Ostatní

Dlouholetá absence právního mechanismu pro ochranu oznamovatelů v právním řádu Slovenské republiky neznamená, že by nedocházelo k situacím, kdy je za­městnanec za upozornění na korupci vystaven odvetným opatřením. Oznamování nekalého jednání obecně není silnou stránkou slovenské společnosti. Navzdo­ry jednoznačné trestněprávní povinnosti občané raději volí možnost případného stíhání za nenahlášení trestného činu, než jeho nahlášení a vypořádávání se s následnými odvetnými opatřeními.

Na úvod je vhodné poznamenat, že exekutorská komora by letos měla oslavit 15 let své činnosti. Bohužel vlastně není důvod cokoli slavit. Cílem mé dnešní prezentace je podat přítomné odborné veřejnosti objektivní obraz toho, jak exekuce skutečně vypadají, jak vypadá stav našeho stavu, a byl bych rád, kdybychom se zamysleli nad tím, kolik by stát stálo, odešli-li by exekutoři tzv. ze scény a z této právnické profese by nezůstal kámen na kameni.

Minulý týden proběhl mimořádný sněm Exekutorské komory ČR, jehož významným hostem byl mimo jiné i ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který byl pozván kvůli vládou navrhovanému snižování exekutorských tarifů.

Již pár let slýcháme diskuze o personální poddimenzovanosti insolvenčních soudů. Málokdo se ale pokusil zamyslet nad tím, kolik času soudy stráví neustálým tisknutím a skenováním dokumentů. Dovolte mi proto pár výpočtů.

Blíží se doba konání valných hromad, které rozhodují o rozdělení zisku. Zákon o obchodních korporacích nově vyžaduje pro výplatu dividend a tantiém negativní výsledek testu insolvence. Oč vlastně jde?

Velká aula Karolina, sídla Univerzity Karlovy, hostila ve čtvrtek 26. dubna slavnostní setkání Spolku českých právníků Všehrd, konané u příležitosti 25. výročí od znovuobnovení spolku v roce 1990. Spolek Všehrd, který byl založen roku 1868, je nejstarším stále činným studentským právnickým spolkem u nás a jeden z nejstarších spolků na našem území vůbec. Jeho činnost byla v minulosti několikrát přerušena, jedná se především o roky nacistické okupace, tj. 1939-45 a pak také období vlády KSČ v letech 1948-1989, po jejímž konci byla činnost spolku obnovena.

Příspěvek předsedy Ústavního soudu ČR JUDr. Pavla Rychetského přednesený na odborném kongresu Právní prostor 2016.

Dne 21. 4. 2016 pořádal Spolek českých právníků Všehrd v rámci cyklu právnických profesí setkání s prezidentkou Soudcovské unie Mgr. Danielou Zemanovou. Ta většinu setkání věnovala popisu vstupu do povolání soudce. Během krátké neformální přednášky popsala současné problémy, představila model navrhovaný Soudcovskou unií, který by je vyřešil, a zodpověděla řadu studentských dotazů.

K sepsání tohoto článku mě vede několik spojených aspektů. Začnu jej ovšem krátkým zamyšlením, které s tématem, a to byť nepřímo, souvisí. Osobně totiž vnímám jako tristní, že i v jednadvacátém století stále platí presumpce toho, že šaty dělají člověka. Někdy na tuto skutečnost pohlížím jako na humornou, současně ji však vnímám i velmi smutně. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že se kruciálním způsobem liší pozdrav paní pokladní, jenž mě odbavuje u kasy v obchodě, pokud jdu nakoupit večeři rovnou po práci, anebo v sobotu dopoledne rychle vyběhnu v teplácích pro něco k obědu. Neveselou realitou pak zůstává, že determinantem, zda si zasloužím úsměv či pozdrav, je fakt, zda mám na sobě košili a kravatu. Samozřejmě nelze tento vzorec aplikovat absolutně a zcela určitě mne to nedonutí vzdát se víkendové pohody v teplákovce.

