Použití AI v advokacii: sluha, nebo pán?
Kdo mě zná, ten ví, že patřím mezi hlasité odpůrce bezhlavého nasazování umělé inteligence do oblasti advokacie. Ne proto, že bych byl odpůrcem technologií, ale proto, že vím, jaké právní a etické problémy s sebou jejich nekontrolované využívání přináší.
Advokacie je regulovaná profese, jejímž cílem je poskytovat právní pomoc v souladu s právem, profesionálně, svědomitě a s náležitou péčí. Tento požadavek vyplývá nejen z advokátního etického kodexu, ale i z ustanovení § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Poskytování právních služeb tedy nemůže být delegováno na automatizovaný systém, který není schopen zohlednit individuální okolnosti případu ani posoudit právní a skutkové souvislosti konkrétní kauzy.
Stále častěji se setkáváme s tím, že i právníci reagují na složitější přípisy naší kanceláře tím, že jednoduše zadají dotaz AI systému. Bez znalosti spisu, bez čtení příloh, bez kritické reflexe. Taková odpověď je pak často prázdná, generická, a ve svých důsledcích neprofesionální. To je v přímém rozporu s povinností advokáta poskytovat právní službu s odbornou péčí, jak stanovuje např. čl. 2 odst. 2 etického kodexu.
Ano, AI může být dobrý sluha. Umí usnadnit prvotní analýzu, pomoci s přehledem judikatury nebo posloužit jako inspirační nástroj. Ale v okamžiku, kdy má nahradit samostatnou právní úvahu, znalost spisu a kontext konkrétního klienta, stává se z ní zlý pán. A co víc, může dojít k porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost dle § 21 zákona o advokacii, pokud jsou citlivé informace nevhodně zadávány do veřejných AI nástrojů, jejichž zpracování údajů je netransparentní.
Opakovaně se setkáváme se situací, kdy klient přichází s dotazem: “Nechal(a) jsem si vytvořit smlouvu na chatgpt, můžete se na to mrknout?” A odpověď zní: jasně – akorát, že vůbec. Právní dokument není esej nebo výpis z Wikipedie. Je to závazný text s důsledky do budoucna. Smlouva, která “vypadá správně”, ale není postavená na reálné znalosti právní úpravy a skutkových okolností, může být v případě sporu naprosto nefunkční – a klient se ocitne bez právní ochrany.
Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným právním posouzením navíc nese advokát (§ 24 odst. 1 zákona o advokacii ve spojení s obecnou úpravou občanského zákoníku). Pokud tedy dojde k poškození klienta na základě rozhodnutí, které bylo převzato bez ověření z AI systému, může být advokát vystaven nárokům na náhradu škody a disciplinárnímu postihu.
V reakci na rostoucí trend “AI práva pro každého” – ať už v podobě automatizovaných generátorů smluv nebo online poradců – považuji za důležité opakovaně zdůraznit, že právní služby nejsou komodita. Jsou to služby vázané na kvalifikaci, zkušenost a odpovědnost konkrétního profesionála. Automatizace bez odpovědnosti je nejen neetická, ale z pohledu práva i potenciálně nelegální.
Závěrem dodávám, že AI není zlo. Ale není ani řešením všech problémů. V právu platí, že rozhodnutí bez znalosti skutkového a právního rámce nemá žádnou právní váhu. A umělá inteligence, která nezná realitu klienta, soudce, časový kontext ani záměr, nikdy nemůže poskytnout odpověď, která naplní právní standardy.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




