Zásady pro spolupráci s investory je nutné aktualizovat. Od července totiž hrozí, že nebudou platné
K zajištění smyslupného a především udržitelného rozvoje území využívá celá řada obcí takzvané Zásady pro spolupráci s investory.
Dokument, který stanovuje jasná pravidla pro vstup investora do území obce, umožňuje oběma stranám - obci i investorovi - vést vzájemná jednání o konkrétních projektech efektivně a zajistit spravedlivou účast investora na nákladech na veřejnou infrastrukturu a veřejné služby vyvolané novou výstavbou. I na tento dokument ale dopadnou zásadní změny v souvislosti se začátkem účinnosti nového stavebního zákona od 1. 7. 2024.
Zásady pro spolupráci s investory, které obce přijaly v době účinnosti dosavadní právní úpravy, z ní nutně vychází. To se přitom netýká jenom terminologie a odkazů na dosavadní právní úpravu, ale i mechanismů, které byly nastaveny tak, aby odpovídaly procesním postupům a požadavkům podle v tu dobu platného stavebního zákona.
Nový stavební zákon ovšem přináší celou řadu změn s přímým dopadem na uzavírání smluv s investory a zásady je tak nutné aktualizovat. V opačném případě totiž obcím hrozí, že podle nich nebude možné postupovat.
Čeho se změna od 1. 7. 2024 týká?
Smlouvy s investory, podle nové terminologie plánovací smlouvy, nově nebudou mít povahu inominátních soukromoprávních smluv. Podle výslovné úpravy v novém stavebním zákoně půjde o smlouvy veřejnoprávní. To se mimo jiné projeví v potřebě náležitě doložit veřejný zájem, možnostech ukončení smlouvy a dalších aspektech.
Z hlediska nastavení zásad je klíčovou novinkou také zavedení jediného povolovacího řízení, kterým bude nově povolováno jak umístění stavby, tak i konkrétní podoba stavebního záměru. Ruší se tak dosavadní rozdělení na územní a stavební řízení a s tím je třeba v zásadách počítat. Další zásadní změny se týkají i požadavků na nezbytnou infrastrukturu, bez které nelze záměr povolit.
Všechny tyto otázky se promítají do nastavení zásady pro spolupráci s investory. Pokud tedy obce podle nich chtějí postupovat i po nabytí účinnosti nového stavebního zákona, musí je aktualizovat. To se logicky týká i vzorových smluv, které obvykle bývají součástí zásad.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
