Judikatura

Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 8 Tdo 109/2014 zabývá možností použití odposlechů v jiném trestním řízení, než v rámci něhož bylo původně nařízeno, a to mj. s ohledem na novelizaci § 88 odst. 1 trestního řádu, jenž vymezuje trestnou činnost pro kterou lze odposlechy nařídit.

Nejvyšší soud ČR se v lednu letošního roku v rozhodnutí 21 Cdo 4902/2014 zabýval opravdu choulostivým tématem – je možno se zaměstnancem ukončit pracovní poměr okamžitým zrušením, pokud tento zaměstnanec naváže milostný poměr, se kterým zaměstnavatel nesouhlasí? A co když milencem je vedoucí obchodního partnera, na kterém de facto zaměstnavatelovo podnikání stojí? Nedopouští se tímto zamilovaný zaměstnanec porušení zásady loajality a dobrých mravů vůči zaměstnavateli?

Zastupitelé mají dle § 82 písm. b) mj. právo vznášet dotazy a podněty předsedům výborů, přičemž mají ze zákona právo na písemnou odpověď do 30 dnů. V případě, že se odpovědi nedočkají, často jim nepomůže ani soud.

Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 23 Cdo 4460/2014 rozhodl o postupu v případě, že bylo rozhodnuto vadným rozhodčím nálezem.

Obec nemůže svým souhlasem v územním řízení přebít vlastní územně plánovací dokumentaci.

Veřejný zadavatel může k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky požadovat doložení referencí uchazeče za určité období. Tato referenční lhůta se pro různé typy zakázek liší; např. pro zakázky na stavební práce jde o pět let. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 161/2015 nelze tyto lhůty zkracovat.

Nejvyšší správní soud („NSS“) ve svém nedávném rozhodnutí č. j. 2 As 204/2014 – 71 o kasační stížnosti společnosti O2 Czech Republic, a.s. („O2“) rozhodl, že způsob počítání subjektivní lhůty pro uložení pokuty ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) za porušení pravidel hospodářské soutěže může být za jistých okolností jiný, než se dosud všeobecně předpokládalo, a to významně příznivější pro účastníka řízení.

Podrobnosti participace městských částí na územním plánování upravuje pro každé statutární město jeho statut, přičemž omezení participace nad rámec statutu činí přijatou územně plánovací dokumentaci neplatnou.

Je třeba připomenout, že podmíněné propuštění je mimořádným zákonným institutem, který dává soudu možnost, nikoliv však povinnost odsouzeného z výkonu trestu podmíněně propustit.

Nejvyšší soud řešil případ, kdy za informaci o jeho "obvinění" v souvislosti s mediálně známým případem, státní zástupce vysoudil 500 tisíc odškodného.

Výstavba nového oplocení odlišných parametrů i materiálů, byť v místě, kde stával původní, zchátralý plot, vyžaduje územní souhlas.

Ústavní soudci přelomovým nálezem označili za překonanou právní zásadu ignorantia iuris non excusat (neznalost práva neomlouvá).

Jde o poměrně málo vídaný případ, kdy dva společně stíhaní obvinění pro vlastně stejný trestný čin nejsou provedenými důkazy označeni za spolupachatele.

Minule jsme Vás informovali o rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž stanovil postup, jak mají soudy rámcově rozhodovat tzv. sousedské spory o imise mezi vlastníkem pozemní komunikace a vlastníkem sousedního pozemku. V případě vyhovění takové žalobě je třeba vždy stanovit opatření, která je vlastník komunikace povinen učinit. Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 2144/14 se zabývá tím, jaká opatření obci vlastně uložit lze, resp. nelze.

Ve věci sp. zn. 2 As 212/2015 soud řešil situaci, kdy byl platným referendem vyjádřen nesouhlas s výstavbou provozovny pro kremaci zvířat zájmového chovu.

Nejvyšší soud se zabýval obsahem práva na podobu, když řešil případ užití obrazového záznamu pojišťovnou v soudním řízení.

Prekluzivní povaha přestupkového řízení láká k vytváření průtahů. Jedním ze způsobů, jak dosahovat průtahů je předkládání pochybných plných mocí. Judikatura Nejvyššího správního soudu o tom, jaká plná moc je akceptovatelná a jaká již není, se tak rychle rozrůstá...

Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 17/15 zrušil ustanovení vyhlášky č. 355/2013 Sb., která ukládala insolvenčnímu správci být po celou dobu úředních hodin fyzicky přítomen v provozovně.

Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 29 Cdo 2133/2013 potvrdil právní názor, podle kterého je možné, aby osoba zastupující obec na valné hromadě obchodní společnosti, v níž má obec majetkovou účast, udělila substituční plnou moc další osobě.

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 5158/2014 řešil otázku, zda mají rodinní příslušníci poškozené (konkrétně matka a mladší bratr) právo na zadostiučinění z toho důvodu, že byla osobě jim blízké způsobena škoda na zdraví.

Veřejnost má právo na informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi zaměstnanců veřejné správy, konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 8 As 12/2015.

Ústavní soud vydal dne 16. 2. 2016 nález IV. ÚS 3122/2015, v němž vyslovil názor, že při stanovení výše odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění v důsledku pracovního úrazu mají soudy rozhodovat o navýšení tak, aby výsledná částka odškodnění co nejvíce odpovídala okolnostem konkrétní věci a skutečným následkům, které poškozený utrpěl v důsledku pracovního úrazu.

Nejvyšší soud ČR vyslovil v rozsudku ze dne 16. 11. 2015 ve věci sp. zn. 21 Cdo 1494/2014 velice zajímavý názor týkající se pohnutky zaměstnavatele při výpovědi z organizačních důvodů ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce – samotné jednání zaměstnavatele, které od počátku sledovalo cíl „odchod zaměstnance“ nelze považovat za rozporné s dobrými mravy.

Skutečnost, že vlastník silnice je povinen strpět její obecné užívání bez možnosti regulovat provoz na ní bez dalšího neznamená, že nemůže ovlivnit imise z takového provozu pomocí jiných nástrojů, řekl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3277/2014.

Kolik Vás může stát hromadně odeslaný e-mail znějcí "Vážený pane, vážená paní, z rozhodnutí vedení je pan J. H. nežádoucí osobou, proto není žádoucí sjednávat obchody se společnostmi ... nebo s fyzickou osobou J. H." pokud se dotyčný domáhá ochrany osobnosti?