Tato takzvaná odkládací novela jasně uvádí, že nejsou dotčeny právní účinky dosavadních úkonů v řízení nebo v jiném postupu vedeném podle dosavadních právních předpisů, které nastaly od začátku července 2024 do dne nabytí účinnosti novely.

To ve zkratce znamená, že všechny dosavadní kroky od 1. července 2024 do 20. prosince 2024 se považují za platné a účinné bez ohledu na to, jestli správní orgány použily informační systémy stavební správy předpokládané NSZ nebo své staré informační systémy, jak předpokládá novela.

Novinky v oblasti digitalizace stavebního řízení

Základní novinkou by mělo být, že stavební úřady nebudou muset v přechodném období používat Informační systém stavebního řízení pro evidenci písemností vytvářených v rámci řízení dle NSZ. Úředníci tak budou moci nadále pracovat se systémy, na které byli zvyklí do konce července 2024.

Také se mění způsob doručování písemností mezi stavebními úřady a dotčenými orgány. Místo zamýšlené Evidence stavebních postupů, si budou písemnosti mezi sebou doručovat přes datové schránky.

Další novinkou je to, že v přechodném období nebude stavebník moci prostřednictvím Portálu stavebníka požádat vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury o vyjádření.

Stavebníkům ovšem zůstala povinnost vkládat dokumentaci pro povolení záměru zpracovanou projektantem do Evidence elektronických dokumentací. Dále taky pořád platí, že stavebník může (ale nemusí) podávat žádost o povolení záměru přes Portál stavebníka.

Novinky v oblasti digitalizace územního plánování

V oblasti územního plánování se orgánům umožňuje využívat i jiné informační systémy než pouze informační systémy stavební správy. Mohou proto například zveřejnit územně plánovací dokumentaci, územně analytické podklady, územní studie a další způsobem umožňujícím dálkový přístup (tj. na internetu), namísto jejich vložení v Národním geoportálu územního plánování. Po skončení přechodného období ale musí do 31. 12. 2025 vložit veškeré takto zveřejněné výstupy vloženy do Národního geoportálu územního plánování.

S novelou přichází některé další otazníky

Ačkoli lze tvrdit, že novela přinesla do mnoha oblastí digitalizace stavebního řízení a územního plánování potřebnou právní jistotu, nachází se v ní i části, které mohou do budoucna vyvolat problémy.

V novele se například uvádí, že se po dobu přechodného období (do 31. 12. 2027) ve věcech stavebního řádu nepoužije § 272 odst. 3 až 5 NSZ. Odstavec 5 tohoto ustanovení zakládal právo na dálkový přístup do evidencí včetně strojového vyhledávání informací a pořizování výpisů a kopií pro osobu, která je k přístupu do evidencí oprávněna. Toto ustanovení se do 31. 12. 2027 nepoužije.

Zároveň však ale stále dle § 275 NSZ platí, že orgány územního plánování a stavební správy vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby. Spis tedy bude nadále veden plně v elektronické podobě, ale oprávněné osoby k němu nebudou mít dálkový přístup. Aby oprávněné osoby mohly do elektronického správního spisu nahlížet, budou se zřejmě muset fyzicky dostavit na předmětný úřad, kde jim úředník elektronický spis zpřístupní, případně jim z něj pořídí kopie prostřednictvím flash disku nebo podobného zařízení. Jak konkrétně však uvedený proces bude probíhat lze jen těžko předpokládat.