Co jsou to testy insolvence?
Blíží se doba konání valných hromad, které rozhodují o rozdělení zisku. Zákon o obchodních korporacích nově vyžaduje pro výplatu dividend a tantiém negativní výsledek testu insolvence. Oč vlastně jde?
Testy insolvence představují nový stavební kámen ochrany věřitelů. Jde o ochranu, směřující k tomu, aby korporace byly schopny plnit své dluhy, nepřiváděly věřitele do druhotné platební neschopnosti a neohrožovaly fungování hospodářského styku.[1] Když je výsledek testu pozitivní, pak, i když společníci na valné hromadě schválí rozdělení zisku, nesmí manažeři vyplatit dividendy ani tantiémy.
Kdo odpovídá za provedení testu?
S aktivy korporace nakládají manažeři, zejména členové představenstev akciových společností, jednatelé společností s ručením omezeným a předsedové družstev. Ti všichni mají zákonnou povinnost provádět testy insolvence nejméně jednou ročně před rozdělením zisku, ale i v dalších případech. Musejí si znovu a znovu zodpovídat otázku, zda spravují zdravou společnost nebo společnost ohroženou úpadkem. Test insolvence funguje jako filtr, který propouští do světa mírnějších pravidel korporátního práva jen zdravé společnosti a ty firmy, které filtrem neprojdou, podrobuje přísnějšímu režimu insolvenčního práva. Nová pravidla správy korporací vytvářejí právní domněnku, že manažeři, kteří souhlasili s vyplacením podílu na zisku v rozporu se zákonem, nejednali s péčí řádného hospodáře.[2] V případě pozdějšího úpadku korporace ručí za závazky korporace, když nezajistili provedení testu insolvence nebo se neřídili jeho výsledkem.
Kdy se testy provádějí?
Zmínil jsem interní testování vlastní korporace před výplatou dividend a tantiém. Řádně dokumentované testy[3] ale rovněž chrání manažery v situaci, kdy po nich věřitelé uplatňují nároky na náhradu škody, způsobené opožděným podáním insolvenčního návrhu. Pro externí testování cizích korporací je pak používají věřitelé, když se rozhodují, zda zahájí soudní spor, zda podají věřitelský insolvenční návrh nebo zda uplatní nároky vůči manažerům dlužníka. Banky testují finanční zdraví svých korporátních dlužníků pro účely kategorizace pohledávek.[4] A konečně insolvenční správci využívají „zpětné“ testy insolvence jako nástroj, na základě kterého uplatňují po manažerech a dalších osobách nároky na vydání plnění do majetkové podstaty.
Nejčastější důvody užití testů shrnuji v závěrečné tabulce (zákon o obchodních korporacích má zkratku „ZOK“ a insolvenční zákon „IZ“).
[1] Pokorná, Jarmila: Zákon o obchodních korporacích: Komentář (§40), Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014
[2] § 34 odst. 3 in fine zákona o obchodních korporacích
[4] Viz § 81 odst. 4 a § 83 odst. 5 vyhlášky č. 163/2014 Sb. o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
