Výtvor autonomně vygenerovaný AI
Téma umělé inteligence je aktuálně hojně diskutované v celé řadě oborů lidské činnosti, autorská práva k fotografickým dílům nevyjímaje.
Z důvodů prolínání umělé inteligence s již existujícími právními normami, včetně ochrany osobnosti, se počínají prosazovat i snahy o regulaci AI.
Je předpoklad, že s přibývajícím poznáním o umělé inteligenci a jejími dopady do všech oblastí lidské činnosti se bude toto téma ještě dále vyvíjet, a bude přinášet nová zamyšlení a hledání optimálního řešení směřující k ochraně základních právních hodnot, aniž by současně bránilo jejímu dalšímu rozvoji.
Podle aktuálně platného autorského práva, ať už českého, evropského nebo amerického, tedy výtvor autonomně vygenerovaný umělou inteligencí nepožívá autorskoprávní ochrany, a to z důvodu absence tvůrčí činnosti fyzické osoby. Tento výtvor tak bude chráněn pouze na základě smluvních mechanismů působících inter partes. Podmínky použití mohou například stanovit povinnost uvádět umělou inteligenci jako zdroj výtvoru nebo zákaz jeho použití pro komerční účely. Teprve pokud se však v budoucnu ukáže, že taková ochrana není dostatečná, bude potřeba zavést novou kategorii děl vytvořených autonomními systémy umělé inteligence, přičemž autorství by bylo přiznáváno na základě fikce. Za autora díla by se zřejmě považovala osoba, která učinila nezbytné kroky k vytvoření takového díla.
Bude také záležet na tom, jaká osoba (zda fyzická osoba či umělá inteligence) se z hlediska tvůrčího přístupu (kreativity) bude na vytvoření díla svoji tvůrčí činností podílet. Buď je to autor, který kreativně ovlivňuje výslednou podobu díla svou tvůrčí činností a umělou inteligenci používá pouze podpůrně, anebo je to naopak, a fyzická osoba pouze zadává pokyny počítačové aplikaci, která požadované dílo (jehož konkrétní výsledek není předem znám) vytvoří sama za pomoci umělé inteligence. Rozhodující právní posouzení autorských práv (osobnostních i majetkových) pak bude vycházet z rozsahu podílu fyzické osoby nebo umělé inteligence na vzniku konkrétního díla, ale také samozřejmě ze zdrojů, které umělá inteligence zpracovává. Bez souhlasu nositelů osobnostních anebo majetkových autorských práv k fotografiím, která byla k vytvoření díla pomocí AI použita, to však nebude možné. Tato původní díla jsou totiž za všech okolností chráněna autorskými právy. Pouze tehdy, je-li obrázek unikátně vygenerovaný umělou inteligencí a předtím neexistoval, jeho tvůrce k němu má autorské právo a obrázky může volně používat i ke komerčním účelům.
Lze tedy uzavřít, že je přípustné, aby vydavatelské domy vytvářely s pomocí AI originální obrázky (snímky) a kreditovali u nich jako zdroj umělou inteligenci. Jestliže však k tomu budou používat fotografie, jejichž autorská práva náleží jiným vydavatelským domům, nemohou taková díla s jejich pomocí vytvářet, aniž by tím současně neporušovaly osobnostní nebo majetková autorská práva třetích osob, a to ani za použití umělé inteligence.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




