Obchodněprávní moot court – v pražském klání zvítězilo Brno
V pátek 15. dubna se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze odehrálo velkolepé právní klání. Proběhlo zde totiž ústní finále moot courtu z obchodního práva, simulovaného soudního řízení pořádaného Spolkem českých právníků Všehrd ve spolupráci s mezinárodní advokátní kanceláří Kinstellar.
Do soutěže se přihlásilo 48 soutěžících, zhruba jednu třetinu tvořili zájemci z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zbytek pak studenti pražské Právnické fakulty UK. Ústnímu finále předcházela písemná část, ze které postoupilo šest dvoučlenných týmů. Ty dostaly šanci poměřit své znalosti platného práva a rétorické schopnosti v simulovaném soudním jednání.
Senát byl složen ze tří soudců. Role předsedy senátu se ujal Tomáš Dočkal, který v současné době působí jako externí doktorand na Katedře obchodního práva Právnické fakulty UK a který byl zároveň autorem zadání projednávaného případu. V senátu dále zasedly Martina Březinová a Suzana Hakobjan, obě z advokátní kanceláře Kinstellar.
I v ústním kole byly zastoupeny obě fakulty, jak pražská, tak brněnská. Soutěžící do posledních chvil netušili, zda budou zastávat roli zástupců žalobce či žalovaného, museli být proto dobře argumentačně připraveni na obě eventuality. Simulovaný spor rozhodně nebyl jednoduchý, jednalo se totiž o složitý případ sporného vlastnictví akcií způsobeného chybou při jejich převodu.
Samotné soudní jednání probíhalo ve dvou fázích. Na začátku bylo určeno, které tři týmy budou hájit zájem žalobce a které tři zájem žalovaného, poté mohlo vše začít. Postupně se střetly dvojice týmů ve třech jednáních. Na základě toho byly vybrány dva týmy, které postoupily do finále, a dostaly tak šanci utkat se o vítězství. Shodou okolností byl jeden z nich z pražské a druhý z brněnské právnické fakulty, díky čemuž bylo finále publikem vnímáno také jako mezifakultní souboj. Ještě před ním ale bylo stanoveno pořadí nepostupujících týmů. Třetí místo obsadili Radka Bartošíková a Jakub Pohl z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Na postupující týmy a přihlížející z řad diváků čekalo již zmíněné finálové soudní jednání. A aby vše bylo ještě trochu složitější, vyměnili si finalisté strany. Zarputilí obhájci žalovaného museli tedy nyní sypat z rukávu argumenty ve prospěch žalující strany a opačně. Hned na úvod jednání strana žalobce odmítla smírné řešení navržené žalovanou stranou s tím, že zamítá veškeré další jednání o smíru, čímž dala předpoklad pro napínavé soudní klání, na které se všichni těšili.
Nakonec senát v čele s Tomášem Dočkalem určil vítěze. Stal se jím tým Martina Březiny a Martina Švercla z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, tedy tým, který ve finálním jednání vystupoval jako strana žalovaná. Na druhém místě se pak umístili jeho oponenti Maroš Kándrík a Tomáš Hejný z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jak několikrát zopakoval sám předseda senátu, velmi důležitým kritériem pro hodnocení byla úroveň projevu, neboť právní argumentace hrála zásadní roli již v předchozím kole písemném, kdy bylo úkolem soutěžících vyhotovit podání.
Výherci si odnesli hodnotné věcné ceny, které do soutěže daroval její sponzor, advokátní kancelář Kinstellar. Závěrem ještě předseda senátu Tomáš Dočkal pogratuloval vítězům, kladně ovšem ohodnotil výkon všech zúčastněných, když řekl: „Máte být na co hrdí, základy máte všichni více než dobré.“
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




