Očekává se širší nasazení autonomních agentů schopných provádět ucelené procesy, nikoli pouze reagovat na jednotlivé instrukce. S tím však roste tlak na transparentnost a auditovatelnost, což se stává významným faktorem obchodní konkurenceschopnosti.
Tento posun se začíná propisovat i do právních rámců. Za méně než půl roku – konkrétně od 2. srpna letošního roku – se mají začít uplatňovat a vymáhat klíčové části AI Aktu. Začátkem roku vstoupily v účinnost zásadní regulace také v USA a Asii. Compliance se tak posouvá z roviny teoretického cvičení do každodenní reality, kdy se organizace působící globálně musí vypořádat s často protichůdnou úpravou.
USA: Federální deregulace versus regulatorní aktivismus států
Od nástupu nové administrativy se Spojené státy vydaly cestou otevřené deregulace. Exekutivní příkazy prezidenta Bidena byly postupně rušeny a koncem roku byl přijat federální příkaz „Ensuring a National Policy Framework for Artificial Intelligence“. Jeho cílem je omezit snahy jednotlivých států o vlastní regulaci AI a prosadit přednost federálního (deregulačního) AI rámce. V návaznosti na to byla zřízena i AI Litigation Task Force, jejímž úkolem je napadat státní zákony, které by mohly federální deregulaci ohrozit.
Na úrovni jednotlivých států však probíhá opačný proces. Kalifornie přijala komplexní úpravu zaměřenou na tzv. frontier modely překračující výpočetní práh 10²⁶ FLOPS, která vývojářům ukládá povinnost zveřejňovat rámce řízení rizik, hlásit bezpečnostní incidenty a zavést ochranu whistleblowerů. Colorado zvolilo evropsky laděný přístup s důrazem na vysoce rizikové systémy. Illinois zavedl pravidla pro použití AI v HR procesech a Texas zakázal vývoj systémů podporujících sebepoškozování, diskriminaci nebo zásahy do ústavních práv.
Subjekty působící na americkém trhu se tak ocitají mezi federální deregulací a přísnými státními požadavky, jež budou vymahatelné do doby soudního přezkumu jejich platnosti.
Asie: Korea a Tchaj-wan chtějí určovat podobu globálních norem
Zatímco se pozornost soustředí na USA a Evropu, Korea a Tchaj-wan začínají nastavovat globální standardy. V lednu 2026 vstoupil v Koreji v účinnost AI Basic Act, dosud nejkomplexnější účinný právní rámec pro umělou inteligenci na světě, jehož ambicí je posunout Jižní Koreu po bok USA a Číny jako jednu ze tří globálně nejvýznamnějších mocností v oblasti umělé inteligence. Zákon se vztahuje na provozovatele generativní AI, systému s vysokým dopadem i tzv. vysoce výkonné AI nad stanoveným výpočetním prahem.
Současně vstoupila v účinnost také tchajwanská úprava, která – podobně jako Korea – staví na podpoře inovací a zavádí základní principy bezpečného vývoje a používání AI.
EU: AI Akt míří do praxe. Je ale Unie připravena?
Jádrem evropské AI regulace zůstává AI Akt. Jeho klíčová pravidla – povinnosti pro vysoce rizikové systémy – např. systémy pro biometrickou identifikaci, řízení kritické infrastruktury, rozhodování ve vzdělávání a zaměstnání, posuzování přístupu k úvěrům a sociálním dávkám, nástroje využívané policií nebo imigračními orgány či systémy podporující rozhodování soudů – mají být poprvé vymahatelná od 2. srpna 2026.
Od stejného dne začnou být vymahatelné také povinnosti, které již formálně vstoupily v účinnost v roce 2025 – např. požadavek na zajištění AI gramotnosti, zákaz některých AI praktik a také povinnosti pro poskytovatele obecných modelů AI (GPAI).
Ambiciózní harmonogram však naráží na realitu. Evropská unie rozběhla jednu z nejkomplexnějších digitálních regulací současnosti, aniž by měla nástroje pro její praktické prosazování.
Nejistota kolem technických norem a AI omnibus balíčku
Zásadní překážkou je neexistence harmonizovaných technických norem ze strany CEN/CENELEC, které mají sloužit jako manuál pro praktické plnění požadavku. Pro malé a střední podniky představují zásadní nástroj, bez něhož by prokazování regulatorního souladu bylo spojeno s nepřiměřenými náklady a administrativní zátěží.
