Zásady pro spolupráci s investory je nutné aktualizovat. Od července totiž hrozí, že nebudou platné
K zajištění smyslupného a především udržitelného rozvoje území využívá celá řada obcí takzvané Zásady pro spolupráci s investory.
Dokument, který stanovuje jasná pravidla pro vstup investora do území obce, umožňuje oběma stranám - obci i investorovi - vést vzájemná jednání o konkrétních projektech efektivně a zajistit spravedlivou účast investora na nákladech na veřejnou infrastrukturu a veřejné služby vyvolané novou výstavbou. I na tento dokument ale dopadnou zásadní změny v souvislosti se začátkem účinnosti nového stavebního zákona od 1. 7. 2024.
Zásady pro spolupráci s investory, které obce přijaly v době účinnosti dosavadní právní úpravy, z ní nutně vychází. To se přitom netýká jenom terminologie a odkazů na dosavadní právní úpravu, ale i mechanismů, které byly nastaveny tak, aby odpovídaly procesním postupům a požadavkům podle v tu dobu platného stavebního zákona.
Nový stavební zákon ovšem přináší celou řadu změn s přímým dopadem na uzavírání smluv s investory a zásady je tak nutné aktualizovat. V opačném případě totiž obcím hrozí, že podle nich nebude možné postupovat.
Čeho se změna od 1. 7. 2024 týká?
Smlouvy s investory, podle nové terminologie plánovací smlouvy, nově nebudou mít povahu inominátních soukromoprávních smluv. Podle výslovné úpravy v novém stavebním zákoně půjde o smlouvy veřejnoprávní. To se mimo jiné projeví v potřebě náležitě doložit veřejný zájem, možnostech ukončení smlouvy a dalších aspektech.
Z hlediska nastavení zásad je klíčovou novinkou také zavedení jediného povolovacího řízení, kterým bude nově povolováno jak umístění stavby, tak i konkrétní podoba stavebního záměru. Ruší se tak dosavadní rozdělení na územní a stavební řízení a s tím je třeba v zásadách počítat. Další zásadní změny se týkají i požadavků na nezbytnou infrastrukturu, bez které nelze záměr povolit.
Všechny tyto otázky se promítají do nastavení zásady pro spolupráci s investory. Pokud tedy obce podle nich chtějí postupovat i po nabytí účinnosti nového stavebního zákona, musí je aktualizovat. To se logicky týká i vzorových smluv, které obvykle bývají součástí zásad.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
