Ústav práva módního průmyslu radí, jak na založení módní značky
Ústav práva módního průmyslu („ÚPMP“), nezisková organizace zaměřená na pomoc návrhářům k lepší orientaci mezi právními a obchodními úskalími podnikání ve světě módy, pořádal úvodní seminář na téma "Právní minimum pro rozjezd módní značky“ určený nejen pro začínající návrháře, ale také pro odbornou veřejnost. Posluchači se například dozvěděli, jaké aspekty zahájení podnikání v módním průmyslu obnáší, na co si dávat pozor a čeho se vyvarovat. Přednášejícími byly advokátky a samotné zakladatelky institutu Mgr. Zuzana Šimonovská, LL.M. a Mgr. Barbora Donathová, LL.M., které se s námi mimo jiné podělily o to, kde a kdy jejich nápad skloubit právo a módou vznikl.
Název značky je pilířem úspěchu
Úvodní seminář nastínil jednotlivé aspekty problematiky začátků podnikání v módním průmyslu, do které spadá i výběr názvu módní značky. A již zde se odborníci dělí na dva tábory. V prvé řadě jde o ty, kteří se přiklánějí k názoru, že návrháři by měli jako značku používat své jméno – to je to, co je identifikuje u cílové skupiny zákazníků a čím se výrazně determinují na trhu. Přívrženci opačného názoru naopak argumentují skutečností, že pokud se jméno návrháře překlopí do ochranné známky a pokud poté nastane situace, kdy obchodní společnost skončí, není jisté, zda ochrannou známku získají zpět. S touto situací má zkušenost například značka Gucci. Naopak Donna Karan, Calvin Klein či Pierre Cardin své jméno licencují a získávají velké honoráře za práva používat jej na různých produktech. Mimo tuto problematiku se posluchači obeznámili také s ochrannými známkami, jejich přihlašováním a procesem výběru a zpracováním takovým způsobem, aby se v budoucnu předešlo potenciálním sporům.
Zajímavou částí semináře byl úsek věnovaný na první pohled módnímu světu vzdáleným problémům cybersquattingu a typosquattingu. Setkat se s těmito aktivitami můžeme v oblasti registrace domén. Právě ty poskytují těmto činnostem poměrně velký prostor. Cybersquatting je registrace a následné užívání doménového jména ve zlé víře na úkor obchodní značky, názvu anebo jména jiné osoby. Typosquatting je postaven na překlepech uživatelů, kteří zadávají název webu přímo do adresního řádku v prohlížeči, příkladem je zkomolení značky Jimmy Choo pro účely domén jako jimmychoous.com a jimmychoos-uk.com.
Na seminář budou v budoucnu navazovat další přednášky, které se budou zabývat konkrétněji jednotlivými tématy problematiky práva módního průmyslu. Náměty na témata seminářů budou pocházet nejen od odborníků z řad ÚPMP, ale také od samotných návrhářů.
O vize a plány s ÚPMP, mezi které paří především odborná podpora (nejen) mladých talentů, se s námi podělily Zuzana Šimonovská a Barbora Donathová.
Kde a kdy vznikla iniciativa pro založení ÚPMP a pořádání těchto seminářů?
ZŠ: S myšlenkou na zahájení aktivit v oblasti práva módního průmyslu jsem si pohrávala dlouhou dobu. Moje specializace na právo duševního vlastnictví je úzce spjata s otázkami padělků, budování módní značky nebo ochrany designu, proto jsem také absolvovala program pořádaný Fashion Law Institute při Fordham University v New Yorku. Nápad na založení ÚPMP a pořádání seminářů získal konkrétní rozměr zhruba před rokem na základě podnětů shromážděných z několika veřejných přednášek na téma fashion law a pro bono spolupráce s mladými návrháři. Měla jsem velké štěstí, že se mi podařilo oslovit a získat pro věc Báru, se kterou nejenže sdílíme zájem o tuto oblast práva, ale také se po odborné stránce vhodně doplňujeme. Důraz na odbornost a kladný vztah k módnímu průmyslu ostatně spojuje všechny členy našeho týmu.
BD: Iniciativa pro založení ÚPMP vznikla přibližně před rokem a od této doby pracujeme na jeho vytváření. Se Zuzkou se známe dlouhou dobu a náš vztah k módě a profesní zaměření vyústil k tomu, že jsme se rozhodly tuto iniciativu zrealizovat. Přes společné přednášky na uměleckých školách, ve kterých se chystáme nadále pokračovat, jsme se nyní dopracovaly k pořádání pravidelných tematických seminářů určených nejen studentům, ale také absolventům či návrhářům obecně. Dále pracujeme na odborné webové platformě, která by vedle odpovědí na nejčastější dotazy, měla poskytnout také prostor k publikační činnosti na téma práva v módním průmyslu. Motivem byla zcela určitě neznalost praktických aspektů podnikání v módě v řadách návrhářů a jejich často kladené dotazy.
Plánujete časem rozšířit tým, který v současnosti pro ÚPMP pracuje?
ZŠ: Rádi mezi nás přivítáme kolegy, kteří mají k této oblasti kladný vztah nebo s ní mají nějakou pracovní zkušenost, kteří vnímají propojení práva a módního průmyslu seriózně, přistupují k němu odborně, a chtějí přispět do diskuze - např. účastí na odborných panelech připravované konference ÚPMP nebo publikováním na našem webovém portálu. Nebráníme se ani juniornějším zájemcům, pokud mají zájem se tématy z oblasti práva módního průmyslu vážně zabývat a asistovat nám v rozvoji této právní oblasti a naší neziskové organizace.
Co je Vaším cílem, tedy cílem celého ÚPMP a Vámi pořádaných seminářů?
BD: Jelikož ústav vznikl na základě podnětů českých návrhářů, chceme primárně sloužit jejich potřebám a našimi odbornými aktivitami v této oblasti tak podporovat rozvoj jejich talentu a jeho obchodního uplatnění. Představením provázanosti a vlivu práva, financí a daní na jejich obchodní aktivity pak pomoci jejich podnikání a rozvíjení sebevědomých a nezávislých značek.
Jaký pocit máte z prvního semináře? Měl podle Vás úspěch?
ZŠ: Ohlas byl velmi pozitivní. Zaskočilo nás, jak velký zájem o seminář byl a jak rychle byly naplněny jeho kapacity. Co je pro nás také velmi podstatné, je, že přinesl celou řadu námětů pro náplň našich dalších plánovaných seminářů a aktivit.
BD: Máme velmi pozitivní pocit a skvělou zpětnou vazbu od přítomných návštěvníků semináře. Navíc jsme obdrželi spoustu námětů na další témata seminářů, což nás moc těší a svědčí o zájmu a potřebě zvýšit povědomí o právních a obchodních otázkách tohoto specifického právního odvětví.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.



