Obchodněprávní moot court – v pražském klání zvítězilo Brno
V pátek 15. dubna se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze odehrálo velkolepé právní klání. Proběhlo zde totiž ústní finále moot courtu z obchodního práva, simulovaného soudního řízení pořádaného Spolkem českých právníků Všehrd ve spolupráci s mezinárodní advokátní kanceláří Kinstellar.
Do soutěže se přihlásilo 48 soutěžících, zhruba jednu třetinu tvořili zájemci z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zbytek pak studenti pražské Právnické fakulty UK. Ústnímu finále předcházela písemná část, ze které postoupilo šest dvoučlenných týmů. Ty dostaly šanci poměřit své znalosti platného práva a rétorické schopnosti v simulovaném soudním jednání.
Senát byl složen ze tří soudců. Role předsedy senátu se ujal Tomáš Dočkal, který v současné době působí jako externí doktorand na Katedře obchodního práva Právnické fakulty UK a který byl zároveň autorem zadání projednávaného případu. V senátu dále zasedly Martina Březinová a Suzana Hakobjan, obě z advokátní kanceláře Kinstellar.
I v ústním kole byly zastoupeny obě fakulty, jak pražská, tak brněnská. Soutěžící do posledních chvil netušili, zda budou zastávat roli zástupců žalobce či žalovaného, museli být proto dobře argumentačně připraveni na obě eventuality. Simulovaný spor rozhodně nebyl jednoduchý, jednalo se totiž o složitý případ sporného vlastnictví akcií způsobeného chybou při jejich převodu.
Samotné soudní jednání probíhalo ve dvou fázích. Na začátku bylo určeno, které tři týmy budou hájit zájem žalobce a které tři zájem žalovaného, poté mohlo vše začít. Postupně se střetly dvojice týmů ve třech jednáních. Na základě toho byly vybrány dva týmy, které postoupily do finále, a dostaly tak šanci utkat se o vítězství. Shodou okolností byl jeden z nich z pražské a druhý z brněnské právnické fakulty, díky čemuž bylo finále publikem vnímáno také jako mezifakultní souboj. Ještě před ním ale bylo stanoveno pořadí nepostupujících týmů. Třetí místo obsadili Radka Bartošíková a Jakub Pohl z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Na postupující týmy a přihlížející z řad diváků čekalo již zmíněné finálové soudní jednání. A aby vše bylo ještě trochu složitější, vyměnili si finalisté strany. Zarputilí obhájci žalovaného museli tedy nyní sypat z rukávu argumenty ve prospěch žalující strany a opačně. Hned na úvod jednání strana žalobce odmítla smírné řešení navržené žalovanou stranou s tím, že zamítá veškeré další jednání o smíru, čímž dala předpoklad pro napínavé soudní klání, na které se všichni těšili.
Nakonec senát v čele s Tomášem Dočkalem určil vítěze. Stal se jím tým Martina Březiny a Martina Švercla z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, tedy tým, který ve finálním jednání vystupoval jako strana žalovaná. Na druhém místě se pak umístili jeho oponenti Maroš Kándrík a Tomáš Hejný z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jak několikrát zopakoval sám předseda senátu, velmi důležitým kritériem pro hodnocení byla úroveň projevu, neboť právní argumentace hrála zásadní roli již v předchozím kole písemném, kdy bylo úkolem soutěžících vyhotovit podání.
Výherci si odnesli hodnotné věcné ceny, které do soutěže daroval její sponzor, advokátní kancelář Kinstellar. Závěrem ještě předseda senátu Tomáš Dočkal pogratuloval vítězům, kladně ovšem ohodnotil výkon všech zúčastněných, když řekl: „Máte být na co hrdí, základy máte všichni více než dobré.“
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




