Zkrácení referenční lhůty pro veřejnou zakázku je nezákonné
Veřejný zadavatel může k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky požadovat doložení referencí uchazeče za určité období. Tato referenční lhůta se pro různé typy zakázek liší; např. pro zakázky na stavební práce jde o pět let. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 161/2015 nelze tyto lhůty zkracovat.
Nejvyšší správní soud již dříve judikoval, že nelze referenční lhůtu pro dodávky zkrátit ze 3 let na 1 rok, neboť se tím nepřípustně vylučují dodavatelé, kteří nerealizovali žádnou významnou dodávku za posledních 12 měsíců. V nynější kauze šlo o zkrácení referenční lhůty pro stavební práce z 5 na 3 roky, což podle zadavatele mělo za účel vyloučit uchazeče, kteří nedokončili ani tři požadované stavby v posledních třech letech a šlo by tedy o dodavatele fakticky nečinného. Soudy se však vůbec nezabývaly tím, zda zkrácení referenční lhůty mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a prohlásily zkrácení referenční lhůty za nepřípustné. Tyto závěry tak zřejmě lze paušálně vztáhnout na veškeré referenční lhůty podle zákona o veřejných zakázkách.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
