Insolvence v zajetí mezi skenerem a tiskárnou
Již pár let slýcháme diskuze o personální poddimenzovanosti insolvenčních soudů. Málokdo se ale pokusil zamyslet nad tím, kolik času soudy stráví neustálým tisknutím a skenováním dokumentů. Dovolte mi proto pár výpočtů.
Podle Ministerstva spravedlnosti ČR trvá zpracování jednoho dokumentu pro insolvenční řízení průměrně tři minuty. Otevřít, vytisknout, naskenovat a uložit. A takový postup se u jednoho dokumentu opakuje i desetkrát za sebou.
Práce s dokumenty tak zabere u jednoho řízení i půl hodiny. Na první pohled to sice není mnoho, pokud ale uvážíte, že insolvenční soudy mají každý rok v ČR na starosti přibližně 30 000 řízení, číslo naroste až na 15 000 hodin. Tedy plných 1 875 pracovních dní. A tolik času stráví poddimenzovaná justice pouhou manipulací s dokumenty.
Navíc je třeba přičíst datové nároky, které takový objem dokumentů nutně vyvolává. Výsledkem jsou nejen přetížené soudy, ale i přetížený insolvenční rejstřík. Jeho chod je kvůli tomu pomalý a dokonce se čas od času stává, že nefunguje vůbec.
Když přitom nahlédneme přes hranice k sousedům, vidíme, že je možné situaci poměrně snadno zjednodušit. Například nový insolvenční rejstřík, který jsme pomáhali zavádět na Slovensku, většinu administrativy odstraňuje. Mimo jiné tím, že řadu dokumentů mohou do rejstříku vkládat přímo insolvenční správci. A stejně jednoduše by mohl rejstřík fungovat také u nás.
Setkávám se s insolvenčními správci ze 14 krajů, s insolvenčními soudci i s dalšími odborníky. U všech vidím chuť a vůli ke změně. Ale dokud se nezačne alespoň s přípravou kvalitního zadání, stále nám bude v účtu za insolvenci svítit 1 875 pracovních dní mezi skenerem a tiskárnou…
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



