Jan Kněžínek: Tvorba legislativního předpisu je svým způsobem řemeslem
Právnická fakulta Univerzity Karlovy hostila dne 5. dubna 2016 další ze série přednášek v rámci cyklu právnických profesí pořádaných Spolkem českých právníků Všehrd. Tentokrát byla tématem legislativa v praxi. Svůj pohled studentům nastínil nejen JUDr. Jan Kněžínek, Ph. D., náměstek pro řízení sekce Legislativní rady vlády, ale také Mgr. Marek Benda, poslanec za ODS.
Na úvod přednášky každý z hostů krátce představil svou úlohu v legislativě a vylíčil hlavní rysy tohoto povolání. Poté následovaly otázky z řad posluchačů a diskuze.
Jan Kněžínek přítomným prozradil, že práce legislativce je vcelku nevděčná, protože jakmile vytvoří chybný zákon, na tuto chybu se velmi záhy přijde. Legislativec na začátku své kariéry absolvuje několik různých druhů pozic ve státní sféře, aby nabyl potřebné zkušenosti. Mnohdy v prvních zaměstnáních pracuje pod dohledem starších a zkušenějších kolegů a až v rámci tohoto procesu se postupem času legislativcem v pravém slova smyslu stává. I v tomto právnickém povolání platí, že člověk se toho naučí tím více, čím více udělá chyb. Možná to je jeden z hlavních důvodů, proč není povolání legislativce u studentů zpočátku tak oblíbené. Na druhou stranu, mnoho studentů právnických fakult po dokončení svého studia nastupuje právě do legislativních sekcí. „Ač s tím většina absolventů právnických fakult nepočítá, tak se legislativcem stávají poměrně často – což je podle mého názoru ten správný model,“ říká Jan Kněžínek.
Marek Benda se pozitivně vyjádřil k otázce lobbování, které je podle jeho názoru potřeba: „Je to jedna z nejdůležitějších věcí, které se kolem vlády i sněmoven mají odehrávat, protože pokud tomu tak není, žije člověk jen ze své zkušenosti anebo jen z podkladů, které jsou mu dodány příslušným resortem.“ Podle Bendy je to prostředek, jak si rozšířit své vědomosti a leckdy i nabýt velmi cenné informace pro právní úpravu určitého problému. Úkolem politika je dle jeho názoru především vyslechnutí stran sporu a nalezení nejspravedlivějšího řešení – takového, které nikoho úplně nezvýhodňuje, ale ani nediskriminuje. Jan Kněžínek názor poslance podpořil: „Lobbying je pro samotný zákon v zásadě dobrá věc a dá se dobře podchytit v začátcích tvorby přípravy předpisu, kdy dochází ke konzultacím s odborníky a se zainteresovanými osobami.“ Pozitivní vliv lobbyingu také vidí v častější komunikaci s veřejností, díky čemuž dochází k lepšímu průběhu přijímání právních předpisů – resort je již díky vyjádřeným námitkám a připomínkám na text předpisu připraven odůvodnit svůj postup a urychlit tak celý legislativní proces. „Je důležité, aby právní předpisy nevznikaly kabinetním uzavřeným způsobem bez určité míry transparentnosti,“ dodává Kněžínek.
Oba hosté se shodli na tom, že největším problémem a úskalím profese legislativce nebo poslance je fakt, že po schválení všech pozměňovacích návrhů a zákona jako celku většinou nikdo přesně neví, co přesně právní úprava nakonec obsahuje. Také vyjádřili kritiku ke stávají podobě zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, protože jednou z podmínek při výběru vhodného kandidáta na pozici ve státní službě není požadavek minimální praxe v oboru, což se poté projevuje na kvalitě jednotlivých resortů.
Dnešní stav ministerstev je podle Marka Bendy neuspokojivý. Mnoho resortů totiž obměnilo velkou část legislativců a nahradily je mladými, ale zároveň nezkušenými nástupci, kteří jsou na jednu stranu vzdělání, potřebná praxe jim však chybí. To se poté promítá i do návrhů zákonů, které putují do Poslanecké sněmovny ČR a výborů. Jedním z nejproblematičtějších resortů je podle jeho názoru ministerstvo spravedlnosti, naopak poměrně kvalitní práci odvádí ministerstvo vnitra.
Legislativy někdy není zapotřebí a podle Marka Bendy by se podstatná část projednávaných věcí, které prochází legislativním procesem, vyřešila po určitém čase sama: „Čím méně se toho v legislativě dělá, tím lépe. V České republice máme všichni pocit, že se všechno má řešit zákonem.“ Sám se prý řídí britským příslovím, že „žádný člověk si nemůže být jist svým životem, svobodou ani majetkem, dokud parlament zasedá.“
Návštěvníkům přednášky byl na závěr představen nový projekt vlády ČR eKLEP, v němž jsou pro veřejnost zpřístupněny vládní dokumenty. Marek Benda i Jan Kněžínek si tento projekt velmi chválí kvůli stále větší potřebě transparentnosti. Veřejnost zde může sledovat postup jednotlivých materiálů od jejich tvorby až ke schválení nebo zamítnutí.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




