Máte sociální sítě? A neplníte oznamovací povinnost?
Oznamovací povinnost zavedla od září roku 2022 novela zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání („AVZ“). Novela zavedla do AVZ změnu týkající se oznamovací povinnost poskytovatele audiovizuální služby.
Bližší výklad rozsahu oznamovací povinnosti nabídla tisková zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání („RRTV“) ze dne 21. listopadu 2024, konkrétně RRTV dovozuje, že oznamovací povinnost se vztahuje rovněž:
„(…) na fyzické osoby, které vytvářejí audiovizuální mediální obsah (např. vloggeři, influenceři) a nabízejí jej na platformách typu Instagram, Facebook, TikTok apod., pokud jimi poskytovaná služba naplňuje definiční kritéria audiovizuální mediální služby na vyžádání,“
protože:
„(…) jestliže je tato služba provozována jako hospodářská činnost, tedy, když tvůrce svou činností sleduje generování zisku; dále, když hlavním účelem služby je informovat, bavit nebo vzdělávat širokou veřejnost, resp. oslovovat širokou veřejnost prostřednictvím audiovizuálních obsahů, které jsou pod redakční kontrolou tvůrce.“
Na koho se tato povinnost ale ve skutečnosti vztahuje?
Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) AVZ platí, že poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání je podnikající fyzická nebo právnická osoba, která určuje způsob organizace audiovizuální mediální služby na vyžádání a má za tuto službu redakční odpovědnost.
Toto vnímáme jako rozporné s výkladem vzniku oznamovací povinnosti dle RRTV.
Influenceři sice mají redakční odpovědnost, avšak nemají možnost určovat způsob organizace audiovizuální mediální služby na vyžádání („Příspěvky“). Organizaci totiž určuje zpravidla daná sociální síť, a to prostřednictvím algoritmů zobrazování Příspěvků.
Účelem a smyslem AVZ, který potvrzuje i RRTV ve své tiskové zprávě, je ochrana dětských diváků, regulace reklamy či jiných obchodních sdělení, ochrana spotřebitelů, jakož i ochranu práv jednotlivců i skupin osob.
Proto je třeba na definici poskytovatele dle AVZ nahlížet právě hlediskem diváků či sledujících. Influencer nemá možnost, jakkoliv ovlivnit to, co sledující uvidí, právě z důvodu užívání algoritmů například na cílení reklamy na jednotlivé cílové skupiny. Algoritmy samotných sociálních sítí nefungují pouze jako prostředek na cílení reklamy, ale také na blokování případného nevhodného obsahu.
Z výše uvedeného tedy platí, že oznamovací povinnost se vztahuje pouze na takové poskytovatele audiovizuální mediální služby, kteří nejen že nesou redakční odpovědnost, ale ve všech možných případech mohou určovat komu se zobrazí konkrétní Příspěvek na sociální síť.
Novela není žádnou novinkou, zato extenzivní výklad, kterým RRTV interpretuje AVZ, ano. Z důvodové zprávy jak k AVZ tak ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách („Směrnice“) plyne, že se jedná o reakci na rozvoj VoD služeb, které od roku 2010 jsou přímou konkurencí lineárního televizního vysílání a se kterými tehdy dosavadní předpisy nepočítaly.
Oznamovací povinnost dle RRTV
Poskytovatel je povinen doručit ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění RRTV písemné oznámení o zahájení své činnosti. Pokud takto ve stanovené lhůtě neučiní, dopouští se tím přestupku nesplnění oznamovací povinnosti a hrozí mu pokuta ve výši až jednoho milionu korun.
Pokud by oznamovací povinnost měla splnit každá osoba dle výkladu RRTV, pak by to znamenalo, že nejen influenceři, ale každý podnikatel, který propaguje své podnikání na internetu je povinen zaslat RRTV oznámení. V roce 2023 bylo v ČR 2.452.846 podnikatelů[1]. I kdyby jen polovina z těchto osob používala internet k propagaci svého podnikání, a tedy i za účelem zisku, pak by zcela jistě muselo dojít k praktickému přehlcení RRTV a zpracování žádostí o registrace.
Ve světle výše uvedeného jsme tedy toho názoru, že výklad RRTV není správný. Výklad RRTV zcela opomíjí účel a smysl zákona, kterým je snaha reagovat na nový způsob produkování a šíření obsahu nelineárním způsobem službami typu Netflix či Voyo a rozšířit působnost RRTV pro kontrolu těchto služeb, aby tyto služby neměly konkurenční výhodu.
Aktuální vývoj
Kvůli v současnosti probíhajícím jednáním mezi Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a Ministerstvem kultury je na místě vyčkat do chvíle, kdy bude znám další vývoj oznamovací a registrační povinnosti. Aktuální vývoj situace bedlivě sledujeme a o jakémkoli posunu Vás budeme informovat.
[1] Dle statistického údaje MPO.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



