Počítání lhůt při elektronické komunikaci
Pro všechny orgány doručující elektronicky může být zajímavý judikát Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2015, sp. zn. 6 As 127/2015, který se zabývá názorem, že pravidlo pro počítání lhůt "připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den" se nepoužije na elektronickou komunikaci.
Výše uvedený názor zastával Krajský soud v Hradci Králové a zdůvodnil jej tím, že k e-mailové schránce mají subjekty nepřetržitý přístup i po dobu víkendů, na rozdíl od pošty či podatelny příslušného úřadu. Navíc když k doručení zprávy do datové schránky fikcí dochází přesně 10 dní od jejího dodání (tj. i o víkendu), pak analogicky lhůta pro potvrzení podání dle § 37 odst. 4 správního řádu elektronickou cestou musí také trvat přesně 5 dnů. Tento názor však Nejvyšší správní soud v předmětném judikátu vyvrací, neboť takový přístup postrádá oporu v zákoně.
Zákon nerozlišuje počítání lhůty v závislosti na formě toho kterého úkonu. Podle závěru krajského soudu by bylo nutné počítat konec lhůty až podle toho, zda bylo podání učiněno elektronicky nebo poštou. Docházelo by k situacím, kdy orgán veřejné moci ani účastníci řízení neví, zda bude konec lhůty posunut, či nikoliv. Takovýto přístup je třeba odmítnout. Navíc analogie doručením do datové schránky selhává v tom, že se takto počítá začátek lhůty (např. pro odvolání), nikoliv její konec, pro který se i zde uplatní ono pravidlo obsažené v § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



