Novela zákona o obchodních korporacích
V lednu letošního roku byla parlamentem finálně schválena a prezidentem podepsaná největší novela zákona o obchodních korporacích od jeho účinnosti od roku 2014. Jedná se v zásadě o první velkou novelu tohoto důležitého zákona, která přinese několik výrazných změn v oblasti, která se dotýká většiny podnikatelů. A co konkrétně se mění?
Jednotlivým vybraným změnám se budeme věnovat podrobněji v několika článcích, abychom vás s těmito novinkami detailněji seznámili a připravili vás tak na účinnost této novely od 1. ledna 2021.
Postihy za neprovedení změn v souladu s novelou
Novela zákona o obchodních korporacích přináší mnoho změn, které bude nezbytné promítnout do zápisu v obchodním rejstříku. Ve svých přechodných ustanoveních novela dále uvádí, jakými pravidly a lhůtami se společnost při zápisu těchto změn musí řídit. V případě, že tento postup nebude dodržen, hrozí obchodním korporacím v krajním případě i jejich zrušení. Obchodní korporace budou povinny přizpůsobit své společenské smlouvy nebo stanovy nové úpravě a doručit je do sbírky listin obchodního rejstříku, a to nejpozději do 1. 1. 2022. Pokud tak společnost neučiní anebo nezapíše do obchodního rejstříku skutečnosti, jež se dosud nezapisovaly (konkrétním skutečnostem se budeme věnovávat v dalším díle), nebo do sbírky listin neuloží listinu, jež se dosud neukládala, do 30. 6. 2021, rejstříkový soud ji vyzve a stanoví ji ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Po marném uplynutí i této dodatečné lhůty, soud zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci. Je tak v zájmu každé obchodní společnosti se na tyto změny připravit a provést nutné změny ve své společnosti.
Zakládání s.r.o. bude jednodušší
Novela ruší povinnost splácet základní kapitál na speciální k tomu založený bankovní účet v případě základního kapitálu nižšího než 20.000 Kč u společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k tomu, že zákon o obchodních korporacích snížil minimální výši vkladu ve společnosti s ručením omezeným na 1 Kč, jedná se o logické řešení vhodné pro společnosti s nízkým základním kapitálem. Výsledkem této změny pak může být i zjednodušení a zrychlení procesu zakládání těchto společností.
V situaci, kdy předmětem podnikání společnosti nebude činnost, k níž je potřeba živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění, bude moci být společnost zapsaná do obchodního rejstříku i v rámci jedné návštěvy notáře. Notář sepíše notářský zápis ohledně založení, společník splatí svůj vklad v hotovosti, podepíšou se další potřebné dokumenty a notář může současně společnost již zapsat do obchodního rejstříku. Odpadá zde tak povinnost učinit ještě mezikrok v souvislosti se založením zvláštního účtu v bance pro splacení základního kapitálu. K založení společnosti je vždy zároveň vhodné kromě spolupráce s notářem využít i služby advokáta, který připraví veškeré související dokumenty tak, aby byly zcela v pořádku a aby bylo celé založení společnosti bezproblémové.
Rozhodování per rollam
Další zjednodušení se týká rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam). Společníci mají již nyní možnost rozhodovat o věcech, které náleží do působnosti valné hromady, i mimo její zasedání. Tento způsob rozhodování vyžaduje, aby se společník v dané lhůtě vyjádřil k zaslanému návrhu rozhodnutí a odeslal ho zpět společnosti. Částečným problémem zde bylo rozhodování v záležitostech, kdy zákon vyžaduje rozhodnutí valné hromady osvědčené notářským zápisem. Vzhledem k neurčitosti znění příslušného ustanovení zákona o obchodních korporacích neexistoval v této souvislosti jednotný závěr ohledně toho, zda následné vyjádření společníka v rámci rozhodování per rollam musí být rovněž učiněno ve formě notářského zápisu, nebo nikoliv.
