Podpis elektronické přílohy; autenticita podání, elektronický zaručený podpis

Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1829/13

Ústavní soud se v tomto případě zabývá problémem, který již měla dávno vyřešit praxe obecných soudů, jenže jak vidno – nevyřešila. Problém by se dal shrnout do otázky: Má být „vnitřek“ datové zprávy (nebo i e-mailové zprávy se zaručeným podpisem) též opatřen elektronickým zaručeným podpisem? Jednoznačnou odpověď na ni nachází Ústavní soud v komentovaném judikátu a je negativní.

Také zákonodárce na zmíněný problém zareagoval v novele občanského soudního řádu provedené zákonem č. 293/2013 Sb., takže podle ustanovení § 42 odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2014 platí výslovně a jednoznačně, že v případě podání v elektronické podobě podepsaného uznávaným elektronickým podpisem nebo podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu – nyní podle § 42 odst. 2 (v době rozhodování obecného soudu, jímž se zabývá Ústavní soud, podle § 42 odst. 3 o. s. ř.). Z toho by se dalo usuzovat, že problém je odstraněn, jenže praxe ukazuje, že v některých případech postupují soudy nemístně formalisticky a existuje obava, že zřejmě zcela odstraněn nebude.

Proto je namístě zdůraznit to, co uvádí Ústavní soud v předmětném nálezu, že obecný soud chybně zhodnotil dosah zaručeného elektronického podpisu, pokud dospěl k závěru, že se nevztahuje na přílohu elektronické zprávy. Při výkladu ustanovení § 43 odst. 5 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 42 odst. 3, věta druhá, o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013) nerespektoval, že smyslem a účelem příslušných ustanovení je záruka identifikace účastníka řízení a autenticity podání. Důvodem, proč mají být elektronická podání doplňována, je snaha o odstranění pochybností ohledně totožnosti osoby, která podání učinila, tj. zabránit tomu, aby jménem podatele činil bez jeho vědomí či proti jeho vůli podání někdo jiný. Elektronické podání odeslané e-mailem a opatřené zaručeným elektronickým podpisem s přílohou, která je součástí elektronického podání a obsahuje v tomto případě rozvedený text námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, i když není samostatně opatřena zaručeným elektronickým podpisem, splňuje zákonné podmínky a není třeba je doplňovat.

Městský soud k přezkoumání námitek předložených soudním exekutorem (obdobně to lze zobecnit i na jiná důležitá podání – např. žalobu, odvolání, vyjádření k žalobě na základě kvalifikované výzvy apod.) přistoupil přepjatě formalisticky, čímž ve svém důsledku odepřel stěžovateli právo na přístup k soudu a porušil jeho právo na spravedlivý (řádný) proces. V zájmu zajištění základního práva na přístup k soudu je přitom třeba i v případě pochybností o tom, zda je nutné podání doplnit, se přiklonit k výkladu příznivějšímu ve prospěch výkonu tohoto základního práva.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde