Občanské právo

Pronajímatel má sice právo na jednostranné zvýšení nájemného bytu, musí ovšem dodržet určitá pravidla stanovená nájemní smlouvou nebo zákonem. Zvyšování nájemného lze předem upravit v nájemní smlouvě nebo později dohodou.

V posledních letech se Nejvyšší soud zabýval v některých rozhodnutích ochranou rodinné domácnosti a postavil najisto některé právní otázky, jež v této souvislosti vyvstávaly.

V tomto článku bychom se rádi zaměřili na jistý problém, jenž může, ale nemusí nastat, přičemž uvedené se pokusíme vysvětlit na vzorovém příkladu. Nepominutelní dědici mají nárok na povinný podíl z pozůstalosti. Nepominutelnými dědici jsou potomci zůstavitele, a pokud tito nedědí, pak jsou nepominutelnými dědici potomci potomků zůstavitele, tj. vnoučata zůstavitele.

Při koupi domu, který je celý nebo částečně pronajatý, je důležité si uvědomit, že převodem vlastnického práva k nemovité věci nájemní smlouva nezaniká, nýbrž přechází na nového majitele jakožto pronajímatele. Na co si dát v takovém případě pozor?

... aneb když se princip pacta sunt servanda obrátí proti jedné ze smluvních stran. Při vzniku a ukončení nájemního vztahu je třeba mít na paměti určité náležitosti, jejichž nesplnění může mít neblahé právní (nemluvě o morálních) důsledky.

V posledních letech jsme svědky nebývalého technologického rozpuku. Tomuto rozpuku však coby právníci nemůžeme toliko přihlížet, ale měli bychom na něj rovněž adekvátně reagovat. To platí i pro nás, tj. pro právníky specializující se na dědické právo, které je obvykle považováno za spíše strnulejší oblast právního řádu.

Cílem tohoto příspěvku je nabídnout přehledné schéma možného řešení nesouladu zápisu v katastru nemovitostí (dále jen „KN“) se skutečností. Přitom se nesnažím vytyčit jednu jedinou výzkumnou otázku či hypotézu, která by byla testována, nýbrž nabízím čtenáři ucelený pohled na problematiku.

Cílem tohoto příspěvku je nabídnout přehledné schéma možného řešení nesouladu zápisu v katastru nemovitostí (dále jen „KN“) se skutečností. Přitom se nesnažím vytyčit jednu jedinou výzkumnou otázku či hypotézu, která by byla testována, nýbrž nabízím čtenáři ucelený pohled na problematiku.

V posledních dnech opět často komunikujeme a vyjednáváme prostřednictvím videokonferencí. Jaké má tato forma komunikace právní aspekty? V posledních dnech opět místo osobního jednání v kanceláři komunikujeme a vyjednáváme po telefonu nebo, a to častěji, při videokonferenčních hovorech.

Mezera ve smluvních konstrukcích může být důsledkem neúčinnosti nebo neplatnosti její části. Bdělé smluvní strany proto do smlouvy zahrnou i ustanovení, která výslovně počítají s počáteční nebo následnou mezerovitostí smlouvy.

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.

V dnešní době informační existuje nepřeberné množství zdrojů ke všelijakým tématům, včetně témat právních. Asi málokoho by však napadlo hledat relevantní informace týkající se práva na sociální síti Facebook. Nicméně i tam můžeme takové informace nalézt, což dokazuje facebookový profil JUDr. Petra Bezoušky, Ph.D.

Problematiku vydržení movitých a nemovitých věcí komplexně upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Vydržením se rozumí nabytí vlastnického práva k věci držbou, která trvá po určitou zákonem stanovenou dobu a naplňuje určité zákonem stanovené podmínky, čímž dochází ke sjednocení právního a faktického stavu držby a vlastnictví.

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.

Události letošního roku zásadně změnily tradiční způsob komunikace, na který byla většina z nás zvyklá. Schůzky nahradily videokonference a ruku v ruce s tím se zvýšil i obecný požadavek na distanční právní jednání, tj. zejména na uzavírání smluv bez fyzického kontaktu smluvních stran. Zdá se, že tyto změny budou přetrvávat nadále a pravděpodobně se za nedlouho stanou nedílnou součástí našich každodenních (nejen pracovních) činností.

