Faktický vedoucí: kdo to je a jaké má povinnosti
Rozhodujete ve společnosti o tom, kolik se toho vyrobí, kdo bude nový zaměstnanec či o dalších provozních záležitostech, i když nejste oficiálně členem statutárního orgánu? Pak zbystřete, protože možná právě vy jste faktickým vedoucím. A jako na faktického vedoucího se na vás vztahuje řada povinností.
Faktický vedoucí je označení osoby, která se fakticky nachází v postavení člena statutárního orgánu společnosti. Zjednodušeně řečeno, je to někdo, kdo jedná například v pozici jednatele (ve společnosti s ručením omezeným) či člena představenstva (v akciové společnosti). Zároveň do takové funkce ale nebyl zvolen, jmenován nebo jinak povolán.
Kdo se může stát faktickým vedoucím?
V postavení faktického vedoucího se může nacházet kdokoliv. Může jít o fyzickou i právnickou osobu. Při tom není podstatné, jaký vztah má k obchodní společnosti. Může jít o společníka, věřitele nebo třeba i bývalého jednatele.
Klíčové je, že jde o osobu, která se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánu. Její vliv na obchodní společnost je dlouhodobý, nikoliv pouze jednorázový. Zároveň ale není potřeba, aby vykonávala činnosti statutárního orgánu neustále – nemusí být u každého rozhodnutí, které statutární orgán běžně činí. Na druhou stranu, pokud by obchodní společnost nemohla přijmout rozhodnutí o významných otázkách bez této osoby, nebo by obchodní partneři věděli, že postačí jednat jen s touto osobou, pak by se jednalo o poměrně silný znak existence faktického vedoucího.
Faktickým vedoucím tak s největší pravděpodobností bude:
- bývalý člen statutárního orgánu, který byl odvolán z funkce valnou hromadou (tento případ již potvrdil Nejvyšší soud),
- bývalý člen statutárního orgánu, kterému vypršelo funkční období,
- osoba zvolená členem statutárního orgánu, přestože nesplňuje podmínky pro výkon funkce (např. chybí plná svéprávnost),
- osoba, která vykonává činnosti statutárního orgánu bez řádného zvolení (rozhoduje např. o provozních záležitostech společnosti, jako je zásobování, odbyt či reklama, dále o zaměstnaneckých otázkách nebo o financování provozu společnosti),
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
