Články s tagem: autorská práva

Evropský soudní dvůr upřesnil dovolenou pastiš v kontextu hudebního vzorkování (samplingu)

Téma umělé inteligence a jejího dopadu na oblast autorských práv rezonuje napříč právní i technologickou veřejností. Právě této problematice se bude věnovat i příspěvek JUDr. Ing. Jindřicha Kalíška, Ph.D. CIPP/E CIPM FIP, advokáta, vysokoškolského učitele, mediátora a odborníka na duševní vlastnictví, na letošním kongresu Právní prostor. Nám v rozhovoru poskytl malou ochutnávku toho, na co se můžeme na kongresu těšit.

Směrnice 2001/29/ES o autorském právu v informační společnosti definici autora neobsahuje a tuto otázku ponechává na národních úpravách členských států.

Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila. U děl vytvořených umělou inteligencí zákon výslovnou úpravu nemá a existují k tomu různé právní teorie a názory.

Jaké právní kroky musí producent zvládnout ještě před první klapkou, aby jeho audiovizuální dílo mohlo spatřit světlo světa? Od zajištění práv na jednotlivé záběry až po smluvní vztahy s každým členem štábu – bez pevných právních základů se produkce může rychle proměnit v noční můru. Čtěte dál a zjistěte, co vše je třeba ohlídat, aby váš projekt neztroskotal dřív, než začne.

Oznamovací povinnost zavedla od září roku 2022 novela zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání („AVZ“). Novela zavedla do AVZ změnu týkající se oznamovací povinnost poskytovatele audiovizuální služby.

Tento článek pojednává o vybraných problémech spojených s prosazováním autorských práv na internetu.

Dne 11. 10. 2023 byl vynesen jeden z prvních (ne-li první) rozsudků českého soudnictví, poskytující odpověď na otázku, zda a kdo je autorem grafiky vytvořené umělou inteligencí na základě zadání fyzické osoby – uživatele softwaru.

Neoddiskutovatelným faktem je, že umělá inteligence je velmi zajímavá technologie dvacátého století. V interakci s právem duševního vlastnictví, jmenovitě s právem autorským, ale naráží na právní koncepci starou nějakých 200–300 let.

Pokud jste se rozhodli podnikat v e-commerce, stojíte před mnoha právními nástrahami, které je nutné pečlivě ohlídat. Legislativa, jíž se provozovatelé e-shopů musí řídit, zahrnuje například všeobecné obchodní podmínky, reklamační řád, GDPR, autorská práva k fotkám produktů, nastavení lišty cookies, smlouvy s dodavateli a obchodními partnery a mnoho dalších. Ať už plánujete provozovat malý e-shop nebo velký internetový obchod, je důležité znát všechny právní aspekty spojené s e-commerce.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila.

Přinášíme rozhovor s dalším hostem letošního kongresu Právní prostor, Jindřichem Kalíškem.

Zatímco v České republice jsme sotva na začátku procesu, ve kterém si právní experti – teoretici potvrzují s čerstvou judikaturou své závěry o absolutních základech fungování a používání AI[1], ve Spojených státech jsme mohli zaznamenat, že se hra posunula do dalšího kola a na tahu je tentokrát tábor autorů.

Praha 22. ledna (ČTK) - Sedmnáct českých mediálních společností založilo sdružení, které je bude zastupovat zejména vůči velkým on-line platformám. Cílem kolektivního správce s názvem Správce licenčních práv vydavatelů (SLPV) je hájit práva vydavatelů vůči uživatelům jejich obsahu, tedy mimo jiné zajistit, aby technologické platformy, vyhledávače, sociální sítě a služby monitoringu tisku platily za využití obsahu.

Téma umělé inteligence je aktuálně hojně diskutované v celé řadě oborů lidské činnosti, autorská práva k fotografickým dílům nevyjímaje.

Databáze se běžně využívají na denní bázi jak v soukromém, tak i v profesním životě. Jak je to však s právem užívat veřejně dostupné databáze? Smí uživatelé využívat jejich obsah bez souhlasu pořizovatelů[3]? A kdy lze tyto databáze využívat za účelem dosažení zisku? Tyto otázky zodpovídáme v článku níže.

Zeměpisné blokování aktivačních klíčů na počítačové hry je neslučitelné s vnitřním trhem EU

Pražský městský soud nařídil provozovateli serveru Ulož.to zaplatit 976.000 korun distributorovi filmů Cinemart za to, že bez licence umožňoval stahovat z internetu snímek Šarlatán režisérky Agnieszky Hollandové.

Brno 27. června (ČTK) - Krajský soud v Brně zrušil dvě pokuty ve výši 10,7 milionu a 20 milionů korun, které autorským svazům OSA a Intergram vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za zneužití dominantního postavení. ČTK to potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda.

Se zpřístupněním umělé inteligence široké veřejnosti zažíváme další technologickou revoluci, která s sebou pro právo přináší nové výzvy. Jednou z nich je i otázka autorství k dílům vytvořeným umělou inteligencí nebo s její pomocí.

Praha 9. prosince (ČTK) - Vydavatelé a mediální domy získají silnější pozici vůči provozovatelům internetových vyhledávačů, agregátorů zpráv či sociálních sítí při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků.

Praha 14. října (ČTK) - Živnostníci asi do budoucna nebudou muset odvádět autorské poplatky za to, že v prodejnách budou mít puštěnou hudbu jako zvukovou kulisu. V případě restaurací nebo obchodních domů tato povinnost ale zůstane zachována.

Tento týden uplynul přesně jeden rok od termínu, který členské státy dostaly od Evropské unie pro transpozici copyrightových směrnic, které byly na evropské úrovni přijaty již v roce 2019.