Mgr. Martin Eliášek

Ve věci sp. zn. 9 As 229/2014 Nejvyšší správní soud posuzoval rozhodnutí živnostenského úřadu odebrat živnostenské oprávnění k vedení účetnictví osobě, která spáchala podvod.

Ústavní soud rozšířil judikaturu k odpovědnosti vydavatele za tzv. převzatá tvrzení, tedy citace názorů třetích osob v publikacích.

Nejvyšší správní soud uložil exekutorovi z Přerova kárnou pokutu ve výši 500 000 Kč za nedostatečné poskytnutí spisů dohledovým orgánům.

Nejvyšší soud dne 18. 2. 2015 vydal rozhodnutí, sp. zn. 30 Cdo 2681/2014, v případu, kdy se osoba, kterou by bylo možné vzhledem k většímu počtu souběžných sporů na ochranu osobnosti označit za kverulanta, několik let domáhala zadostiučinění za domovní prohlídku, přičemž věc byla vyřízena až po osmi letech.

Odpovídá soutěžitel za nebezpečí záměny vyvolané reklamou, kterou na jeho výrobky láká jejich prodávající?

Dne 2. 3. 2015 se Ústavní soud nálezem sp. zn. I. ÚS 1565/14 zastal rodičky, která tvrdila, že některé zdravotní zákroky vůči ní v průběhu porodu (např. silné tlačení na břicho) ohrozily její život.

Nejvyšší správní soud musel ve věci sp. zn. Konf 3/2014 znovu řešit negativní kompetenční spor, kdy ani soud ani Český telekomunikační úřad nechtěli rozhodovat o úhradách za tzv. Prémiové SMS.

Dne 3. 3. 2015 vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí čj. 8 As 67/2014-69, kterým definitivně zrušil rozhodnutí Ministerstva vnitra nezaregistrovat Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, čímž došlo k jeho registraci ze zákona.

Dne 17. 12. 2014 Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 30 Cdo 3671/2013 posuzoval případ, kdy by měla být exekuce zastavena na základě zahraničního (slovenského) rozhodnutí o tom, že osoba, která podepsala exekutorský zápis s doložkou vykonatelnosti, není jednatelem společnosti.

Dne 3. 2. 2015 ústavní soud nálezem sp. zn. II. ÚS 2051/14 stanovil kritéria pro posuzování rovnováhy mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti.

Rozhodnutí, jímž byly za neplatné prohlášeny volby do zastupitelstva městské části Brno-sever, bylo dne 10. února 2015 zrušeno nálezem Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3673/14

Využívá-li třetí osoba pro propagaci jí prodávaného zboží závadné nezapsané označení vyvolávající nebezpečí záměny, je nutno dobrými mravy soutěže poměřovat jednání této třetí osoby, nikoliv výrobce tohoto zboží.

Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/14 konstatuje, že omezení předškolního vzdělávání pouze na děti, které se podrobily stanoveným pravidelným očkováním, neporušuje listinou garantované právo na vzdělání.

Dne 27. 1. 2015 prohlásil Ústavní soud nálezem pléna sp. zn. Pl. ÚS 19/14 povinné očkování za souladné s Ústavním pořádkem České republiky.

Nejvyšší soud poprvé řešil otázku, zda je dána pravomoc českých soudů v řízení o odpůrčí žalobě vedené proti žalovanému se sídlem ve Slovenské republice jako spor vyvolaný insolvenčním řízením (incidenční spor) vedeným na majetek dlužníka v České republice.

Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda osobě ve výkonu trestu odnětí svobody přísluší právo svobodně si vybrat způsob léčby nabízený alternativně lékaři, a zda Vězeňská služba ČR může bránit výběru takové léčby, kterou sama není schopna poskytnout, není možné v podmínkách vězeňské nemocnice provést a není možné takto zajistit ani adekvátní pooperační péči.

Dne 30. 12. 2014 vydal Ústavní soud nález sp. zn. I. ÚS 1554/14, v němž posuzoval podmínky, za kterých lze odepřít střídavou péči mezi rodiči, pokud jsou jinak způsobilí nezletilého vychovávat.

Podmínkou beztrestnosti pachatele jednajícího v negativním právním omylu je omluvitelnost jeho omylu. U pachatele, který měl povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou, lze závěr o jeho beztrestnosti učinit v případě, že skutkové okolnosti, za nichž čin spáchal, nesvědčí tomu, že se mohl omylu vyvarovat.

Právní vztah založený tím, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peněžní částku k zaplacení pokuty, která byla zaměstnanci uložena příslušným orgánem za přestupek, není vztahem pracovněprávním, a to ani v případě, že se zaměstnanec přestupku dopustil při plnění svých pracovních úkolů.

Oznámení o zvýšení nájemného dle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, je při špatně vypočtené (vyšší) částce neplatné jako celek.

Smlouva o dílo, na jejíž předmět nebylo vydáno stavební povolení, je platná.

Dne 9. 12. 2014 Ústavní soud vydal nález sp. zn. II. ÚS 1774/14, kterým přiznal propuštěnému zaměstnanci právo na soudní ochranu. Zaměstnanec se bránil výpovědi pro nadbytečnost, protože skutečným důvodem výpovědi byla kritika společnosti, pro kterou pracoval, jak potvrzovala tajně pořízená nahrávka rozhovoru s členem vedení společnosti.

Dne 17. 12. 2014 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek sp. zn. 9 As 185/2014, kterým posuzoval zákonnost měření rychlosti měřícími zařízeními soukromé společnosti. V daném případě však nešlo o pouhý pronájem měřících zařízení, ale o širokou participaci soukromých subjektů na přestupkovém řízení, včetně hmotné zainteresovanosti na jeho výsledku (60% z uhrazených pokut).

Nejvyšší správní soud rozsudkem sp. zn. 6 As 146/2013 poprvé řešil situaci, kdy cizinec zajištěný v režimu zákona o pobytu cizinců, následně zajištěný podle zákon o azylu, má být opětovně zajištěn v režimu zákona o pobytu cizinců.

Dne 14.1.2015 Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 4 Tdo 1644/2014 odmítnul dovolání epileptika, který ztratil kontrolu nad svým vozidlem, a považoval svůj epileptický záchvat v době nehody za nedostatečně prokázaný.