Zásady pro spolupráci s investory je nutné aktualizovat. Od července totiž hrozí, že nebudou platné
K zajištění smyslupného a především udržitelného rozvoje území využívá celá řada obcí takzvané Zásady pro spolupráci s investory.
Dokument, který stanovuje jasná pravidla pro vstup investora do území obce, umožňuje oběma stranám - obci i investorovi - vést vzájemná jednání o konkrétních projektech efektivně a zajistit spravedlivou účast investora na nákladech na veřejnou infrastrukturu a veřejné služby vyvolané novou výstavbou. I na tento dokument ale dopadnou zásadní změny v souvislosti se začátkem účinnosti nového stavebního zákona od 1. 7. 2024.
Zásady pro spolupráci s investory, které obce přijaly v době účinnosti dosavadní právní úpravy, z ní nutně vychází. To se přitom netýká jenom terminologie a odkazů na dosavadní právní úpravu, ale i mechanismů, které byly nastaveny tak, aby odpovídaly procesním postupům a požadavkům podle v tu dobu platného stavebního zákona.
Nový stavební zákon ovšem přináší celou řadu změn s přímým dopadem na uzavírání smluv s investory a zásady je tak nutné aktualizovat. V opačném případě totiž obcím hrozí, že podle nich nebude možné postupovat.
Čeho se změna od 1. 7. 2024 týká?
Smlouvy s investory, podle nové terminologie plánovací smlouvy, nově nebudou mít povahu inominátních soukromoprávních smluv. Podle výslovné úpravy v novém stavebním zákoně půjde o smlouvy veřejnoprávní. To se mimo jiné projeví v potřebě náležitě doložit veřejný zájem, možnostech ukončení smlouvy a dalších aspektech.
Z hlediska nastavení zásad je klíčovou novinkou také zavedení jediného povolovacího řízení, kterým bude nově povolováno jak umístění stavby, tak i konkrétní podoba stavebního záměru. Ruší se tak dosavadní rozdělení na územní a stavební řízení a s tím je třeba v zásadách počítat. Další zásadní změny se týkají i požadavků na nezbytnou infrastrukturu, bez které nelze záměr povolit.
Všechny tyto otázky se promítají do nastavení zásady pro spolupráci s investory. Pokud tedy obce podle nich chtějí postupovat i po nabytí účinnosti nového stavebního zákona, musí je aktualizovat. To se logicky týká i vzorových smluv, které obvykle bývají součástí zásad.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
