Závazná část územního plánu je závazná
Obec nemůže svým souhlasem v územním řízení přebít vlastní územně plánovací dokumentaci.
Obec nemůže svým souhlasem v územním řízení přebít vlastní územně plánovací dokumentaci. A to ani v případě, že je územní plán již 11 let starý a se stavbou místní komunikace v něm zakreslenou (která brání záměru) obec ještě ani nezačala a začít neplánuje. Dokonce nepomůže ani to, že občan obce má záměr si jen oplotit svůj pozemek, tak jako všichni ostatní, kteří (v rozporu s předmětným územním plánem) stavební povolení již získali. Pokud stavební úřad řekne NE, je třeba změnit územní plán a je zbytečné obracet se na soud, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 230/2015.
Stavební úřad řekl, že stanovisko obce není pro posouzení záměru (stavby plotu) závazným stanoviskem. Obec má v územním řízení postavení toliko účastníka řízení. Obec může rozvoj svého území dostatečně efektivně regulovat územně plánovací dokumentací a stanoviskem v řízení před stavebním úřadem nemůže platný územní plán nahrazovat. Skutečnost, že se se stavbou dosud nezačalo a obec nečiní kroky k jejímu zahájení, neznamená, že by měl stavební úřad územní plán ignorovat. Stavební zákon koneckonců platnost územních plánů nijak neomezuje. Pouze požaduje jejich pravidelné vyhodnocování a změny v případě, že některé záměry již nejsou aktuální. Tuto roli však nemůže za zastupitelstvo plnit ani stavební úřad a dle Nejvyššího správního soudu ani soud.
Nejzajímavější část rozhodnutí se pak týkala toho, že v jiných případech byla stavební povolení vydávána a pouze žalobcův plot byl zamítnut. Správní orgány jsou sice povinny postupovat v souladu se zásadou legitimního očekávání tak, aby při rozhodování skutkově podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, nicméně toho se lze dovolávat pouze v případě, že tato jiná rozhodnutí nebyla vydána v rozporu se zákonem. Zásadu ochrany legitimního očekávání nelze vykládat tak, že pokud správní orgán někdy pochybil a rozhodl nezákonně, vzniká všem v obdobné situaci legitimní očekávání, že i v jejich věcech bude rozhodnuto nezákonně. A to evidentně ani v situaci, kdy nezákonných rozhodnutí je většina.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.



