Judikatura

K trestnosti činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255a odst. 1 trestního zákona postačovala nedbalost; k trestní odpovědnosti podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku je vyžadována hrubá nedbalost. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, č.j. 5 Tdo 1324/2013-59

Absenci majetkového pojištění věcí před zničením požárem není samo o sobě možné považovat za porušení generální prevenční povinnosti. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze se dne 4. února 2014, č.j. 1 Cmo 303/2013-166

Pokud je závazek uznán, neznamená to samo o sobě, že existuje, avšak přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka, který pokud tvrdí, že dluh nevznikl, musí to prokázat. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 405/2013

Dosavadní judikatura NSS zastávala názor, že přechod práv vyplývajících z příspěvku na péči a s tím související procesní nástupnictví jsou možné pouze v případě, kdy k úmrtí oprávněné osoby dojde ještě v průběhu správního řízení. Rozhodnutí velkého senátu NSS čj. 4 Ads 32/2012-50 toto omezení odstranilo.

Pochybení v zápisech v osobním diáři účastníka, obchodní zaneprázdnění a selhání paměti nejsou omluvitelným důvodem neúčasti u jednání. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. září 2013, č.j. 2 Cmo 175/2013-6

Ústavní soud se věcí bankovních poplatků za vedení úvěrového účtu zabýval poprvé v nálezu sp. zn. III. ÚS 3725/13. Díky velkému právnímu významu věci soud stížnost projednal, ačkoliv se jednalo v podstatě o bagatelní spor (7 200 Kč).

Zemře-li účastník řízení po účinném doručení rozsudku odvolacího soudu, avšak ještě předtím, než mu uplynula lhůta pro podání dovolání, běží jeho procesnímu nástupci znovu celá dovolací lhůta, a to ode dne, kdy mu byl řádně doručen rozsudek odvolacího soudu. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2729/2010

Osobní příplatek může být součástí platu. Jeho režim vyplývá z ustanovení § 131 zákoníku práce, které je též opatřeno tímto názvem. Komentář k Rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1752/2013

Uvedený soud je příslušný pouze k rozhodnutí o škodě, ke které došlo na území členského státu, v němž se tento soud nachází. Komentář k Rozsudku Soudního dvora Evropské unie - Peter Pinckney (C-170/12)

Věřitelovo tolerování protiprávního stavu nezaplacení splatného závazku dlužníkem nepředstavuje bez dalšího dohodu o změně splatnosti původního závazku. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2013, čj. 6 Cmo 452/2012-201

Jestliže se odsouzený ke spáchání trestného činu zjevně nedoznal, musela být dle odvolacího senátu jeho subjektivní vina (subjektivní stránka, úmyslné zavinění) dovozena jinak. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. října 2012, sp. zn. 5 To 388/2012

Komentované rozhodnutí se týká méně tradiční "nekalosoutěžní" problematiky. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2013, čj. 3 Cmo 92/2013-216

Problematika zvlášť hrubého porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem patří k bestsellerům judikatorní tvorby příslušného senátu dovolacího soudu. Komentář k Rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1496/2013

Stěžovatelem je Oleg Ryabtsev, ruský občan, který se narodil v roce 1967 a žije ve městě Perm a jeho stížnost se týká namítaného špatného zacházení ze strany orgánů činných v trestním řízení během zatčení stěžovatele v roce 2004. Komentář k Rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ryabtsev proti Rusku

Na komentovaném rozhodnutí se názorně ukazuje, jak chybí v našem civilním procesu úprava postupu při podávání a následném projednávání tzv. hromadných žalob. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 106/2013

Nejzajímavější pasáží odůvodnění předkládaného rozhodnutí je úvahová část týkající se problematiky správního uvážení a tzv. absolutní volné úvahy. Komentář k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2013, čj. 5 Afs 84/2012-40

Princip předvídatelnosti označuje Ústavní soud ve své rozhodovací produkci za jeden z podstatných předpokladů sebeurčení každého jednotlivce". Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. III. ÚS 3221/11

Podle ustanovení § 237 o. s. ř. je dovolání zásadně přípustné též proti akcesorickým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, včetně výroků o nákladech řízení. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 ICdo 34/2013

Stěžovatel se narodil v roce 1938 a žije v Brémách v Německu. V roce 1996 poté, co 40 let pracoval na Ukrajině, odešel stěžovatel do důchodu a začal pobírat důchod. Komentář k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Pichkur proti Ukrajině

Institut nadbytečnosti zaměstnance obsahuje zajímavou a citlivou komplikaci, která zdaleka nemá jen pracovněprávní parametry, nýbrž spíše aspekty sociální, ekonomické, technické, psychologické atd. Komentář k rozsudku Nejvyššíhou soudu ČR ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1138/2013

Na počátku řízení, při rozhodování o vzetí obviněného do vazby, byl dovozen pouze důvod vazby koluzní. Komentář k rozhodnutí Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2013, sp. zn. 44 To 92/2013

Mezi způsobem doručení procesního úkonu (soudní písemnosti) a hmotné právního úkonu (jednání) byl ještě do 31. 12. 2013 podstatný rozdíl. Komentář k rozhodnutí Ústavního soudu - Nález ze dne 1. 10. 2013, sp. zn. I. ÚS 2474/13

Důvod neplatnosti právních jednání pro rozpor s dobrými mravy upravuje nyní ustanovení § 580 odst. 1 obč. zák., podle něhož je neplatné jednání, které se příčí dobrým mravům. Komentář k rozhodnutí Městského soudu v Praze - Rozsudek ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 93 Co 18/2013.

Předkládané rozhodnutí Nejvyššího soudu neprosazuje novátorské řešení předmětné otázky. Jde však o velmi přehledně uspořádaný rozsudek, který by mohl v jistém smyslu sloužit jako "opakovací cvičebnice" ve vztahu k problematice daně z přidané hodnoty. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3039/2011

Stěžovatelkou je Inés Del Rio Prada, španělská občanka, která se narodila v roce 1958 a v současnosti je ve výkonu trestu ve vězení v Galicii. Komentář k rozhodnutí Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Del Rio Prada proti Španělsku