Použití AI v advokacii: sluha, nebo pán?
Kdo mě zná, ten ví, že patřím mezi hlasité odpůrce bezhlavého nasazování umělé inteligence do oblasti advokacie. Ne proto, že bych byl odpůrcem technologií, ale proto, že vím, jaké právní a etické problémy s sebou jejich nekontrolované využívání přináší.
Advokacie je regulovaná profese, jejímž cílem je poskytovat právní pomoc v souladu s právem, profesionálně, svědomitě a s náležitou péčí. Tento požadavek vyplývá nejen z advokátního etického kodexu, ale i z ustanovení § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Poskytování právních služeb tedy nemůže být delegováno na automatizovaný systém, který není schopen zohlednit individuální okolnosti případu ani posoudit právní a skutkové souvislosti konkrétní kauzy.
Stále častěji se setkáváme s tím, že i právníci reagují na složitější přípisy naší kanceláře tím, že jednoduše zadají dotaz AI systému. Bez znalosti spisu, bez čtení příloh, bez kritické reflexe. Taková odpověď je pak často prázdná, generická, a ve svých důsledcích neprofesionální. To je v přímém rozporu s povinností advokáta poskytovat právní službu s odbornou péčí, jak stanovuje např. čl. 2 odst. 2 etického kodexu.
Ano, AI může být dobrý sluha. Umí usnadnit prvotní analýzu, pomoci s přehledem judikatury nebo posloužit jako inspirační nástroj. Ale v okamžiku, kdy má nahradit samostatnou právní úvahu, znalost spisu a kontext konkrétního klienta, stává se z ní zlý pán. A co víc, může dojít k porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost dle § 21 zákona o advokacii, pokud jsou citlivé informace nevhodně zadávány do veřejných AI nástrojů, jejichž zpracování údajů je netransparentní.
Opakovaně se setkáváme se situací, kdy klient přichází s dotazem: “Nechal(a) jsem si vytvořit smlouvu na chatgpt, můžete se na to mrknout?” A odpověď zní: jasně – akorát, že vůbec. Právní dokument není esej nebo výpis z Wikipedie. Je to závazný text s důsledky do budoucna. Smlouva, která “vypadá správně”, ale není postavená na reálné znalosti právní úpravy a skutkových okolností, může být v případě sporu naprosto nefunkční – a klient se ocitne bez právní ochrany.
Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným právním posouzením navíc nese advokát (§ 24 odst. 1 zákona o advokacii ve spojení s obecnou úpravou občanského zákoníku). Pokud tedy dojde k poškození klienta na základě rozhodnutí, které bylo převzato bez ověření z AI systému, může být advokát vystaven nárokům na náhradu škody a disciplinárnímu postihu.
V reakci na rostoucí trend “AI práva pro každého” – ať už v podobě automatizovaných generátorů smluv nebo online poradců – považuji za důležité opakovaně zdůraznit, že právní služby nejsou komodita. Jsou to služby vázané na kvalifikaci, zkušenost a odpovědnost konkrétního profesionála. Automatizace bez odpovědnosti je nejen neetická, ale z pohledu práva i potenciálně nelegální.
Závěrem dodávám, že AI není zlo. Ale není ani řešením všech problémů. V právu platí, že rozhodnutí bez znalosti skutkového a právního rámce nemá žádnou právní váhu. A umělá inteligence, která nezná realitu klienta, soudce, časový kontext ani záměr, nikdy nemůže poskytnout odpověď, která naplní právní standardy.
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.




