Máte sociální sítě? A neplníte oznamovací povinnost?
Oznamovací povinnost zavedla od září roku 2022 novela zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání („AVZ“). Novela zavedla do AVZ změnu týkající se oznamovací povinnost poskytovatele audiovizuální služby.
Bližší výklad rozsahu oznamovací povinnosti nabídla tisková zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání („RRTV“) ze dne 21. listopadu 2024, konkrétně RRTV dovozuje, že oznamovací povinnost se vztahuje rovněž:
„(…) na fyzické osoby, které vytvářejí audiovizuální mediální obsah (např. vloggeři, influenceři) a nabízejí jej na platformách typu Instagram, Facebook, TikTok apod., pokud jimi poskytovaná služba naplňuje definiční kritéria audiovizuální mediální služby na vyžádání,“
protože:
„(…) jestliže je tato služba provozována jako hospodářská činnost, tedy, když tvůrce svou činností sleduje generování zisku; dále, když hlavním účelem služby je informovat, bavit nebo vzdělávat širokou veřejnost, resp. oslovovat širokou veřejnost prostřednictvím audiovizuálních obsahů, které jsou pod redakční kontrolou tvůrce.“
Na koho se tato povinnost ale ve skutečnosti vztahuje?
Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) AVZ platí, že poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání je podnikající fyzická nebo právnická osoba, která určuje způsob organizace audiovizuální mediální služby na vyžádání a má za tuto službu redakční odpovědnost.
Toto vnímáme jako rozporné s výkladem vzniku oznamovací povinnosti dle RRTV.
Influenceři sice mají redakční odpovědnost, avšak nemají možnost určovat způsob organizace audiovizuální mediální služby na vyžádání („Příspěvky“). Organizaci totiž určuje zpravidla daná sociální síť, a to prostřednictvím algoritmů zobrazování Příspěvků.
Účelem a smyslem AVZ, který potvrzuje i RRTV ve své tiskové zprávě, je ochrana dětských diváků, regulace reklamy či jiných obchodních sdělení, ochrana spotřebitelů, jakož i ochranu práv jednotlivců i skupin osob.
Proto je třeba na definici poskytovatele dle AVZ nahlížet právě hlediskem diváků či sledujících. Influencer nemá možnost, jakkoliv ovlivnit to, co sledující uvidí, právě z důvodu užívání algoritmů například na cílení reklamy na jednotlivé cílové skupiny. Algoritmy samotných sociálních sítí nefungují pouze jako prostředek na cílení reklamy, ale také na blokování případného nevhodného obsahu.
Z výše uvedeného tedy platí, že oznamovací povinnost se vztahuje pouze na takové poskytovatele audiovizuální mediální služby, kteří nejen že nesou redakční odpovědnost, ale ve všech možných případech mohou určovat komu se zobrazí konkrétní Příspěvek na sociální síť.
Novela není žádnou novinkou, zato extenzivní výklad, kterým RRTV interpretuje AVZ, ano. Z důvodové zprávy jak k AVZ tak ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách („Směrnice“) plyne, že se jedná o reakci na rozvoj VoD služeb, které od roku 2010 jsou přímou konkurencí lineárního televizního vysílání a se kterými tehdy dosavadní předpisy nepočítaly.
Oznamovací povinnost dle RRTV
Poskytovatel je povinen doručit ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění RRTV písemné oznámení o zahájení své činnosti. Pokud takto ve stanovené lhůtě neučiní, dopouští se tím přestupku nesplnění oznamovací povinnosti a hrozí mu pokuta ve výši až jednoho milionu korun.
Pokud by oznamovací povinnost měla splnit každá osoba dle výkladu RRTV, pak by to znamenalo, že nejen influenceři, ale každý podnikatel, který propaguje své podnikání na internetu je povinen zaslat RRTV oznámení. V roce 2023 bylo v ČR 2.452.846 podnikatelů[1]. I kdyby jen polovina z těchto osob používala internet k propagaci svého podnikání, a tedy i za účelem zisku, pak by zcela jistě muselo dojít k praktickému přehlcení RRTV a zpracování žádostí o registrace.
Ve světle výše uvedeného jsme tedy toho názoru, že výklad RRTV není správný. Výklad RRTV zcela opomíjí účel a smysl zákona, kterým je snaha reagovat na nový způsob produkování a šíření obsahu nelineárním způsobem službami typu Netflix či Voyo a rozšířit působnost RRTV pro kontrolu těchto služeb, aby tyto služby neměly konkurenční výhodu.
Aktuální vývoj
Kvůli v současnosti probíhajícím jednáním mezi Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a Ministerstvem kultury je na místě vyčkat do chvíle, kdy bude znám další vývoj oznamovací a registrační povinnosti. Aktuální vývoj situace bedlivě sledujeme a o jakémkoli posunu Vás budeme informovat.
[1] Dle statistického údaje MPO.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.



