Insolvence v zajetí mezi skenerem a tiskárnou
Již pár let slýcháme diskuze o personální poddimenzovanosti insolvenčních soudů. Málokdo se ale pokusil zamyslet nad tím, kolik času soudy stráví neustálým tisknutím a skenováním dokumentů. Dovolte mi proto pár výpočtů.
smluvnabiziviceotazek_cisarceska-d5ec236c.png)
Podle Ministerstva spravedlnosti ČR trvá zpracování jednoho dokumentu pro insolvenční řízení průměrně tři minuty. Otevřít, vytisknout, naskenovat a uložit. A takový postup se u jednoho dokumentu opakuje i desetkrát za sebou.
Práce s dokumenty tak zabere u jednoho řízení i půl hodiny. Na první pohled to sice není mnoho, pokud ale uvážíte, že insolvenční soudy mají každý rok v ČR na starosti přibližně 30 000 řízení, číslo naroste až na 15 000 hodin. Tedy plných 1 875 pracovních dní. A tolik času stráví poddimenzovaná justice pouhou manipulací s dokumenty.
Navíc je třeba přičíst datové nároky, které takový objem dokumentů nutně vyvolává. Výsledkem jsou nejen přetížené soudy, ale i přetížený insolvenční rejstřík. Jeho chod je kvůli tomu pomalý a dokonce se čas od času stává, že nefunguje vůbec.
Když přitom nahlédneme přes hranice k sousedům, vidíme, že je možné situaci poměrně snadno zjednodušit. Například nový insolvenční rejstřík, který jsme pomáhali zavádět na Slovensku, většinu administrativy odstraňuje. Mimo jiné tím, že řadu dokumentů mohou do rejstříku vkládat přímo insolvenční správci. A stejně jednoduše by mohl rejstřík fungovat také u nás.
Setkávám se s insolvenčními správci ze 14 krajů, s insolvenčními soudci i s dalšími odborníky. U všech vidím chuť a vůli ke změně. Ale dokud se nezačne alespoň s přípravou kvalitního zadání, stále nám bude v účtu za insolvenci svítit 1 875 pracovních dní mezi skenerem a tiskárnou…
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