Přesně dva roky uplynuly od chvíle, kdy svět opustil ekonom Gary Stanley Becker, který se mezi svými americkými kolegy těšil velkému uznání. Dlouholetý prezident Americké ekonomické asociace získal v roce 1992 Nobelovu cenu za ekonomii. Becker se jako jeden z prvních ekonomů zabýval problémy rasové diskriminace, kriminality či organizace rodiny, oblastmi do té doby spíše sociologickými či právními, nežli ekonomickými.

V celosvětovém průzkumu hospodářské kriminality, provedeném společností PricewaterhouseCoopers Global, 23 % respondentů, kteří ve společnostech čelili závažné hospodářské trestné činnosti, uvedlo, že jednání byla odhalena pomocí systému pro oznamovatele (anonymní linkou, helplines, atp.) nebo nahlášením uvnitř organizace (PWC 2014[1]). Obdobně výzkum provedený KMPG ukazuje, že mezi případy hospodářské kriminality z celkových 596 analyzovaných bylo 19 % případů odhaleno oznamovateli (KPMG 2014[2]). I Česká republika již zná příklady, kdy oznámení vedlo k odhalení trestné činnosti a jejímu následnému potrestání.

Ve dnech 15. a 16. dubna pořádal studentský spolek ELSA Plzeň sdružující studenty práva a mladé právníky ve spolupráci s ELSA Česká republika a pod záštitou Fakulty právnické ZČU již tradiční Národní konferenci 2016 se zaměřením na recentní vývoj trestního práva a příbuzných oborů. Účelem této události bylo nabídnout všem studentům právnických fakult a oborově příbuzných škol zajímavá témata a přednášející, se kterými se při přednáškách v rámci běžného studia nesetkají. Finanční a materiální podporu konferenci poskytly Fakulta právnická ZČU a partneři ELSA Plzeň advokátní kanceláře Prime Legal a Řanda Havel Legal a také generální partner ELSA Česká republika advokátní kancelář Allen & Overy.

V situaci, kdy Česká republika zvažuje novou legislativu o whistleblowingu, bych si dovolil navrhnout, že při uvažování o této problematice bychom neměli opomínat ty, na koho se oznamovatelé obracejí. Příjemcem je podle nejběžnější definice používané v sociologických vědách „osoba nebo organizace, která může být schopná jednat“ poté, co obdrží oznámení od whistleblowera.[1] Ačkoliv se legislativci obvykle zaměřují na oznamovatele jako na nejprominentnější a ústřední postavu v celém procesu oznamování, jistě platí, že ten, kdo oznámení přijímá, je druhým nejdůležitějším aktérem, který rozhoduje o tom, co se bude dít. Bude příjemce zprávu ignorovat, nebo ji předá dál? Bude se snažit o nějaká odvetná opatření vůči oznamovateli, nebo se jej naopak bude snažit ochránit?[2]

Mohou být děti aktivní na sociálních sítích? Regulovat či neregulovat internetové diskuze? Jak přinutit lidi, aby byli ochotní za informace platit? A dá se internetovým médiím stále říkat „nová“? Nejen na tyto otázky se pokoušela nalézt odpověď čtveřice hostů panelové diskuze na téma „Nová média a právo“, pořádané na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy Spolkem českých právníků Všehrd.

V rámci cyklu právnických profesí pořádaných na Právnické fakultě UK Spolkem českých právníků Všehrd pod záštitou docentky Aleny Mackové své povolání studentům představil prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula.

Chutné a různorodé menu v podobě příspěvků dvaadvaceti přednášejících naservírovali organizátoři kongresu Právní prostor během jeho šestého ročníku téměř dvěma stovkám účastníků. V osmi tématických blocích 19. a 20. dubna přednesli své příspěvky mezi jinými i všichni tři předsedové vrcholných soudních instancí, prezidentka Soudcovské unie nebo pražská vrchní státní zástupkyně

Dnes jsou tomu téměř přesně tři roky, kdy oficiálně vznikl ambiciózní projekt nevládních neziskových organizací nazvaný Rekonstrukce státu. Vytyčil si devět hlavních oblastí, na které se zaměřil. Rád bych tímto textem rozebral jednu z nich, která se zdá, že by mohla uspět. Nebo ne?

