Použití AI v advokacii: sluha, nebo pán?
Kdo mě zná, ten ví, že patřím mezi hlasité odpůrce bezhlavého nasazování umělé inteligence do oblasti advokacie. Ne proto, že bych byl odpůrcem technologií, ale proto, že vím, jaké právní a etické problémy s sebou jejich nekontrolované využívání přináší.
Advokacie je regulovaná profese, jejímž cílem je poskytovat právní pomoc v souladu s právem, profesionálně, svědomitě a s náležitou péčí. Tento požadavek vyplývá nejen z advokátního etického kodexu, ale i z ustanovení § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Poskytování právních služeb tedy nemůže být delegováno na automatizovaný systém, který není schopen zohlednit individuální okolnosti případu ani posoudit právní a skutkové souvislosti konkrétní kauzy.
Stále častěji se setkáváme s tím, že i právníci reagují na složitější přípisy naší kanceláře tím, že jednoduše zadají dotaz AI systému. Bez znalosti spisu, bez čtení příloh, bez kritické reflexe. Taková odpověď je pak často prázdná, generická, a ve svých důsledcích neprofesionální. To je v přímém rozporu s povinností advokáta poskytovat právní službu s odbornou péčí, jak stanovuje např. čl. 2 odst. 2 etického kodexu.
Ano, AI může být dobrý sluha. Umí usnadnit prvotní analýzu, pomoci s přehledem judikatury nebo posloužit jako inspirační nástroj. Ale v okamžiku, kdy má nahradit samostatnou právní úvahu, znalost spisu a kontext konkrétního klienta, stává se z ní zlý pán. A co víc, může dojít k porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost dle § 21 zákona o advokacii, pokud jsou citlivé informace nevhodně zadávány do veřejných AI nástrojů, jejichž zpracování údajů je netransparentní.
Opakovaně se setkáváme se situací, kdy klient přichází s dotazem: “Nechal(a) jsem si vytvořit smlouvu na chatgpt, můžete se na to mrknout?” A odpověď zní: jasně – akorát, že vůbec. Právní dokument není esej nebo výpis z Wikipedie. Je to závazný text s důsledky do budoucna. Smlouva, která “vypadá správně”, ale není postavená na reálné znalosti právní úpravy a skutkových okolností, může být v případě sporu naprosto nefunkční – a klient se ocitne bez právní ochrany.
Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným právním posouzením navíc nese advokát (§ 24 odst. 1 zákona o advokacii ve spojení s obecnou úpravou občanského zákoníku). Pokud tedy dojde k poškození klienta na základě rozhodnutí, které bylo převzato bez ověření z AI systému, může být advokát vystaven nárokům na náhradu škody a disciplinárnímu postihu.
V reakci na rostoucí trend “AI práva pro každého” – ať už v podobě automatizovaných generátorů smluv nebo online poradců – považuji za důležité opakovaně zdůraznit, že právní služby nejsou komodita. Jsou to služby vázané na kvalifikaci, zkušenost a odpovědnost konkrétního profesionála. Automatizace bez odpovědnosti je nejen neetická, ale z pohledu práva i potenciálně nelegální.
Závěrem dodávám, že AI není zlo. Ale není ani řešením všech problémů. V právu platí, že rozhodnutí bez znalosti skutkového a právního rámce nemá žádnou právní váhu. A umělá inteligence, která nezná realitu klienta, soudce, časový kontext ani záměr, nikdy nemůže poskytnout odpověď, která naplní právní standardy.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




