Oprávnění starosty sjednat smluvní pokutu

V daném případě šlo o to, že usnesením zastupitelstva byl schválen odprodej pozemků za účelem výstavby polyfunkčních domů (rada města další podmínky nestanovila), přičemž starostou dojednaná smlouva obsahovala navíc i smluvní pokutu za nesplnění termínů výstavby. Společnost, která tyto termíny nesplnila, následně namítala neplatnost této pokuty, protože právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce (jako je rozhodování o nabytí a převodu nemovitých věcí), jsou bez tohoto schválení neplatná. Starosta nemůže sám vytvářet vůli obce, může ji pouze navenek sdělovat a projevovat.

S východisky této argumentace Ústavní soud sice souhlasil, ale doplnil, že tam, kde již vůle obce v zásadních bodech vytvořena byla, nelze starostovi upřít právo, aby v intencích takto projevené vůle jednal. Tímto relativně samostatným jednáním se rozumí takové úkony, které nezahrnují podstatné náležitosti smlouvy, k jejímuž uzavření dal souhlas odpovídající orgán obce. V daném případě byly všechny podstatné náležitosti kupní smlouvy stanoveny zastupitelstvem, které navíc stanovilo i účel prodeje pozemků. Nebylo nijak v rozporu s touto vůlí, pokud byla do smlouvy zahrnuta i vedlejší zajišťující ujednání, navíc ujednání 1) ve prospěch obce 2) zajišťující účel smlouvy vyjádřený zastupitelstvem. Toto ujednání nejenže nemohlo nijak ohrozit obecní majetek, ale bez smluvní pokuty by nijak nebyl zajištěn účel prodeje nemovitostí, což by ve svém důsledku bylo v rozporu s rozhodnutím zastupitelstva obce.

Obecně tedy Ústavní soud v nálezu konstatoval, že starosta je oprávněn ve prospěch obce sjednat smluvní pokutu zajišťující splnění účelu právního jednání obce vyjádřeného v rozhodnutí zastupitelstva či rady obce.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde