Studenti práv se sjeli do Plzně diskutovat o vývoji trestního práva
Ve dnech 15. a 16. dubna pořádal studentský spolek ELSA Plzeň sdružující studenty práva a mladé právníky ve spolupráci s ELSA Česká republika a pod záštitou Fakulty právnické ZČU již tradiční Národní konferenci 2016 se zaměřením na recentní vývoj trestního práva a příbuzných oborů. Účelem této události bylo nabídnout všem studentům právnických fakult a oborově příbuzných škol zajímavá témata a přednášející, se kterými se při přednáškách v rámci běžného studia nesetkají. Finanční a materiální podporu konferenci poskytly Fakulta právnická ZČU a partneři ELSA Plzeň advokátní kanceláře Prime Legal a Řanda Havel Legal a také generální partner ELSA Česká republika advokátní kancelář Allen & Overy.
Pozvání na konferenci přijali jak odborníci z řad akademických pracovníků, tak specialisté z praxe. Tato kombinace vystupujících pak vytvořila jedinečný charakter Národní konference 2016 projevující se ve vysoké míře odbornosti a praktického přínosu pro všechny účastníky. Pozvání na konferenci přijali mimo jiné vrchní státní zástupkyně v Praze JUDr. Lenka Bradáčová, Ph. D., která hovořila o efektivních nástrojích v dokazování korupčních trestných činů z oblasti hmotného a procesního práva, zejména pak o důležitosti operativně-pátracích prostředků pro vyšetřování vzhledem k jejich skrytému charakteru, stejně tak jako varovala před zjednodušenými a nepodloženými “soudy”, které produkují nezasvěcení či média.
Dále v rámci konference vystoupil kriminalista a znalec Prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc., který přiblížil možnosti využití forenzní biomechaniky ve vyšetřování trestných činů. V příspěvku byly nastíněny poznatky fyziky a biologie, které se tvůrčím způsobem spojují ve forenzní biomechanice. Forenzní biomechanika se využívá při řešení násilných trestných činů, podle poznatků je možné analyzovat např. pohyb těla při silovém působení, mechanismus pádu oběti z výšky nebo určit sílu úderu pěstí do hlavy. V přednášce byly prezentovány experimentální přístupy, ukázky z experimentů, výsledky výzkumu a vybrané konkrétní kauzy, kdy byly využity poznatky forenzní biomechaniky.
Velmi zajímavé a aktuální téma přiblížil také plk. JUDr. Václav Kučera, ředitel středočeské policie, který přednášel o nových trendech v digitalizaci trestního řízení, zejména o provádění výslechu na dálku pomocí videokonferenční techniky (tzv. videointerakce), která hraje klíčovou roli v zefektivňování přípravného řízení. Dále nastínil tzv. mapy kriminality, které pomáhají směřovat policejní hlídky do kriminálně nejvíce zatížených lokalit a v neposlední řadě také elektronický trestní spis ulehčující administrativu policejním orgánům pověřeným vyšetřováním a státním zástupcům. Jako další přednášející přijali pozvání také JUDr. Juraj Szabó, Ph. D. - ředitel právního oddělení skupiny ČEZ, a. s., advokát a výherce soutěže právník roku JUDr. Tomáš Sokol či vítěz soutěže právník roku a člen legislativní komise Úřadu vlády JUDr. Jakub Morávek, Ph. D.
Všechny přednášky také vyvolaly podnětnou diskuzi, zejména pak příspěvek europoslance JUDr. Jiřího Pospíšila týkající se (trestní legislativy) Evropské unie. Přidanou hodnotu konference dotvářela také možnost zúčastnit se demonstrativní pitvy na Ústavu soudního lékařství či prohlídky plzeňského pivovaru.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


