Víte, jak nechat změnit územní plán pro vaši výstavbu? Čtěte o novince v územním plánování
Jako vlastníkovi pozemku se vám může stát, že územní plán obce, kde se místo nachází, stavbu neumožňuje. Přesto lze situaci řešit změnou územního plánu. Tento proces se však nedávno změnil a je důležité vědět, co vás čeká.
Jak často se mění územní plán a jak o změnu zažádat?
Obce mají povinnost každé čtyři roky vypracovat zprávu o tom, jak se územní plán uplatňuje a zda je třeba ho aktualizovat. Tato zpráva slouží jako pojistka, aby obce pravidelně vyhodnocovaly stav území. Pokud potřebujete zapracovat změnu do územního plánu dříve, než uplyne tato čtyřletá lhůta, musíte o změnu u obce požádat. Tento proces se však v poslední době změnil a klade na žadatele vyšší nároky.
Především je nutné podat návrh na změnu územního plánu ať už samostatně nebo s pomocí autorizované osoby, která má oprávnění k pořizování územního plánu. Pokud tento zpracovaný návrh nepředložíte, vyhodnotí obec váš podnět až při pravidelné čtyřleté zprávě.
Aby se podnětu obec věnovala dříve, musíte coby žadatel o změnu územního plánu předložit nejen návrh zadání změny, ale také stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody z hlediska významného vlivu na lokalitu v rámci Natura 2000 a stanovisko příslušného úřadu z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí. Upozorňujeme, že pokud některý z těchto podkladů nepředložíte, bude se obec podnětu věnovat až při projednání zprávy o uplatňování územního plánu, což se děje jednou za čtyři roky.
Druhou možností, jak zajistit zapracování změny územního plánu, je domluvit se přímo s obcí, aby si vzala váš podnět za svůj. V takovém případě se na vás nebudou vztahovat všechny administrativní náležitosti a změna může být provedena rychleji. Obec má totiž k dispozici pořizovatele územního plánu a po posouzení může podnět kvalifikovaně předat ke zpracování.
Žádat můžete jen o změnu stávajícího územního plánu
Dříve mohl vlastník pozemku nebo stavby žádat o přijetí změny nebo nového územního plánu. Nyní může žádat pouze o změnu stávajícího územního plánu. Tato změna má za cíl zjednodušit celý proces, ale v některých ohledech klade na žadatele vyšší nároky, zejména co se týče potřebných podkladů.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