V pátek 16. října 2020 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) druhou výzvu k programu COVID – Nájemné. Výzva byla připravena v reakci na první vlnu podzimního omezování podnikatelských aktivit dle usnesení Vlády ČR č. 407/2020 Sb. z 12. října 2020.

Žijeme ve světě, kde mezilidské vztahy nepoznaly spory, soudců proto není třeba, kde dlužníci plní své povinnosti, takže soudních exekutorů není třeba, kde se lidé nedostávají do dluhové pasti, a tak insolvenčních správců rovněž není třeba. Čtenáře jistě napadne, jak utopický takový model je.

Žijeme ve světě, kde mezilidské vztahy nepoznaly spory, soudců proto není třeba, kde dlužníci plní své povinnosti, takže soudních exekutorů není třeba, kde se lidé nedostávají do dluhové pasti, a tak insolvenčních správců rovněž není třeba. Čtenáře jistě napadne, jak utopický takový model je.

Stále častější jsou případy rozvádějících se rodičů, jejichž děti navštěvují soukromou školu a kteří navíc k výživnému platí svým dětem také školné. Jeho výše se může často vyšplhat velmi vysoko a placení výživného zároveň s vysokým školným může být i pro vysokopříjmového rodiče, natož pro rodiče s průměrnými či nízkými příjmy, likvidační.

Nejvyšší soud se v nedávném rozhodnutí vyjádřil k otázce, jak posuzovat (ne)soulad sjednaných úroků z prodlení s dobrými mravy. Umožňuje rekodifikovaná právní úprava sjednání úroků z prodlení v sazbě 0,5 % denně? K jakým hlediskům musí soud posuzující platnost ujednání o úrocích z prodlení přihlížet?

S přijetím nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) došlo v českém právním řádu k nejedné významné změně. Jednou z nich bylo stanovení nového předpokladu pro započitatelnost pohledávek. Konkrétně dle ustanovení § 1987 odst. 2 obč. zákoníku jsou pohledávky „nejisté“ nebo „neurčité“ nezpůsobilé k jednostrannému započtení.

Podle NS ČR nelze nařídit exekuci vyklizením nemovitosti na základě notářského zápisu. To nijak neprospívá právní jistotě stran ani hladkému fungování realitního trhu. Pronajímatelé nemovitostí dobře vědí, jaké potíže mohou nastat s neplatiči. Své zájmy se proto snaží chránit nejrůznějšími smlouvami či dohodami. Jednou z nich je také notářský zápis se svolením k vykonatelnosti.

Evropské dědické osvědčení v ČR znovu na scéně: Zápis do katastru nemovitostí na základě německého notářského zápisu a nabytí v dobré víře na základě evropského dědického osvědčení jsou možné.

Jak předcházet riziku a jak efektivně postupovat při neplnění povinností smluvním partnerem? Málokdo si prvních šest měsíců letošního roku užil bez obav a stresu a všichni bychom rádi, aby se situace co nejdříve „normalizovala“. Evropská komise bohužel předpovídá pro letošek propad české ekonomiky o více jak 7 %, po delší době aktuálně dochází k nárůstu míry nezaměstnanosti a epidemiologové zdá se počítají na podzim s dalšími karanténními opatřeními.

Na univerzitní půdě i v prostorách výzkumných ústavů dnes vzniká celá řada zajímavých a vědecky důležitých projektů. Aby však byly pro společnost maximálně využitelné, je nutné přenést jejich výsledky do soukromé sféry a zajistit tak jejich využití cílovou skupinou osob. Aby bylo možné toho dosáhnout, je třeba ošetřit, aby se vynález nedostal na veřejnost dřív, než je zajištěna patřičná právní ochrana. Proto je jedním z nutných počátečních kroků uzavření dohody o mlčenlivosti. Tu potřebuje každý, kdo si svých unikátních nápadů, know-how i obchodního tajemství cení.