V podnikatelské praxi se často rozlišuje mezi virtuální kanceláří a virtuálním sídlem. Za virtuální sídlo se zpravidla považuje úplatné formální poskytnutí sídla pro účely zápisu do obchodního rejstříku včetně poštovní schránky s možností vybírat si doručenou poštu. Virtuální kancelář by měla nad rámec toho zahrnovat například možnost pronájmu zasedací místnosti, přeposílání doručené pošty e-mailem, popřípadě vlastní telefonní linku a asistentku.

V pátek 15. dubna se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze odehrálo velkolepé právní klání. Proběhlo zde totiž ústní finále moot courtu z obchodního práva, simulovaného soudního řízení pořádaného Spolkem českých právníků Všehrd ve spolupráci s mezinárodní advokátní kanceláří Kinstellar.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy hostila dne 5. dubna 2016 další ze série přednášek v rámci cyklu právnických profesí pořádaných Spolkem českých právníků Všehrd. Tentokrát byla tématem legislativa v praxi. Svůj pohled studentům nastínil nejen JUDr. Jan Kněžínek, Ph. D., náměstek pro řízení sekce Legislativní rady vlády, ale také Mgr. Marek Benda, poslanec za ODS.

Konec exekutorů. Anarchie. I takové scénáře podle Exekutorské komory ČR („EK ČR“) hrozí. A to vše kvůli návrhu Ministerstva spravedlnosti snížit exekuční tarif až o dvě třetiny. To se děje i přes to, že již několik měsíců Exekutorská komora upozorňuje ministerstvo, odborníky i veřejnost na fakta, která jednoznačně prokazují, že prostor pro snižování exekučního tarifu není. Na obavy z ministerského návrhu upozornila komora na středeční mimořádné tiskové konferenci.

Ústav práva módního průmyslu („ÚPMP“), nezisková organizace zaměřená na pomoc návrhářům k lepší orientaci mezi právními a obchodními úskalími podnikání ve světě módy, pořádal úvodní seminář na téma "Právní minimum pro rozjezd módní značky“ určený nejen pro začínající návrháře, ale také pro odbornou veřejnost. Posluchači se například dozvěděli, jaké aspekty zahájení podnikání v módním průmyslu obnáší, na co si dávat pozor a čeho se vyvarovat. Přednášejícími byly advokátky a samotné zakladatelky institutu Mgr. Zuzana Šimonovská, LL.M. a Mgr. Barbora Donathová, LL.M., které se s námi mimo jiné podělily o to, kde a kdy jejich nápad skloubit právo a módou vznikl.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy ve středu 6. dubna přivítala profesora Karla Dybu, prvního ministra hospodářství ČR, uznávaného ekonoma a mezi lety 2007 a 2012 velvyslance ČR při OECD. Přednáška byla organizována Spolkem českých právníků Všehrd ve spolupráci s pražskou advokátní kanceláří PRK Partners. Ústředním tématem setkání byla transformace československé socialistické ekonomiky v návaznosti na změny po listopadu 1989.

Právnická fakulta UK hostila přednášku na aktuální téma zahraničních investic pořádanou Spolkem českých právníků Všehrd ve spolupráci s mezinárodní advokátní kanceláří Kinstellar. Slova se ujal předseda Sdružení pro zahraniční investice a partner advokátní kanceláře Kinstellar Kamil Blažek.

„Práce“ bylo v úterý 5. dubna nejčastěji skloňované slovo na Právnické fakultě Univerzity Palackého. Uskutečnil se tu již pátý ročník veletrhu pracovních příležitostí Job Fair Kontakt. Akci pořádal spolek studentů práv ELSA Olomouc. Zájem studentů o informace ze strany zaměstnavatelů byl velký.