Pravidla pro zvýšení nájemného - podmínky a omezení
Pronajímatel má sice právo na jednostranné zvýšení nájemného bytu, musí ovšem dodržet určitá pravidla stanovená nájemní smlouvou nebo zákonem. Zvyšování nájemného lze předem upravit v nájemní smlouvě nebo později dohodou.
Pokud se pronajímatel s nájemce nedohodnou, budou se podmínky zvyšování nájemného řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.
Jaká jsou omezení zvyšování nájemného?
Dle ustanovení § 2249 odst. 1 občanského zákoníku může pronajímatel nájemci zvýšit nájemné maximálně o 20% za tři roky a zároveň maximálně do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. Tento limit byl stanoven zejména proto, aby se zabránilo lákat nájemce na nízké nájemné, a poté je skokově zvýšit. Pokud se tedy pronajímatel s nájemcem nedohodne jinak, nemůže pronajímatel jednostranně zvýšit nájemné v rozporu s tímto ustanovením.
Je důležité zmínit, že do uvedeného zvýšení o 20 % se počítají všechna předchozí zvyšování nájmu za poslední tři roky. Pokud by tedy nájemce platil nájem ve výši 10.000,- Kč a pronajímatel by mu po jednom roce zvedl nájem o 1.000,- Kč a po dalším roce také, třetí rok již nájem zvýšit nemůže. Došlo by totiž k navýšení o více než 20% za 3 roky. Pokud je tedy nájem 10.000,- Kč, pronajímatel jej může zvýšit maximálně o 2.000,- Kč v průběhu tří let.
Jakým způsobem je možné nájemné zvýšit?
Pronajímatel musí navrhnout nájemci zvýšení nájemného v písemné formě. Pokud nájemce souhlasí, zvýšené nájemné začíná dle ustanovení § 2249 odst. 3 občanského zákoníku platit počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu (tj. pokud nájemce obdrží návrh na zvýšení v lednu, zvýšení nájemného je účinné od dubna). Pokud nájemce sdělí pronajímateli, že se zvýšením nesouhlasí nebo se do dvou měsíců vůbec neozve, může pronajímatel navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud (ten pak nájemné zvýší i zpětně ke dni podání návrhu soudu).
Výhodou případného rozhodnutí soudu je, že již neplatí 20% limit zvýšení za poslední tři roky, nájemné tedy soud může zvýšit až do míry obvyklé v daném místě a čase. Může tak dojít ke zvýšení nájemného na částku, která představuje zvýšení o více než 20% za poslední tři roky. Nájemné také soud zvýší zpětně, s účinky ke dni podání žaloby, ne až od právní moci svého rozhodnutí.
§ 2249
(1) Neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti a postup pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě.
(3) Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.
(4) Navrhuje-li nájemce snížení nájemného, použijí se ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



