Neplnění smluv a dluhy ze smluv – poučili jsme se?
Jak předcházet riziku a jak efektivně postupovat při neplnění povinností smluvním partnerem? Málokdo si prvních šest měsíců letošního roku užil bez obav a stresu a všichni bychom rádi, aby se situace co nejdříve „normalizovala“. Evropská komise bohužel předpovídá pro letošek propad české ekonomiky o více jak 7 %, po delší době aktuálně dochází k nárůstu míry nezaměstnanosti a epidemiologové zdá se počítají na podzim s dalšími karanténními opatřeními.
Všichni doufáme, že dopady epidemie a karanténních opatření budou co možná mírné. I tak je vhodné se připravit na rizika, která se zhoršením ekonomické situace souvisí. Jedním z nich je riziko častějšího neplnění povinností smluvními partnery a nutnost jejich vymáhání. Podnikatelé a členové orgánů obchodních korporací by k této situaci měli přistoupit aktivně a prozkoumat, jak je možné se připravit a co zlepšit. Tedy, jak upravit smlouvy, jaké nové postupy a pravidla zavést, co prověřovat.
Prevence - kontrola smluvního dodavatele
V řadě velkých společností už dnes běžně fungují standardizovaná pravidla výběru a prověřování smluvních dodavatelů. Součástí výběru dodavatele by mělo být i ověření spolehlivosti partnera z veřejně dostupných (oficiálních) zdrojů. Rozsah kontroly smluvního partnera bude záležet na konkrétním typu a rozsahu spolupráce.
- Zahájení insolvenčního řízení proti smluvnímu partnerovi zjistíme z Insolvenčního rejstříku vedeného Ministerstvem spravedlnosti ČR (konkursy nebo vyrovnání zahájené podle dřívější legislativy před 1. 1. 2008 jsou pak vedeny v Evidenci úpadců).
- Pokud smluvní partner porušuje povinnosti týkající se placení DPH, bude v Registru plátců DPH veden jako nespolehlivý plátce/osoba.
- Exekuce prováděné soudními exekutory podle exekučního řádu jsou evidovány v centrální evidenci exekucí. Ta bohužel neobsahuje údaje o všech exekucích (výkonech rozhodnutí). Nejsou v ní vedeny údaje o exekucích vedených soudy, orgány státní správy a samosprávy, finančními orgány či zdravotními pojišťovnami. Prověrku tak může být vhodné doplnit potvrzením o bezdlužnosti od finančních úřadů, správy sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovny.
- Pro informace o zatížení majetku smluvního partnera je možné nahlédnout zejména do obchodního rejstříku, katastru nemovitostí nebo rejstříku zástav.
- Informace z účetní závěrky a výroční zprávy můžeme zjistit ze Sbírky listin obchodního rejstříku (pokud je společnosti do sbírky ukládá).
Až na Centrální evidenci exekucí jde o neplacené, veřejně dostupné informace. Všechny uvedené evidence a seznamy jsou také vedeny příslušným orgánem státu nebo jiným subjektem na základě zákona. Vedle toho existují různé soukromé placené služby a rejstříky.
U déle trvajících smluv nebo smluv v oblastech a vztazích aktuálně nejvíce dotčených karanténními opatřeními je vhodné zavést pravidla pro opakování takové kontroly na pravidelné bázi.
Prevence - smluvní ujednání
Do smluv je možné začlenit řadu nástrojů, které posilní pozici smluvní strany pro případ neplnění nebo insolvence smluvního partnera. Patří mezi ně sankce typu úroků z prodlení, smluvních pokut, ztráta práva plnit ve splátkách nebo právo ukončit smlouvy v případě opakovaného nebo déletrvajícího neplnění nebo rizika vzniku úpadku smluvní strany.
Namísto ukončení smlouvy může být vhodné specificky upravit právo pozastavit plnění smlouvy v případě neplnění druhé strany. Smluvní vztah se neukončuje, po vyřešení problému je možné v plnění dále pokračovat, není nutné uzavírat novou smlouvu.
Tato ujednání jsou ve smlouvách často mechanická, je dobré zvážit všechny možnosti a vybrat takovou kombinaci sankcí, která vyhovuje konkrétnímu smluvnímu vztahu a průběhu jeho plnění. Běžně smlouvy například obsahují klauzuli o tom, že mimo smluvní pokutu vždy náleží (nebo naopak nikdy nenáleží) náhrada škody. Přitom může být vhodné sankci odstupňovat. Při prvním nebo kratším porušení dlužník platí pouze smluvní pokutu, pokud porušení vzniká opakovaně náleží i náhrada škody.
Součástí prevence rizik souvisejících s neplněním smluvních vztahů mohou být i klauzule o právu započtení nesplatných pohledávek, zákazu postoupení pohledávek nebo zákazu plnění třetí osobou za dlužníka nebo klauzule určující místní příslušnost jednoho konkrétního soudu (například výběr soudu ve větším městě jako garance vyšší odbornosti pro konkrétní typ sporu, eliminace cestovních nákladů při vymáhání mimo sídlo věřitele nebo koncentrace více sporů u jednoho soudu).
zdroj: bnt journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




