Nový stavební zákon: Odkládací novela a bypass se snaží řešit nešvary digitalizace
V prosinci se úřady a stavebníci dočkali novely nového stavebního zákona, která by měla pomoci s problémy s digitálními informačními systémy, jako jsou Národní geoportál územního plánování nebo Informační systém stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj v těchto dnech tzv. bypass uvádí do praxe[1]. Novela sice řeší mnohé nešvary digitalizace, kterou zavedl nový stavební zákon, nicméně sama vyvolává další otázky.
Co přináší takzvaný bypass nového stavebního zákona?
Novela nového stavebního zákona (NSZ) odkládá účinnost některých ustanovení, které se týkají digitalizace a digitálních informačních systémů. V této souvislosti se zavádějí dvě přechodná období:
- do 31. prosince 2027 pro oblast stavebního řízení
- a do 30. června. 2025 pro oblast územního plánování
Tato takzvaná odkládací novela jasně uvádí, že nejsou dotčeny právní účinky dosavadních úkonů v řízení nebo v jiném postupu vedeném podle dosavadních právních předpisů, které nastaly od začátku července 2024 do dne nabytí účinnosti novely.
To ve zkratce znamená, že všechny dosavadní kroky od 1. července 2024 do 20. prosince 2024 se považují za platné a účinné bez ohledu na to, jestli správní orgány použily informační systémy stavební správy předpokládané NSZ nebo své staré informační systémy, jak předpokládá novela.
Novinky v oblasti digitalizace stavebního řízení
Základní novinkou by mělo být, že stavební úřady nebudou muset v přechodném období používat Informační systém stavebního řízení pro evidenci písemností vytvářených v rámci řízení dle NSZ. Úředníci tak budou moci nadále pracovat se systémy, na které byli zvyklí do konce července 2024.
Také se mění způsob doručování písemností mezi stavebními úřady a dotčenými orgány. Místo zamýšlené Evidence stavebních postupů, si budou písemnosti mezi sebou doručovat přes datové schránky.
Další novinkou je to, že v přechodném období nebude stavebník moci prostřednictvím Portálu stavebníka požádat vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury o vyjádření.
Stavebníkům ovšem zůstala povinnost vkládat dokumentaci pro povolení záměru zpracovanou projektantem do Evidence elektronických dokumentací. Dále taky pořád platí, že stavebník může (ale nemusí) podávat žádost o povolení záměru přes Portál stavebníka.
Novinky v oblasti digitalizace územního plánování
V oblasti územního plánování se orgánům umožňuje využívat i jiné informační systémy než pouze informační systémy stavební správy. Mohou proto například zveřejnit územně plánovací dokumentaci, územně analytické podklady, územní studie a další způsobem umožňujícím dálkový přístup (tj. na internetu), namísto jejich vložení v Národním geoportálu územního plánování. Po skončení přechodného období ale musí do 31. 12. 2025 vložit veškeré takto zveřejněné výstupy vloženy do Národního geoportálu územního plánování.
S novelou přichází některé další otazníky
Ačkoli lze tvrdit, že novela přinesla do mnoha oblastí digitalizace stavebního řízení a územního plánování potřebnou právní jistotu, nachází se v ní i části, které mohou do budoucna vyvolat problémy.
V novele se například uvádí, že se po dobu přechodného období (do 31. 12. 2027) ve věcech stavebního řádu nepoužije § 272 odst. 3 až 5 NSZ. Odstavec 5 tohoto ustanovení zakládal právo na dálkový přístup do evidencí včetně strojového vyhledávání informací a pořizování výpisů a kopií pro osobu, která je k přístupu do evidencí oprávněna. Toto ustanovení se do 31. 12. 2027 nepoužije.
Zároveň však ale stále dle § 275 NSZ platí, že orgány územního plánování a stavební správy vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby. Spis tedy bude nadále veden plně v elektronické podobě, ale oprávněné osoby k němu nebudou mít dálkový přístup. Aby oprávněné osoby mohly do elektronického správního spisu nahlížet, budou se zřejmě muset fyzicky dostavit na předmětný úřad, kde jim úředník elektronický spis zpřístupní, případně jim z něj pořídí kopie prostřednictvím flash disku nebo podobného zařízení. Jak konkrétně však uvedený proces bude probíhat lze jen těžko předpokládat.
[1] MMR spustilo na vybraných úřadech technologický bypass stavebního řízení: https://mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/mmr-spustilo-na-vybranych-uradech-technologicky-by
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