Zmiňovaná novela tuto situaci a rozpor zákona konečně řeší a přiklání se k jednoduššímu a logickému řešení. Pokud se má formou per rollam rozhodovat o záležitostech, kdy se vyžaduje notářský zápis pro rozhodnutí valné hromady, tak postačí, když bude zaslaný návrh rozhodnutí ve formě notářského zápisu. Samotné vyjádření společníka k návrhu již může být učiněno obyčejnou formou, pouze jeho podpis na tomto vyjádření musí být úředně ověřen. Jedná se o podstatné snížení časových i finančních nákladů spojených s tímto způsobem rozhodování, což může rovněž vést k jeho zatraktivnění a k častějšímu využívání v praxi.
Monistická struktura akciové společnosti
Jedna ze zásadních novinek se týká nastavení monistické struktury akciové společnosti. Dle současné právní úpravy monistická struktura byla v zásadě představovaná 2 orgány, a to správní radou a statutárním ředitelem. Tento koncept se nyní opouští a akciové společnosti, které budou mít danou strukturu, budou mít pouze 1 orgán. Jediným orgánem tak zůstane správní rada, která bude mít funkci kontrolní (stejnou jako dozorčí rada) a které bude náležet i obchodní vedení a bude statutárním orgánem (obdobně jako představenstvo u dualistické struktury).
Správní rada by měla mít podle novely obligatorně tři členy, neurčí-li stanovy vyšší počet. Pro akciové společnosti s jediným akcionářem je stanovena výjimka, kdy je připuštěna jednočlenná správní rada, resp. stanovy mohou určit i nižší počet členů správní rady než tři členy. Jedná se o rozdíl oproti současné právní úpravě, kdy se výkladem připouštěla i správní rada s jedním členem u všech akciových společností bez ohledu na počet akcionářů.
S ohledem na uvedenou změnu doporučujeme po účinnosti novely 1. 1. 2021 bez zbytečného odkladu provést u akciových společností s monistickou strukturou změnu stanov a přizpůsobit se novému nastavení orgánů.
Právnická osoba jako statutární orgán jiné právnické osoby
Již nový občanský zákoník výslovně umožnil, aby členem orgánu právnické osoby, např. tedy jednatelem, byla jiná právnická osoba. Tato právnická osoba pak zmocní fyzickou osobu, která ji jakožto jednatele zastupuje, nebo zastupuje její statutární orgán. V konečném důsledku to může vést k situaci, kdy jednatelem bude řetězec právnických osob, kde až na konci bude stát statutární orgán poslední právnické osoby.
Z důvodu právní jistoty se nově zavádí pravidlo, že právnická osoba musí zmocnit konkrétní fyzickou osobu, která ji bude jakožto jednatele zastupovat. Zmocnění fyzické osoby bude rovněž podmínkou zápisu právnické osoby do obchodního rejstříku. Pokud právnická osoba nezmocní žádnou fyzickou osobu nebo nebude zapsána do obchodního rejstříku jakožto statutární orgán do 3 měsíců, její zvolení tímto zaniká.
Pokud například ve vaší společnosti s ručením omezením zvolíte za jednatele jinou společnost, bude nutné, aby si tato společnost zvolila svého zástupce při výkonu funkce jednatele.
Smlouva o výkonu funkce orgánu
Podle aktuální právní úpravy se vyžaduje, aby smlouva o výkonu funkce například jednatele byla schválená valnou hromadou společnosti. Nebylo však výslovně stanoveno, jaké jsou důsledky jejího neschválení. To se aktuální novelou mění a bude výslovně upraveno, že neschválená smlouva nenabývá účinnosti. To znamená, že v případě neschválení smlouvy nevzniká jednateli například právo na odměnu, pokud svou smlouvu nepředložil valné hromadě ke schválení. Jakmile bude smlouva o výkonu funkce schválena, stává se účinnou ke dni jejího uzavření, respektive ke dni vzniku funkce člena voleného orgánu. Rozhodující bude, který den nastal později.
Doporučujeme v této souvislosti provést audit vašich smluv o výkonu funkce jednatele nebo člena představenstva, a to zejména, zda byla tato smlouva předložena valné hromadě ke schválení a byla schválena. V opačném případě se vystavujete riziku bezplatného výkonu funkce, který vyplývá ze zákona. Rovněž doporučujeme audit i z důvodu posouzení, zda smlouva není v rozporu s povinnostmi dle společenské smlouvy. Podle nové právní úpravy má totiž v takovém případě přednost společenská smlouva před smlouvou o výkonu funkce.
Další články
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
