Výtvor autonomně vygenerovaný AI
Téma umělé inteligence je aktuálně hojně diskutované v celé řadě oborů lidské činnosti, autorská práva k fotografickým dílům nevyjímaje.
Z důvodů prolínání umělé inteligence s již existujícími právními normami, včetně ochrany osobnosti, se počínají prosazovat i snahy o regulaci AI.
Je předpoklad, že s přibývajícím poznáním o umělé inteligenci a jejími dopady do všech oblastí lidské činnosti se bude toto téma ještě dále vyvíjet, a bude přinášet nová zamyšlení a hledání optimálního řešení směřující k ochraně základních právních hodnot, aniž by současně bránilo jejímu dalšímu rozvoji.
Podle aktuálně platného autorského práva, ať už českého, evropského nebo amerického, tedy výtvor autonomně vygenerovaný umělou inteligencí nepožívá autorskoprávní ochrany, a to z důvodu absence tvůrčí činnosti fyzické osoby. Tento výtvor tak bude chráněn pouze na základě smluvních mechanismů působících inter partes. Podmínky použití mohou například stanovit povinnost uvádět umělou inteligenci jako zdroj výtvoru nebo zákaz jeho použití pro komerční účely. Teprve pokud se však v budoucnu ukáže, že taková ochrana není dostatečná, bude potřeba zavést novou kategorii děl vytvořených autonomními systémy umělé inteligence, přičemž autorství by bylo přiznáváno na základě fikce. Za autora díla by se zřejmě považovala osoba, která učinila nezbytné kroky k vytvoření takového díla.
Bude také záležet na tom, jaká osoba (zda fyzická osoba či umělá inteligence) se z hlediska tvůrčího přístupu (kreativity) bude na vytvoření díla svoji tvůrčí činností podílet. Buď je to autor, který kreativně ovlivňuje výslednou podobu díla svou tvůrčí činností a umělou inteligenci používá pouze podpůrně, anebo je to naopak, a fyzická osoba pouze zadává pokyny počítačové aplikaci, která požadované dílo (jehož konkrétní výsledek není předem znám) vytvoří sama za pomoci umělé inteligence. Rozhodující právní posouzení autorských práv (osobnostních i majetkových) pak bude vycházet z rozsahu podílu fyzické osoby nebo umělé inteligence na vzniku konkrétního díla, ale také samozřejmě ze zdrojů, které umělá inteligence zpracovává. Bez souhlasu nositelů osobnostních anebo majetkových autorských práv k fotografiím, která byla k vytvoření díla pomocí AI použita, to však nebude možné. Tato původní díla jsou totiž za všech okolností chráněna autorskými právy. Pouze tehdy, je-li obrázek unikátně vygenerovaný umělou inteligencí a předtím neexistoval, jeho tvůrce k němu má autorské právo a obrázky může volně používat i ke komerčním účelům.
Lze tedy uzavřít, že je přípustné, aby vydavatelské domy vytvářely s pomocí AI originální obrázky (snímky) a kreditovali u nich jako zdroj umělou inteligenci. Jestliže však k tomu budou používat fotografie, jejichž autorská práva náleží jiným vydavatelským domům, nemohou taková díla s jejich pomocí vytvářet, aniž by tím současně neporušovaly osobnostní nebo majetková autorská práva třetích osob, a to ani za použití umělé inteligence.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