Komise proto navrhla v rámci tzv. omnibus balíčku z listopadu 2025 odklad povinností nejpozději do 2. prosince 2027, případně 2. srpna 2028 (u produktů spadajících pod sektorové bezpečnostní předpisy). Tyto termíny však platí pouze za předpokladu, že Komise nepřijme rozhodnutí, kterým potvrdí, že jsou k dispozici dostatečná opatření podporující splnění požadavků pro vysoce rizikové systémy umělé inteligence.
Omnibus však teprve prochází legislativním procesem a není jasné, kdy a v jaké podobě bude přijat (je vyžadováno jeho schválení Evropským parlamentem a Radou EU). Dle dosavadních informací Evropský parlament i Rada EU však preferují pevný termín nezávislý na rozhodnutí Komise. Výsledkem je vysoká nejistota ohledně reálného data, kdy bude možné povinnosti pro vysoce rizikové systémy skutečně vymáhat.
Zpožděné metodické pokyny Evropské komise
K nejistotě přispívá také zpoždění Komise s vydáním metodického pokynu, který má pomoci s určením, zda konkrétní použití AI je považováno za vysoce rizikové či nikoli. Pokyn měl být publikován 2. února 2026, ale nyní se očekává až v březnu nebo dubnu.
Implementační zpoždění členských států a česká cesta
Mnohé členské státy nestihly včas jmenovat dozorové orgány, nemají přijaté adaptační zákony a budují kapacity na poslední chvíli.
Česká republika určila jako hlavní dozorový orgán Český telekomunikační úřad, doplněný Českou národní bankou pro finanční sektor a Úřadem pro ochranu osobních údajů v oblasti biometriky.
Národní adaptační zákon k AI Aktu, předložený Ministerstvem průmyslu a obchodu koncem roku 2025, má upravit institucionální rámec dozoru a implementaci evropské regulace v českém právním prostředí, přičemž vychází z minimalistického přístupu bez nadbytečné administrativní zátěže.
Odpovědnost za AI: Nová pravidla ve stínu AI Aktu
Do 9. prosince 2026 musí členské státy transponovat revidovanou směrnici o odpovědnosti za vadné výrobky (PLD). PLD se nově výslovně vztahuje i na vadný software (tedy i umělou inteligenci), dále digitální výrobní soubory (např. 3D tiskové podklady či CNC instrukce) a digitální služby, tj. služby které jsou začleněny do výrobku a slouží k plnění jeho některé funkce (např. navigační systém, hlasoví asistenti apod.).
Výrobci a další osoby v distribučním řetězci budou odpovídat za hmotnou škodu (včetně ztráty či poškození dat) i za nemajetkovou újmu na zdraví.
PLD zavádí také povinnosti zpřístupnit důkazy a právní domněnky, které mají usnadnit uplatňování nároků poškozených osob.
Směrnice o odpovědnosti za AI (AILD), která byla předložena Komisí společně s PLD, byla Komisí v minulém roce stažena po odporu několika členských států. Evropský parlament zvažoval napadení tohoto postupu u Soudního dvora EU, ale nakonec návrh nepodpořil.
Oblast odpovědnosti za AI tak bude v EU řešena kombinací PLD a národních odpovědnostních pravidel.
V rámci České republiky má být transpozice PLD provedena novelou občanského zákoníku, která byla ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu představena koncem minulého roku.
Odpovědná AI jako konkurenční výhoda
Nejnovější zpráva AI Summit Series s přehledem hlavních trendů pro rok 2026 i poslední EY Responsible AI Governance Survey z konce roku 2025 potvrzují, že dodržování principů odpovědné AI – zejména transparentnosti, odpovědnosti a dohledu – se stává významným faktorem konkurenceschopnosti. Společnosti, které tyto principy systematicky začleňují do svých procesů, dosahují lepších finančních výsledků a současně výrazně snižují regulatorní i reputační rizika.
2026: rok testu AI regulace
Rok 2026 nabídne první realistický pohled na to, jak může evropská regulace AI fungovat v provozu. Současně prověří, zda je možné globálně nastavit jednotnou strategii v prostředí, kde se evropský přístup střetává s americkou deregulací a asijskými inovativními rámci.
Pro organizace to znamená zásadní posun: AI compliance přestává být okrajovým tématem právních oddělení a stává se integrální součástí technologického designu a životního cyklu produktu.
V situaci, kdy kód je globální, ale zákon lokální, bude rozhodovat schopnost organizací nastavit governance tak, aby obstála napříč klíčovými trhy.
Teprve následující měsíce ukážou, zda se AI Akt stane stabilizačním prvkem evropského trhu, nebo bariérou konkurenceschopnosti evropských firem.
Jedno je však jisté: rok 2026 uzavírá éru teoretických debat a otevírá éru reálné implementace.
Diskuze k článku ()