Správní úřad a plná moc
Správnímu úřadu by měla stačit elektronicky zaslaná prostá kopie plné moci.
Zásadní otázkou k posouzení bylo to, zdali postačí, pokud je plná moc k zastupování v řízení před správním orgánem správnímu orgánu doložena v prosté kopii. Přitom tato otázka byla již Nejvyšším správním soudem řešena již např. v rozsudku ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/2014-26, kdy soud dospěl k závěru, že pokud zmocněncem předložená plná moc má všechny potřebné náležitosti, je pro nastoupení účinků zastoupení dostatečné, že správnímu orgánu byla předložena prostá kopie této plné moci. Pokud tedy postačuje předložení písemné plné moci v kopii prosté, je nasnadě, že v takovém případě je na roveň prosté kopii postavena i nekonvertovaná písemnost doručená prostřednictvím elektronické pošty zmocněné osoby.
Podle názoru Nejvyššího správního soudu se na tento případ § 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nepoužije a plnou moc není třeba dokládat v konvertované podobě.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde.
Další články
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
