Máte sociální sítě? A neplníte oznamovací povinnost?
Oznamovací povinnost zavedla od září roku 2022 novela zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání („AVZ“). Novela zavedla do AVZ změnu týkající se oznamovací povinnost poskytovatele audiovizuální služby.
Bližší výklad rozsahu oznamovací povinnosti nabídla tisková zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání („RRTV“) ze dne 21. listopadu 2024, konkrétně RRTV dovozuje, že oznamovací povinnost se vztahuje rovněž:
„(…) na fyzické osoby, které vytvářejí audiovizuální mediální obsah (např. vloggeři, influenceři) a nabízejí jej na platformách typu Instagram, Facebook, TikTok apod., pokud jimi poskytovaná služba naplňuje definiční kritéria audiovizuální mediální služby na vyžádání,“
protože:
„(…) jestliže je tato služba provozována jako hospodářská činnost, tedy, když tvůrce svou činností sleduje generování zisku; dále, když hlavním účelem služby je informovat, bavit nebo vzdělávat širokou veřejnost, resp. oslovovat širokou veřejnost prostřednictvím audiovizuálních obsahů, které jsou pod redakční kontrolou tvůrce.“
Na koho se tato povinnost ale ve skutečnosti vztahuje?
Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) AVZ platí, že poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání je podnikající fyzická nebo právnická osoba, která určuje způsob organizace audiovizuální mediální služby na vyžádání a má za tuto službu redakční odpovědnost.
Toto vnímáme jako rozporné s výkladem vzniku oznamovací povinnosti dle RRTV.
Influenceři sice mají redakční odpovědnost, avšak nemají možnost určovat způsob organizace audiovizuální mediální služby na vyžádání („Příspěvky“). Organizaci totiž určuje zpravidla daná sociální síť, a to prostřednictvím algoritmů zobrazování Příspěvků.
Účelem a smyslem AVZ, který potvrzuje i RRTV ve své tiskové zprávě, je ochrana dětských diváků, regulace reklamy či jiných obchodních sdělení, ochrana spotřebitelů, jakož i ochranu práv jednotlivců i skupin osob.
Proto je třeba na definici poskytovatele dle AVZ nahlížet právě hlediskem diváků či sledujících. Influencer nemá možnost, jakkoliv ovlivnit to, co sledující uvidí, právě z důvodu užívání algoritmů například na cílení reklamy na jednotlivé cílové skupiny. Algoritmy samotných sociálních sítí nefungují pouze jako prostředek na cílení reklamy, ale také na blokování případného nevhodného obsahu.
Z výše uvedeného tedy platí, že oznamovací povinnost se vztahuje pouze na takové poskytovatele audiovizuální mediální služby, kteří nejen že nesou redakční odpovědnost, ale ve všech možných případech mohou určovat komu se zobrazí konkrétní Příspěvek na sociální síť.
Novela není žádnou novinkou, zato extenzivní výklad, kterým RRTV interpretuje AVZ, ano. Z důvodové zprávy jak k AVZ tak ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách („Směrnice“) plyne, že se jedná o reakci na rozvoj VoD služeb, které od roku 2010 jsou přímou konkurencí lineárního televizního vysílání a se kterými tehdy dosavadní předpisy nepočítaly.
Oznamovací povinnost dle RRTV
Poskytovatel je povinen doručit ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění RRTV písemné oznámení o zahájení své činnosti. Pokud takto ve stanovené lhůtě neučiní, dopouští se tím přestupku nesplnění oznamovací povinnosti a hrozí mu pokuta ve výši až jednoho milionu korun.
Pokud by oznamovací povinnost měla splnit každá osoba dle výkladu RRTV, pak by to znamenalo, že nejen influenceři, ale každý podnikatel, který propaguje své podnikání na internetu je povinen zaslat RRTV oznámení. V roce 2023 bylo v ČR 2.452.846 podnikatelů[1]. I kdyby jen polovina z těchto osob používala internet k propagaci svého podnikání, a tedy i za účelem zisku, pak by zcela jistě muselo dojít k praktickému přehlcení RRTV a zpracování žádostí o registrace.
Ve světle výše uvedeného jsme tedy toho názoru, že výklad RRTV není správný. Výklad RRTV zcela opomíjí účel a smysl zákona, kterým je snaha reagovat na nový způsob produkování a šíření obsahu nelineárním způsobem službami typu Netflix či Voyo a rozšířit působnost RRTV pro kontrolu těchto služeb, aby tyto služby neměly konkurenční výhodu.
Aktuální vývoj
Kvůli v současnosti probíhajícím jednáním mezi Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a Ministerstvem kultury je na místě vyčkat do chvíle, kdy bude znám další vývoj oznamovací a registrační povinnosti. Aktuální vývoj situace bedlivě sledujeme a o jakémkoli posunu Vás budeme informovat.
[1] Dle statistického údaje MPO.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



