Exekutorům teče do bot kvůli návrhu na snížení exekučního tarifu
Konec exekutorů. Anarchie. I takové scénáře podle Exekutorské komory ČR („EK ČR“) hrozí. A to vše kvůli návrhu Ministerstva spravedlnosti snížit exekuční tarif až o dvě třetiny. To se děje i přes to, že již několik měsíců Exekutorská komora upozorňuje ministerstvo, odborníky i veřejnost na fakta, která jednoznačně prokazují, že prostor pro snižování exekučního tarifu není. Na obavy z ministerského návrhu upozornila komora na středeční mimořádné tiskové konferenci.
Situaci, která by snížením exekučního tarifu mohla nastat, demonstrovala EK ČR na konkrétním příkladu. Pokud by pohledávka vymožená pro věřitele činila 20 tisíc korun (jedná se o průměrnou vymoženou částku) s dobou vymáhání 2 roky (opět průměrná doba vymožení jedné pohledávky), odměna by podle návrhu na snížení tarifu o dvě třetiny činila 1 tisíc korun. Měsíčně by se tedy jednalo o 50 korun. „To je cena poštovného za jednu obálku,“ uvádí Mgr. Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR. Pokud by nastalo další snižování odměn, hrozí podle exekutorů, že úřady svůj provoz dále neutáhnou a skončí, což povede k propuštění více než 3000 zaměstnanců. Dramaticky se sníží vymahatelnost práva v České republice, čímž se věřitelé opět nedomohou svých peněz. Jen exekutoři aktuálně vymáhají jistinu ve výši 350 miliard korun.
V současnosti je téměř 70 procent exekucí nevymahatelných. Pokud exekutor nic nevymůže, nemá nárok na úhradu nákladů ani na odměnu. Náklady exekuce se v současnosti skládají ze dvou složek. První z nich je náhrada hotových výdajů, která pokrývá přímé výdaje spojené s exekučním řízením. Jedná se především o soudní poplatky, poštovné, cestovní výdaje, telekomunikační poplatky, poplatky za odborná vyjádření, opisy a mnohé další. Druhou složku tvoří odměna, ze které se hradí především fixní náklady na provoz, jako jsou mzdy pracovníků, odvody, nájemné, náklady na povinné videozáznamy, energie a další. Od roku 2001 se přitom exekuční tarif již několikrát fakticky snížil. V první řadě došlo ke změně základu pro výpočet odměny. Ta se navíc snižuje o celých 50 procent v případě, kdy k úhradě dojde do 30 dnů, přičemž ve stejném případě se o polovinu snižují také paušální náhrady. Náklady od téhož roku naopak stouply v řádech o desítky procent. “Naše data, která jsme ministerstvu předkládali, mluví jasně: prostor pro snížení exekučního tarifu neexistuje. Měli bychom naopak hledat cesty, jak kompenzovat úřadům stále rostoucí náklady a agendu. Už teď má řada exekutorů vážné finanční potíže a mnoho z nich zvažuje propouštění zaměstnanců či přímo uzavření úřadů,” dodává Fučíková.
Návrh na zavedení povinných záloh věřitelů, který EK ČR podporuje, je sice cestou ke zvýšení efektivnosti systému, ale přesto podle samotných exekutorů neposkytuje prostor pro jakékoliv další snižování tarifu. I při zavedení povinných záloh by totiž tyto zálohy nepokryly náklady na 4 milióny exekucí, které exekutoři považují za nevymahatelné. Zavedení poplatků a záloh by vyřešilo sice nově nařízené exekuce, ale nezajistilo by úhradu nákladu několika miliónů aktuálně vedených exekučních řízení.
Fučíková upozorňuje také na to, že „nezodpovědným krokem spočívajícím v drastickém snížení exekučního tarifu by došlo k rozpadu vymáhání práva v České republice. Věřitelé se opět ocitnou na vedlejší koleji a svých práv se nedomůžou. Ale v konečném důsledku poneseme následky špatného rozhodnutí my všichni – daňoví poplatníci.“
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.



