Nakládání s majetkem obce nelze napadnout správní žalobou
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 72/2015-67, není nezákonným zásahem správního orgánu úkon městské části, kterým nakládá s jí svěřeným majetkemetkem, neboť městská část v tomto případě nemá postavení správního orgánu, ale účastníka soukromoprávního vztahu.
Tento přístup se dá vztáhnout jak na situace, kdy se městská část svého (domnělého) majetku toliko dožaduje, jakožto i na situace, kdy jí z vlastnictví majetku vyplývají veřejnoprávní práva.
V daném případě se proti nezákonnému zásahu bránil developer, vůči němuž pražská městská část podávala (dle developera) účelové a šikanózní žalobní návrhy, kterými tvrdila, že má k developerovým pozemkům vlastnické právo. Zároveň se odmítala vyjádřit k projektové dokumentaci v územním řízení o umístění developerových staveb. V obou případech se podle soudu jednalo o uplatňování práv vlastníka pozemků a nikoliv o vrchnostenskou správu, o níž by měly rozhodovat správní soudy. Uplatňování majetkových práv obce (či naopak jejich neuplatňování v případě nevyjádření se k projektové dokumentaci) nelze považovat za nezákonný zásah správního orgánu.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
