Neplnění smluv a dluhy ze smluv – poučili jsme se?
Jak předcházet riziku a jak efektivně postupovat při neplnění povinností smluvním partnerem? Málokdo si prvních šest měsíců letošního roku užil bez obav a stresu a všichni bychom rádi, aby se situace co nejdříve „normalizovala“. Evropská komise bohužel předpovídá pro letošek propad české ekonomiky o více jak 7 %, po delší době aktuálně dochází k nárůstu míry nezaměstnanosti a epidemiologové zdá se počítají na podzim s dalšími karanténními opatřeními.
Všichni doufáme, že dopady epidemie a karanténních opatření budou co možná mírné. I tak je vhodné se připravit na rizika, která se zhoršením ekonomické situace souvisí. Jedním z nich je riziko častějšího neplnění povinností smluvními partnery a nutnost jejich vymáhání. Podnikatelé a členové orgánů obchodních korporací by k této situaci měli přistoupit aktivně a prozkoumat, jak je možné se připravit a co zlepšit. Tedy, jak upravit smlouvy, jaké nové postupy a pravidla zavést, co prověřovat.
Prevence - kontrola smluvního dodavatele
V řadě velkých společností už dnes běžně fungují standardizovaná pravidla výběru a prověřování smluvních dodavatelů. Součástí výběru dodavatele by mělo být i ověření spolehlivosti partnera z veřejně dostupných (oficiálních) zdrojů. Rozsah kontroly smluvního partnera bude záležet na konkrétním typu a rozsahu spolupráce.
- Zahájení insolvenčního řízení proti smluvnímu partnerovi zjistíme z Insolvenčního rejstříku vedeného Ministerstvem spravedlnosti ČR (konkursy nebo vyrovnání zahájené podle dřívější legislativy před 1. 1. 2008 jsou pak vedeny v Evidenci úpadců).
- Pokud smluvní partner porušuje povinnosti týkající se placení DPH, bude v Registru plátců DPH veden jako nespolehlivý plátce/osoba.
- Exekuce prováděné soudními exekutory podle exekučního řádu jsou evidovány v centrální evidenci exekucí. Ta bohužel neobsahuje údaje o všech exekucích (výkonech rozhodnutí). Nejsou v ní vedeny údaje o exekucích vedených soudy, orgány státní správy a samosprávy, finančními orgány či zdravotními pojišťovnami. Prověrku tak může být vhodné doplnit potvrzením o bezdlužnosti od finančních úřadů, správy sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovny.
- Pro informace o zatížení majetku smluvního partnera je možné nahlédnout zejména do obchodního rejstříku, katastru nemovitostí nebo rejstříku zástav.
- Informace z účetní závěrky a výroční zprávy můžeme zjistit ze Sbírky listin obchodního rejstříku (pokud je společnosti do sbírky ukládá).
Až na Centrální evidenci exekucí jde o neplacené, veřejně dostupné informace. Všechny uvedené evidence a seznamy jsou také vedeny příslušným orgánem státu nebo jiným subjektem na základě zákona. Vedle toho existují různé soukromé placené služby a rejstříky.
U déle trvajících smluv nebo smluv v oblastech a vztazích aktuálně nejvíce dotčených karanténními opatřeními je vhodné zavést pravidla pro opakování takové kontroly na pravidelné bázi.
Prevence - smluvní ujednání
Do smluv je možné začlenit řadu nástrojů, které posilní pozici smluvní strany pro případ neplnění nebo insolvence smluvního partnera. Patří mezi ně sankce typu úroků z prodlení, smluvních pokut, ztráta práva plnit ve splátkách nebo právo ukončit smlouvy v případě opakovaného nebo déletrvajícího neplnění nebo rizika vzniku úpadku smluvní strany.
Namísto ukončení smlouvy může být vhodné specificky upravit právo pozastavit plnění smlouvy v případě neplnění druhé strany. Smluvní vztah se neukončuje, po vyřešení problému je možné v plnění dále pokračovat, není nutné uzavírat novou smlouvu.
Tato ujednání jsou ve smlouvách často mechanická, je dobré zvážit všechny možnosti a vybrat takovou kombinaci sankcí, která vyhovuje konkrétnímu smluvnímu vztahu a průběhu jeho plnění. Běžně smlouvy například obsahují klauzuli o tom, že mimo smluvní pokutu vždy náleží (nebo naopak nikdy nenáleží) náhrada škody. Přitom může být vhodné sankci odstupňovat. Při prvním nebo kratším porušení dlužník platí pouze smluvní pokutu, pokud porušení vzniká opakovaně náleží i náhrada škody.
Součástí prevence rizik souvisejících s neplněním smluvních vztahů mohou být i klauzule o právu započtení nesplatných pohledávek, zákazu postoupení pohledávek nebo zákazu plnění třetí osobou za dlužníka nebo klauzule určující místní příslušnost jednoho konkrétního soudu (například výběr soudu ve větším městě jako garance vyšší odbornosti pro konkrétní typ sporu, eliminace cestovních nákladů při vymáhání mimo sídlo věřitele nebo koncentrace více sporů u jednoho soudu).
zdroj: bnt journal
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.




