Stížnost Ratha na vazbu dlouho neprojednána
Stížnost MUDr. Davida Ratha proti rozhodnutí o prodloužení vazby ze dne 30. 4. 2013 ležela příliš dlouho nevyřízená na Vrchním soudu. Nejvyšší soud proto Vrchnímu soudu stanovil lhůtu k rozhodnutí o této stížnosti.
Vrchní soud sice již 11. 11. 2013, tj. měsíc před nálezem Ústavního soudu, podezřelého z vazby pustil, avšak o předmětné stížnosti, která směřovala proti rozhodnutí krajského soudu ze dne 30. 4. 2013 o pokračování vazby, dosud nerozhodl. Nejvyšší soud připomenul, že podle § 314h odst. 1 tr. ř. po doručení nálezu Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, pokračuje tento orgán (tzn. v daném případě Vrchní soud v Praze) v tom stadiu řízení, které bezprostředně předcházelo vydání zrušeného rozhodnutí.
Vrchní soud se bránil, že nemůže o stížnosti rozhodnout, jelikož nemá k dispozici spis, který je momentálně u Krajského soudu v Praze, kde probíhá hlavní líčení. Dle Nejvyššího soudu se od nálezu Ústavního soudu hlavní líčení nepochybně nekonala tak, že by bylo absolutně vyloučeno předložení spisu (či jeho potřebných částí) Vrchnímu soudu k rozhodnutí o stížnosti. Přitom se jedná o soudy, které se nacházejí v témže městě, a proto zapůjčení spisu, příp. jeho zpřístupnění k prostudování, není nikterak náročné, a nemůže způsobovat závažnější obtíže.
Nejvyšší soud stanovil Vrchnímu soudu dle § 174a zákona o soudech a soudcích lhůtu k rozhodnutí o stížnosti do 19. 6. 2014.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde.
UPDATE: Vrchní soud o stížnosti rozhodl dne 17. 6. 2014.
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



