Ostatní

V celosvětovém průzkumu hospodářské kriminality, provedeném společností PricewaterhouseCoopers Global, 23 % respondentů, kteří ve společnostech čelili závažné hospodářské trestné činnosti, uvedlo, že jednání byla odhalena pomocí systému pro oznamovatele (anonymní linkou, helplines, atp.) nebo nahlášením uvnitř organizace (PWC 2014[1]). Obdobně výzkum provedený KMPG ukazuje, že mezi případy hospodářské kriminality z celkových 596 analyzovaných bylo 19 % případů odhaleno oznamovateli (KPMG 2014[2]). I Česká republika již zná příklady, kdy oznámení vedlo k odhalení trestné činnosti a jejímu následnému potrestání.

Ve dnech 15. a 16. dubna pořádal studentský spolek ELSA Plzeň sdružující studenty práva a mladé právníky ve spolupráci s ELSA Česká republika a pod záštitou Fakulty právnické ZČU již tradiční Národní konferenci 2016 se zaměřením na recentní vývoj trestního práva a příbuzných oborů. Účelem této události bylo nabídnout všem studentům právnických fakult a oborově příbuzných škol zajímavá témata a přednášející, se kterými se při přednáškách v rámci běžného studia nesetkají. Finanční a materiální podporu konferenci poskytly Fakulta právnická ZČU a partneři ELSA Plzeň advokátní kanceláře Prime Legal a Řanda Havel Legal a také generální partner ELSA Česká republika advokátní kancelář Allen & Overy.

V situaci, kdy Česká republika zvažuje novou legislativu o whistleblowingu, bych si dovolil navrhnout, že při uvažování o této problematice bychom neměli opomínat ty, na koho se oznamovatelé obracejí. Příjemcem je podle nejběžnější definice používané v sociologických vědách „osoba nebo organizace, která může být schopná jednat“ poté, co obdrží oznámení od whistleblowera.[1] Ačkoliv se legislativci obvykle zaměřují na oznamovatele jako na nejprominentnější a ústřední postavu v celém procesu oznamování, jistě platí, že ten, kdo oznámení přijímá, je druhým nejdůležitějším aktérem, který rozhoduje o tom, co se bude dít. Bude příjemce zprávu ignorovat, nebo ji předá dál? Bude se snažit o nějaká odvetná opatření vůči oznamovateli, nebo se jej naopak bude snažit ochránit?[2]

Mohou být děti aktivní na sociálních sítích? Regulovat či neregulovat internetové diskuze? Jak přinutit lidi, aby byli ochotní za informace platit? A dá se internetovým médiím stále říkat „nová“? Nejen na tyto otázky se pokoušela nalézt odpověď čtveřice hostů panelové diskuze na téma „Nová média a právo“, pořádané na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy Spolkem českých právníků Všehrd.

V rámci cyklu právnických profesí pořádaných na Právnické fakultě UK Spolkem českých právníků Všehrd pod záštitou docentky Aleny Mackové své povolání studentům představil prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula.

Chutné a různorodé menu v podobě příspěvků dvaadvaceti přednášejících naservírovali organizátoři kongresu Právní prostor během jeho šestého ročníku téměř dvěma stovkám účastníků. V osmi tématických blocích 19. a 20. dubna přednesli své příspěvky mezi jinými i všichni tři předsedové vrcholných soudních instancí, prezidentka Soudcovské unie nebo pražská vrchní státní zástupkyně

Dnes jsou tomu téměř přesně tři roky, kdy oficiálně vznikl ambiciózní projekt nevládních neziskových organizací nazvaný Rekonstrukce státu. Vytyčil si devět hlavních oblastí, na které se zaměřil. Rád bych tímto textem rozebral jednu z nich, která se zdá, že by mohla uspět. Nebo ne?

V podnikatelské praxi se často rozlišuje mezi virtuální kanceláří a virtuálním sídlem. Za virtuální sídlo se zpravidla považuje úplatné formální poskytnutí sídla pro účely zápisu do obchodního rejstříku včetně poštovní schránky s možností vybírat si doručenou poštu. Virtuální kancelář by měla nad rámec toho zahrnovat například možnost pronájmu zasedací místnosti, přeposílání doručené pošty e-mailem, popřípadě vlastní telefonní linku a asistentku.

V pátek 15. dubna se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze odehrálo velkolepé právní klání. Proběhlo zde totiž ústní finále moot courtu z obchodního práva, simulovaného soudního řízení pořádaného Spolkem českých právníků Všehrd ve spolupráci s mezinárodní advokátní kanceláří Kinstellar.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy hostila dne 5. dubna 2016 další ze série přednášek v rámci cyklu právnických profesí pořádaných Spolkem českých právníků Všehrd. Tentokrát byla tématem legislativa v praxi. Svůj pohled studentům nastínil nejen JUDr. Jan Kněžínek, Ph. D., náměstek pro řízení sekce Legislativní rady vlády, ale také Mgr. Marek Benda, poslanec za ODS.

Konec exekutorů. Anarchie. I takové scénáře podle Exekutorské komory ČR („EK ČR“) hrozí. A to vše kvůli návrhu Ministerstva spravedlnosti snížit exekuční tarif až o dvě třetiny. To se děje i přes to, že již několik měsíců Exekutorská komora upozorňuje ministerstvo, odborníky i veřejnost na fakta, která jednoznačně prokazují, že prostor pro snižování exekučního tarifu není. Na obavy z ministerského návrhu upozornila komora na středeční mimořádné tiskové konferenci.

Ústav práva módního průmyslu („ÚPMP“), nezisková organizace zaměřená na pomoc návrhářům k lepší orientaci mezi právními a obchodními úskalími podnikání ve světě módy, pořádal úvodní seminář na téma "Právní minimum pro rozjezd módní značky“ určený nejen pro začínající návrháře, ale také pro odbornou veřejnost. Posluchači se například dozvěděli, jaké aspekty zahájení podnikání v módním průmyslu obnáší, na co si dávat pozor a čeho se vyvarovat. Přednášejícími byly advokátky a samotné zakladatelky institutu Mgr. Zuzana Šimonovská, LL.M. a Mgr. Barbora Donathová, LL.M., které se s námi mimo jiné podělily o to, kde a kdy jejich nápad skloubit právo a módou vznikl.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy ve středu 6. dubna přivítala profesora Karla Dybu, prvního ministra hospodářství ČR, uznávaného ekonoma a mezi lety 2007 a 2012 velvyslance ČR při OECD. Přednáška byla organizována Spolkem českých právníků Všehrd ve spolupráci s pražskou advokátní kanceláří PRK Partners. Ústředním tématem setkání byla transformace československé socialistické ekonomiky v návaznosti na změny po listopadu 1989.

Právnická fakulta UK hostila přednášku na aktuální téma zahraničních investic pořádanou Spolkem českých právníků Všehrd ve spolupráci s mezinárodní advokátní kanceláří Kinstellar. Slova se ujal předseda Sdružení pro zahraniční investice a partner advokátní kanceláře Kinstellar Kamil Blažek.

„Práce“ bylo v úterý 5. dubna nejčastěji skloňované slovo na Právnické fakultě Univerzity Palackého. Uskutečnil se tu již pátý ročník veletrhu pracovních příležitostí Job Fair Kontakt. Akci pořádal spolek studentů práv ELSA Olomouc. Zájem studentů o informace ze strany zaměstnavatelů byl velký.

Třicet států a šest mezivládních organizací (Organizace spojených národů, Organizace amerických států, Světová banka, Africká rozvojová banka, Asijská rozvojová banka a Interamerická rozvojová banka) vyvinulo vlastní zásady pro whistleblowing. Rychlost přijímání nových úprav se stále zvyšuje a 60 států v současnosti rozpracovává vlastní legislativu.

„Absolutní ochrana neexistuje, pokud se zařízením pracujeme v otevřeném prostoru internetu," říká JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., který na téma „Každý den se softwarovým právem" vystoupí již 19. dubna na kongresu Právní prostor.

Proč patří soudci, advokáti a další právnické profese mezi nejohroženější skupinu z hlediska vzniku závislostí? Zajímavé téma probírali na pražské právnické fakultě s budoucími právníky v úterý 22. března studenti adiktologie z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Setkání, které inspirovalo tento článek, zorganizoval studentský spolek Juristi.

Jelikož Korán byl zjeven proroku Mohamedovi před zhruba 1400 lety a je univerzálním a věčným textem, který má řídit náboženský a společenský život všech lidí, bylo nutné nalézt pružný způsob interpretace, který by umožnil islámskému právu vyrovnat se s měnícími se potřebami a požadavky muslimů.

Dne 1. 1. 2016 nabyly účinnosti zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření, a zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření. Každá penzijní společnost je povinna do 31. března 2016 zaslat účastníkovi důchodového spoření oznámení o postupu při ukončení důchodového spoření.

V rámci cyklu právnických profesí pořádaných na Právnické fakultě Univerzity Karlovy uvítal Spolek českých právníků Všehrd předsedu České advokátní komory Martina Vychopně. Posluchače přednášky seznámil zejména se současnými problémy v advokacii a obohatil je radami, jak si jako advokáti počínat co nejlépe.

Ing. Lubomír Brož, který ve společnosti Atlas software, a. s., zastává funkci marketingového ředitele, vzpomíná na začátky kongresu Právní prostor. Jak se z bláznivé myšlenky stala jedna z největších a nejúspěšnějších odborně-právních akcí v České republice?

Či snad právo v zajetí literatury? Cestou práva se vydalo nespočet skvělých a významných literárních autorů. Někteří na ní zůstali, jiní z ní sešli. A hrstce z nich se podařilo převést právo do čtivé formy. Mnozí z nich začínali jako právníci a skončili jako literární mágové. Mezi velikány tohoto řádu patří bezesporu i jména jako Honoré de Balzac, francouzský realista a romantista, a Henry Fielding, představitel anglického realismu.

„Chcete-li právo pochopit, musíte jej nahlédnout z odstupu,“ radil Pavel Holländer svým studentům. Pokus o pochopení představuje tato práce, která se chce namísto konvenční analýzy některého institutu obrátit ke zdrojům lidské zkušenosti, které jsou zdrojem aktuální agendy emancipace člověka v kontextu kritické teorie mezinárodního práva. Pokračování příspěvku JUDr. Jana Bednáře.

Lidstvo jako celek toužilo vždycky zorganizovat se univerzálně. Bylo mnoho velkých národů s velkými dějinami, ale čím výše stály tyto národy, tím byly nešťastnější, neboť si jasněji než ostatní uvědomovaly potřebu světového sjednocení lidstva. (...) U nás však budou všichni šťastni a nebudou se už bouřit ani se všude navzájem hubit jako za Tvé svobody.