Články s tagem: statutární orgán

Článek rozebírá překvapivou, ale v praxi používanou konstrukci stanov, kdy o vnitřních sporech spolku rozhoduje orgán cizího spolku. Je to popření spolkové samosprávy – nebo naopak její důsledek?

Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. změnilo od 1. 1. 2026 pravidla pro ohlašování pracovních úrazů. Systém má zaměstnavatelům ulehčit, nepočítá ale se všemi situacemi. Následující článek radí, co dělat, pokud máte jen zahraniční členy statutárních orgánů.

Tisíce českých firem čeká od ledna zrušení srážkové daně pro zahraniční členy jejich statutárních orgánů. Pokud jednatel nebo člen představenstva pobírá za rok více než 36násobek průměrné mzdy, bude muset navíc podat i daňové přiznání.

Dlouho očekávaný nový zákon o kybernetické bezpečnosti vstupuje v účinnost od 1. listopadu 2025. Zákon zásadně promění způsob, jakým firmy v České republice přistupují k ochraně svých dat a informačních systémů. Pravidla, která byla dosud spíše doménou IT oddělení, se nově stávají i právní a manažerskou otázkou nejvyšší úrovně řízení.

Na zdánlivě jasné téma – trestní odpovědnost statutárních orgánů se dnes podíváme jiným úhlem pohledu.

Dlouho očekávaný zákon o kybernetické bezpečnosti, který v pátek 25. dubna schválili poslanci a nyní čeká na schválení Senátem, přináší novou úlohu pro šéfy firem. Jednatelé, či jiní členové statutárních orgánů budou totiž osobně odpovědní za dodržování této kyberbezpečností regulace, a to potenciálně i z trestně-právního hlediska.

Náplní tohoto článku je nastínění možností postihu členů volených orgánů povinné právnické osoby v případě, že v průběhu vedení exekuce vyjde najevo, že tento člen nejednal s péčí řádného hospodáře, čímž mohl právnické osobě způsobit škodu.

Funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace je z hlediska její právní úpravy doménou především obchodního práva a v případě obecných otázek týkajících se statutárního orgánu jakékoli právnické osoby se zde uplatní též občanský zákoník.

Funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace je z hlediska její právní úpravy doménou především obchodního práva a v případě obecných otázek týkajících se statutárního orgánu jakékoli právnické osoby se zde uplatní též občanský zákoník.

Nově přijatá novela zákona o obchodních společnostech a družstvech přináší rozšířený rámec podmínek pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace.

Členské státy EU budou nově povinny přijmout závaznou právní úpravu, na jejímž základě budou kotované společnosti povinny vytvářet své orgány tak, aby nebylo jedno z pohlaví znevýhodněno.

Novela zákona o obchodních korporacích a souvisejících zákonů, tj. zákon 416/2022 Sb., tzv. „digi novela“, přináší od 1. 7. 2023 především změnu v překážkách pro výkon funkce statutárního orgánu

Jednání za právnickou osobu se může jevit jako zdánlivě jednoduché téma, nicméně praxe ukazuje, že mnohdy členové orgánů či zaměstnanci právnických osob nemají správnou vědomost o tom, zda jsou oprávněni právnickou osobu zastoupit či nikoliv.

Nové starostky a noví starostové usedli do svých obecních křesel připraveni hájit zájmy obce, jejíž prodlouženou rukou se stali. Právě starostové jsou osobami, které za obec odvedou obrovské množství práce a kteří mezi ostatními představiteli města požívají značného uznání. Starostové by si ale měli být vědomi toho, že vytváření vůle obce ve většině případů leží jinde a není zcela v jejich moci.

Jedním z orgánů, které podle občanského zákoníku povinně zřizuje každá právnická osoba, je orgán zvaný statutární.

Evropská komise představila nový návrh směrnice. Velkým společnostem chce zavést povinnost důkladně dbát na ochranu životního prostředí a dodržování lidských práv ve všech výrobních procesech. Nepřímo se nová pravidla dotknou i menších dodavatelů. Na co se připravit, pokud dojde ke schválení směrnice?

Rozhodujete ve společnosti o tom, kolik se toho vyrobí, kdo bude nový zaměstnanec či o dalších provozních záležitostech, i když nejste oficiálně členem statutárního orgánu? Pak zbystřete, protože možná právě vy jste faktickým vedoucím. A jako na faktického vedoucího se na vás vztahuje řada povinností.

Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí[1] posuzoval povahu záloh na podíl na zisku, které svým akcionářům vyplácí akciová společnost. Toto rozhodnutí je zajímavé v tom, že jednoznačným způsobem vymezuje povahu zálohy na podíl na zisku a dále určuje, který orgán o ní má rozhodovat.

Žaloba na doplnění pasiv je zásadní změnou a výrazným rizikem pro všechny současné a rovněž také bývalé členy statutárního orgánu obchodní korporace.

Z jakého důvodu by měl zaměstnanec dobrovolně souhlasit s tím, že mu zaměstnavatel nevyplatí mzdu?

Úpadek obchodní korporace znamená v první řadě zásadní ohrožení uspokojení pohledávek pro její věřitele. Jaké povinnosti a případné negativní důsledky ale přináší pro členy jejího statutárního orgánu? A jakým způsobem se v této souvislosti změnila pravidla v souvislosti s přijatou novelou zákona o obchodních korporacích?

Spory se nevyhnou ani společníkům či akcionářům - nejednou se objeví např. třenice mezi hlavním společníkem a menšinovými či patová situace mezi dvěma společníky s podíly o velikosti 50 %.

Zákoník práce a související pracovněprávní legislativa podrobně upravují postavení a ochranu zaměstnance, která vzniká uzavřením pracovní smlouvy (event. v omezeném rozsahu pak i uzavřením dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti).

Daňový řád ukládá každé osobě povinnost pravdivě vypovídat jako svědek o důležitých okolnostech při správě daní týkajících se jiných osob (pokud jsou jí známy) a nic nezamlčovat.

Ve smršti zákonných předpisů přijatých v minulém roce reagujících na koronavirovou krizi i řešení zdravotního a ekonomického rozměru karanténních opatření a uzavření ekonomiky, zůstala stranou pozornosti významná změna ZOK, která nabyla účinnosti 1. 1. 2021 a na jejíž inkorporování do praxe českých právnických osob bude, až na výjimky, k dispozici rok 2021.