Soudce a volby

Soudce na jedné straně sice nemůže být zcela vyloučen z možnosti realizovat svá ústavně zaručená politická práva, na straně druhé však v případě práva na svobodu projevu je výkon takového práva u soudce omezen. Soudce je osobou veřejně činnou, přičemž na osoby veřejně činné je již tradičně nahlíženo jako na osoby, jejichž jednání i v osobním životě podléhá přísnějším měřítkům, než chování jiných osob.

Podle kárného senátu Nejvyššího správního soudu se soudce může do předvolebního dění zapojit pouze uměřeně, zdrženlivě a způsobem, kterým se soudcovská funkce nepropůjčuje ke zneužití a k prosazení soukromých zájmů konkrétní volební strany či konkrétního kandidáta. Měl by jednat tak, aby to nevybočovalo z obecných představ občanů o zapojování veřejnosti do předvolebního dění a z obvyklého průměru výkonu takových aktivit. Navíc, podle Nejvyššího správního soudu by se soudce v tomto kontextu neměl projevovat ani autoritativně a konfrontačně.

Soudce Městského soudu v Praze tedy zneužil svojí funkci k prosazováním soukromých zájmů tím, že v průběhu volební kampaně před komunálními volbami umožnil, aby jeho jménem a s uvedením jeho postavení soudce Městského soudu v Praze, byl sepsán a distribuován leták, který u tří ze čtyř volebních stran zdůrazňoval negativa a podtrhoval pozitiva zbývající volební strany.

Od uložení kárného opatření bylo vzhledem k dosavadní bezúhonnosti a dobře odváděné práci soudce v daném případě upuštěno.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde