Články s tagem: důkaz

Znalecké posudky soudům poskytují odborná stanoviska k otázkám, které vyžadují speciální znalosti určitého oboru – například ekonomiky, stavebnictví, zdravotnictví apod.

Ve chvílích krize ve vztahu může být silné pokušení pátrat po odpovědích v osobní korespondenci partnera.

Současná kriminalistická, resp. trestně-právní teorie i praxe ve značné míře předjímá, že identifikace pachatelů trestných činů podle analýzy DNA je víceméně neomylná, přičemž této kategorii důkazů je přikládán klíčový význam. Co když je to ale jinak?

Autor v článku popisuje řadu let přetrvávající stav, kdy státní zástupce uvádí v obžalobě zásadně jen důkazy, které jsou v neprospěch obviněného.

Autor v článku popisuje řadu let přetrvávající stav, kdy státní zástupce uvádí v obžalobě zásadně jen důkazy, které jsou v neprospěch obviněného.

Článek se věnuje problematice využití elektronických důkazů v rámci trestního řízení.

Postup ke zvýšení šance účinného využití zákonné licence pro zachycení a použití zvukového nebo obrazového záznamu v občanskoprávním řízení.

Ustanovení § 86 občanského zákoníku stanoví: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“

Podmínky připouštění důkazů pořízených záznamem v občanském soudním řízení bez souhlasu nahrané osoby se dlouho vyvíjely rozhodovací praxí českých soudů. Pojďme si problematiku přiblížit ve světle dnešní judikatury.

Ústavně zaručené základní právo na soudní a jinou právní ochranu v sobě mimo jiné zahrnuje i právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, jak stanoví čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

K bezrozpornosti jediného důkazu o vině

V nedávné době zaměstnával českou soudní soustavu případ vedoucího zaměstnance, který otevřeně podváděl při zaznamenávání docházky a značnou část pracovní doby nevyužíval k vykonávání své práce. Místo plnění pracovních úkolů se tento zaměstnanec vybavoval se svými přáteli nebo ostatními zaměstnanci.

15. května rozhodoval německý nejvyšší soud spor o přípustnosti důkazu - záběry kamer umístěných v automobilu. Stěžejní otázkou sporu bylo, zda je možné použít důkaz, který zasahuje do osobnostních práv jiných osob.

Jak již bylo v předchozím článku věnujícím se účinné lítosti konstatováno, je z mého pohledu nepochybné, že odhalování a prokazování úplatkářství činí v praxi velké problémy. To vyvolává potřebu využívat i některé netradiční formy šetření, prověřování a vyšetřování za účelem získávání důkazů v těchto trestních věcech a snahy policejních orgánů proniknout do zločineckého prostředí.

Je-li na soudcovské práci něco skutečně zajímavého, pak to rozhodně není vyměřování soudních poplatků, odstraňování vad žaloby či snad dokonce vyplňování statistických listů (ano, i takovýmto „vznešeným“ činnostem se někteří čeští soudci ještě dnes věnují). Soudce je od slova soudit (nebo naopak – ale to není podstatné), takže nelze považovat za středobod soudcovské práce ani přípravu jednání, sepisování rozhodnutí, práci s judikaturou, ale činnost, kterou za soudce nemůže nikdo odpracovat – a tou je vlastní souzení v jednací síni, tedy především dokazování (provádění důkazů).

Shodná tvrzení účastníků může soud vzít za svá skutková zjištění jen tehdy, obsahují-li poznatky o skutkové stránce věci. Účastníci mohou učinit nespornými skutkové okolnosti, nikoliv jejich právní hodnocení. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 4 Cmo 171/2014

Také kopie účastníkem předložených listin je soud povinen hodnotit podle zásady volného hodnocení důkazů. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9.10.2014, sp. zn. 93 Co 464/2013

Ústavní soud se nálezem, sp. zn. I. ÚS 173/13, pokusil najít spravedlivou rovnováhu mezi ochranou osob jednajících v duševní poruše a osob, které v dobré víře vstupují do právních vztahů s těmito osobami, aniž by o duševní poruše věděly. Reagoval mj. na změnu právního postavení duševně postižených, jejichž ochranu již není možné řešit zbavováním ani omezováním svéprávnosti.

Oblast důkazních elektronických prostředků v kriminalistice je dlouhou dobu diskutované téma. Od 1. ledna 2015 vstupuje v platnost zákon o kybernetické bezpečnosti, který by mohl napomoci posunout diskuzi blíže ke konkrétním závěrům s konkrétními dopady alespoň na část problematiky elektronických důkazů.

Tvrdí-li zaměstnavatel, že zaměstnanec (žalobce), pro něj práci nevykonal, nemá ohledně tohoto tvrzení důkazní povinnost, ale nese břemeno tvrzení, že podle jím vedené evidence odpracované doby zaměstnanec v době, kdy měl podle svého tvrzení vykonat práci, nepracoval, a má povinnost označit k tomuto tvrzení důkazy ... Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2014, sp. zn. 21 Cdo 1001/2013

Extrémní nesoulad je dán v případě očividného nesouladu skutkových a právních závěrů s provedenými důkazy, tedy tehdy, kdy skutek, který se stal předmětem právního posouzení, nebyl zjištěn způsobem slučitelným s právem obviněného na spravedlivý proces. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, čj. 6 Tdo 164/2014-25

Minulý týden se v médiích objevila zpráva, že Ústavní soud zamítl ústavní stížnost čtyř mužů, kteří nelegálně skladovali a prodávali alkoholické nápoje pod falešnými označeními napodobujícími známé obchodní značky. Případ nesouvisí s tzv. metanolovou aférou, ve které byly dosud vyneseny dva zatím nepravomocné doživotní tresty. Ani kauza řešená nyní Ústavním soudem však nepatří mezi ty, které by nebyly pozoruhodné; jen z jiných důvodů.

Možnost použití nelegálně pořízené nahrávky telefonního hovoru u soudu opět zkoumal Nejvyšší správní soud v rozsudku, čj. 8 Afs 40/2012-68. Nahrávka telefonního hovoru měla v daném případě dokládat kartelovou dohodu o cenách.