Články s tagem: statutární orgán

Zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) a další související zákony, a který byl vyhlášen ve sbírce zákonů počátkem letošního roku, došlo k zásadním změnám v právní úpravě obchodních korporací, které nabudou účinnosti od ledna roku 2021.

V lednu letošního roku byla parlamentem finálně schválena a prezidentem podepsaná největší novela zákona o obchodních korporacích od jeho účinnosti od roku 2014. Jedná se v zásadě o první velkou novelu tohoto důležitého zákona, která přinese několik výrazných změn v oblasti, která se dotýká většiny podnikatelů. A co konkrétně se mění?

Úřady práce kompenzaci nákladů náhrady mezd za dobu krizových opatřeních v souvislosti s pandemií koronaviru v rámci programu Antivirus nepřiznávaly zaměstnancům, kteří jsou současně členy jednočlenného statutárního orgánu. Je tento postup správný?

Dne 1. ledna 2021 nabude účinnosti dlouho diskutovaná novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „NovZOK“), která přináší řadu podstatných změn. Jelikož se jedná o rozsáhlou novelu, zaměřuje se tento článek pouze na jednu dílčí část novely, a to na část týkající se změny úpravy institutu ručení vlivné osoby v případě úpadku.

Dnešní článek shrnuje zákonné požadavky a pravidla dobré praxe pro akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Kolik statutárních orgánů musí mít společnost? Jak často se musí statutární orgán scházet? Nejen na tyto otázky naleznete v článku odpověď.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací. Obě situace analyzuje z hlediska povinností členů orgánů při hrozícím či trvajícím střetu zájmů i z hlediska možností obchodní korporace zabránit střetu zájmů či jeho důsledkům.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 27 Cdo 4593/2017 ze dne 23. 7. 2019 vyjádřil k podstatě zastoupení právnické osoby členem statutárního orgánu a (snad finálně) potvrdil, že zastoupení obchodní korporace členem statutárního orgánu je zastoupení sui generis a jako takové se, až na výjimky, řídí všeobecnou úpravou zastoupení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“).

Judikatura Nejvyššího soudu potvrzuje nová pravidla pro výplatu podílu na zisku v kapitálových společnostech. Není sporu o tom, že hlavním účelem podnikání je vytvoření zisku. Asi málokdo zakládá kapitálovou společnost nebo se stává jejím členem za jiným účelem, než je zisk.

Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 1875/2018 zabýval otázkou, kdo je účastníkem řízení o jmenování členů statutárního orgánu, která byla po rekodifikaci korporátního práva v právní teorii i praxi až doposud sporná.

Esenciálním zájmem třetích osob při jednání s obchodní korporací, zejména v situacích, kdy s ní vstupují do závazkových vztahů, je, aby byla vůle obchodní korporace projevena řádně a v souladu se zákonem. Obecně platí, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

Zákon o DPH s plánovanou účinností od ledna 2019 nově vymezí okruh osob povinných k dani a dále ekonomickou činnost, což se kromě jiných dotkne všech jednatelů, fyzických osob. Právě ekonomická činnost je jedním z hlavních kritérií sloužících k posouzení povinnosti k DPH.

Vrchní soud v Praze se v usnesení sp. zn. 14 Cmo 409/2017, ze dne 11. 7. 2018 zabýval otázkou, zdali ústav coby jeden z typů právnických osob může mít vzhledem k dikci ust. § 408 o. z., které hovoří o řediteli, toliko jednočlenný statutární orgán či zda je možné, aby měl i kolegiální statutární orgán, popř. více jednočlenných statutárních orgánů.

Dne 11. 4. 2018 přijal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ve věci přípustnosti tzv. pravých souběhů (dále také jako „Rozhodnutí“), které přináší (snad) konečnou odpověď na otázku přípustnosti podřízení smluv o výkonu funkce členů statutárních orgánů zákoníku práce.

Nejvyšší soud v nedávné době změnil již desítky let ustálenou rozhodovací praxi, podle které byla pracovní smlouva uzavřená mezi členem statutárního orgánu obchodní společnosti (jednatelem, členem představenstva) a společností považována neplatnou. Ačkoli se toto rozhodnutí týká předchozí právní úpravy (úpravy obchodního zákoníku), lze jej aplikovat i na tu současnou, tedy na vztahy založené za účinnosti zákona o obchodních korporacích.

Velký senát Nejvyššího soudu ČR se opětovně zabýval otázkou (ne)přípustnosti souběhu funkcí, tedy výkonu funkce člena statutárního orgánu a souběžného pracovního poměru u téže společnosti, a svým rozhodnutím stanovil nová pravidla.

V německy mluvících zemích je běžné, že člen statutárního orgánu zastupuje společnost společně spolu s prokuristou. Připouští toto i česká právní úprava?

V poslední době soudy výrazně zpřísnily posuzování trestní odpovědnosti statutárních orgánů právnických osob. Patrné je to zejména z rozhodování trestních kauz týkajících se udělování licencí na výrobu elektrické energie ve fotovoltaických elektrárnách (FVE) ke konci roku 2010. Soudy nově dovozují trestně právní odpovědnost statutárů i v případě jejich ryze formálních úkonů činěných jen z titulu jejich funkce, ale v jejichž obsahu se tito spoléhali na stanoviska odborníků, které si za tím účelem najali.

Nejvyšší soud ČR se ve svém nedávném rozhodnutí zabýval právní otázkou, zda obchodní korporace, která podá návrh na vyloučení člena jejího statutárního orgánu z výkonu funkce ve smyslu § 65 odst. 1 ve spojení s § 63 odst. 3 ZOK, musí prokazovat důležitý zájem na tomto vyloučení či nikoli.

Pojem „péče řádného hospodáře“ je patrně jednou z prvních asociací, která se většině členů odborné veřejností vybaví v souvislosti s vymezením práv a povinností členů statutárních orgánů. Takovému myšlenkovému pochodu se nelze ani v nejmenším divit; je to právě tento institut, který představuje standard péče, jež je statutární orgán povinen zachovávat. Ani tomuto institutu, resp. jeho souvislosti s ostatními instituty, se nevyhnuly změny spojené s rekodifikací soukromého práva. Jedna z těchto změn bude i tématem následujícího článku.

Novela ruší zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům.

Zejména členové statutárních orgánů by měli před přijetím funkce v obchodní korporaci nejdříve zkoumat rozsah své odpovědnosti, sankce, které hrozí za porušení povinností, a podmínky, při jejichž splnění vzniká povinnost k náhradě škody.

KŠB Institut, s. r. o. je vzdělávací platforma, jejíž hlavní náplní jsou prakticky zaměřené semináře z oblasti soukromého, finančního a daňového práva. I v následujících měsících pro Vás zástupci advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík připravili několik zajímavých seminářů. Již 31. května se tak můžete těšít na téma odpovědnost členů statutárních orgánů.

Problematika společného jednání statutárního orgánu a prokuristy byla do konce roku 2013 uzavřenou kapitolou obchodního práva. Situace se ale s účinností nové civilní legislativy změnila. JUDr. Pavel Široký, partner advokátní kanceláře CHSH Kališ & Partners, vysvětluje, v čem změna spočívá a jaké výhody může podnikatelům přinést.

Již více než rok a půl česká právní úprava fakticky připouští jednání člena statutárního orgánu společnosti společně s prokuristou. Ovšem vzhledem k tomu, že česká legislativa ani judikatura společné jednání statutárního orgánu a prokuristy výslovně neupravuje, společnosti tento způsob jednání prozatím tolik nevyužívají.