Mgr. Martin Eliášek

Ústavní soud dne 25. 8. 2015 nálezem, sp. zn. I. ÚS 2574/14, uznal právo starosty sjednat smluvní pokutu ve prospěch obce.

Je výrobou i neúmyslné znečištění benzínu naftou?

Pochybnostmi o podpisu doručovatelky na doručence se musel zabývat Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 8 Afs 153/2014

Ministerstvo financí konečně opustilo praxi, kdy odmítalo akceptovat regulaci obsaženou v obecně závazných vyhláškách obcí, a začalo z úřední povinnosti rušit příslušná povolení. To se přirozeně nelíbilo provozovateli předmětných videoloterijních terminálů, který argumentoval zejm. legitimním očekáváním...

Nejvyšší správní soud rozsudkem 1 As 189/2014 zkomplikoval život všem subjektům, které jsou povinny poskytovat informace podle informačního zákona. Rozhodl totiž, že ministerstvo dopravy má povinnost při poskytování smlouvy s Českými drahami o této skutečnosti vždy předem informovat České dráhy a dát jim prostor k vyjádření. A toto pravidlo se netýká jen Českých drah ...

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 As 139/2014 potvrdil právní názor, podle kterého je navrhovatel v řízení o přestupku, který lze projednat pouze na návrh, k podání žaloby legitimován pouze podle § 65 odst. 2 soudního řádu správního.

Je možné referendem zavázat obec k něčemu, v čem nemá pravomoc sama rozhodnout? A může soud vyhlásit referendum v jiném termínu, než který navrhuje přípravný výbor? Tyto otázky řešil Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. Ars 11/2014-42.

S novým občanským zákoníkem se zrušila možnost úplného zbavení svéprávnosti a soudy tak musí nově v každém případu určit, do jaké míry má být člověk ve svém rozhodování omezen a proč. Rozhodnutí krajského soudu ze dne 9.6.2014 sp. zn. 24 Co 193/2014, publikované letos ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, zkoumá maximální možnou hranici, na jakou je možné omezit způsobilost k právnímu jednání.

Správnímu úřadu by měla stačit elektronicky zaslaná prostá kopie plné moci.

Nejvyšší správní soud v kárné věci libereckého exekutora rozhodoval smířlivě.

Změna judikatury není důvodem pro obnovu řízení.

Dne 11.9.2015 byly spolu se zákonem o prevenci závažných havárií publikovány v částkách 93 a 94/2015 Sbírky zákonů vyhlášky provádějící ustanovení tohoto zákona.

Dne 11.9.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 224/2015 Sb. zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

Tento judikát vyvrací rozšířený právní názor, že úřad nemusí poskytovat informace, které nemá (právním předpisem uloženou) povinnost shromažďovat.

Podle názoru Nejvyššího správního soudu by se soudce neměl ve volebních věcech projevovat autoritativně a konfrontačně.

Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2015, sp. zn. 4 As 155/2014, se k ověření pravopisné podoby neobvyklého jména při zápisu do matriky, nemá automaticky požadovat znalecký posudek, ale matriční úřad má provádět vlastní dokazování.

Ústavní soud se v nálezu sp.zn. II. ÚS 164/15 zabýval možností použití na náměstí umístěných informačních panelů s drastickými a šokujícími vyobrazeními v rámci ohlášeného shromáždění.

Nejvyšší správní soud se zabýval účinky doručení, pokud soud namísto datové schránky advokáta doručoval do datové schránky advokátní kanceláře.

Nejvyšší soud musel řešit otázku: kdy je motorové vozidlo v provozu?

Další kapitolu v příběhu o povinném očkování napsal Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 3953/2014

Ústavní soud nálezem I. ÚS 2726/14 odmítnul přístup Městského soudu v Praze, který pouze na základě důkazů provedených před obvodním soudem dospěl, na rozdíl od obvodního soudu, k závěru, že vina pachatele je "absolutně jasná".

Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 1/14 zrušil přechodné ustanovení zákona č. 303/2013 Sb., podle kterého se exekuční příkaz vydaný po 1. 1. 2013 v řízeních zahájených před tímto datem řídí exekučním řádem ve znění účinném po 1. 1. 2013. To mj. umožňuje v exekučních řízeních zahájených před 1. 1. 2013 postih výlučného majetku manžela povinného, je-li vymáhán závazek, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů.

Jen proto, že je někdo cizinec, nemusí být soudem poučen o právu jednat v mateřštině...

Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Afs 176/2014 se zabývá tím, jakým způsobem je třeba pro potřeby stanovení daně z příjmů doložit rozdíl mezi sjednanou cenou a tržní cenou v případech transakcí mezi spojenými osobami.

Je insolvence sama o sobě důvodem k osvobození od soudních poplatků?