Víte, jak nechat změnit územní plán pro vaši výstavbu? Čtěte o novince v územním plánování
Jako vlastníkovi pozemku se vám může stát, že územní plán obce, kde se místo nachází, stavbu neumožňuje. Přesto lze situaci řešit změnou územního plánu. Tento proces se však nedávno změnil a je důležité vědět, co vás čeká.
Jak často se mění územní plán a jak o změnu zažádat?
Obce mají povinnost každé čtyři roky vypracovat zprávu o tom, jak se územní plán uplatňuje a zda je třeba ho aktualizovat. Tato zpráva slouží jako pojistka, aby obce pravidelně vyhodnocovaly stav území. Pokud potřebujete zapracovat změnu do územního plánu dříve, než uplyne tato čtyřletá lhůta, musíte o změnu u obce požádat. Tento proces se však v poslední době změnil a klade na žadatele vyšší nároky.
Především je nutné podat návrh na změnu územního plánu ať už samostatně nebo s pomocí autorizované osoby, která má oprávnění k pořizování územního plánu. Pokud tento zpracovaný návrh nepředložíte, vyhodnotí obec váš podnět až při pravidelné čtyřleté zprávě.
Aby se podnětu obec věnovala dříve, musíte coby žadatel o změnu územního plánu předložit nejen návrh zadání změny, ale také stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody z hlediska významného vlivu na lokalitu v rámci Natura 2000 a stanovisko příslušného úřadu z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí. Upozorňujeme, že pokud některý z těchto podkladů nepředložíte, bude se obec podnětu věnovat až při projednání zprávy o uplatňování územního plánu, což se děje jednou za čtyři roky.
Druhou možností, jak zajistit zapracování změny územního plánu, je domluvit se přímo s obcí, aby si vzala váš podnět za svůj. V takovém případě se na vás nebudou vztahovat všechny administrativní náležitosti a změna může být provedena rychleji. Obec má totiž k dispozici pořizovatele územního plánu a po posouzení může podnět kvalifikovaně předat ke zpracování.
Žádat můžete jen o změnu stávajícího územního plánu
Dříve mohl vlastník pozemku nebo stavby žádat o přijetí změny nebo nového územního plánu. Nyní může žádat pouze o změnu stávajícího územního plánu. Tato změna má za cíl zjednodušit celý proces, ale v některých ohledech klade na žadatele vyšší nároky, zejména co se týče potřebných podkladů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
