EU požaduje tvorbu genderově vyvážených orgánů společností
Členské státy EU budou nově povinny přijmout závaznou právní úpravu, na jejímž základě budou kotované společnosti povinny vytvářet své orgány tak, aby nebylo jedno z pohlaví znevýhodněno.
Dne 23. listopadu 2022 byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních. Jak již její název napovídá, povinnosti se prozatím týkají pouze kotovaných společností, jelikož právě ty hodnotí jako společensky a ekonomicky nejvýznamnější subjekty. Ačkoli výslovně uvádí, že se netýká mikro, malých ani středních podniků, i tyto vybízí k dobrovolnému sledování obdobných pravidel.
Text směrnice tvoří především shrnutí jejích hodnotových východisek a zhodnocení současné situace. Rovnost žen a mužů vnímá jako jednu z nejvýznamnějších hodnot, na kterých je Evropská Unie založena a odvolává se na řadu dalších euro-unijních předpisů a doporučujících dokumentů, které mají za cíl rovnost pohlaví podpořit napříč soukromým sektorem.
Směrnice nastoluje požadavek genderově vyváženého zastoupení na nejvyšších vedoucích místech, a to pomocí nastavení specifických procesních požadavků na transparentní výběr kandidátů pro jmenování nebo volbu na místa členů orgánů společnosti. Odkazuje na četné studie, které prokázaly, že rozmanitost vede k aktivnějšímu obchodnímu modelu, vyváženějším rozhodnutím a vyšším profesním standardům. Dle zmíněných studií vede generová vyváženost v rozhodujících orgánech k lepší finanční výkonnosti a ziskovosti a má tedy význam pro zajištění konkurenceschopnosti Unie. Kromě toho se očekává, že vyšší zastoupení žen v orgánech společnosti s sebou přinese i pozitivní vliv na zaměstnanost žen v těchto společnostech na různých úrovních.
Členské státy by měly přijmout takovou právní úpravu, na základě které budou kotované společnosti povinny zajistit, aby v polovině roku 2026 osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví a) zastávaly nejméně 40 % míst nevýkonných členů orgánů společnosti a b) nejméně 33 % všech míst v orgánech společnosti. Směrnice sama uznává matematickou nerealizovatelnost tohoto požadavku, nicméně doporučuje společnostem, aby se těmto cílům co nejvíce přiblížily.
Při výběru kandidátů má být akcentována transparentnost. V průběhu výběrového řízení mají být uplatňována jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria, která musí být určena už před zahájením řízení. Ze stejně kvalifikovaných kandidátů má pak být vybrán spíše ten, který patří k méně zastoupenému pohlaví. Pokud bude však jmenován či zvolen ten, který patří k více zastoupenému pohlaví, musí být společnost schopna doložit objektivní důvod pro takový výběr.
Kotované společnosti budou mít v této souvislosti rovněž zvýšenou informační povinnost, a to jak vůči kandidátům v jednotlivých výběrových řízeních, tak každoročně vůči příslušným orgánům ohledně pokroku v dosahování uvedených cílů. Tyto informace budou muset uveřejňovat na svých internetových stránkách.
Členské státy mají na základě směrnice dále stanovit adekvátní sankce, které umožní vymáhat uvedené povinnosti, a zajistit, aby se neúspěšní kandidáti mohli domáhat soudní ochrany, budou-li se domnívat, že měli stejné kvalifikační předpoklady jako kandidát opačného pohlaví vybraný na místo člena orgánu kotované společnosti. Jako adekvátní sankce za porušení vnitrostátních pravidel pak směrnice uvádí pokuty nebo možnost zneplatnění či zrušení rozhodnutí o výběru členů orgánů společnosti soudem.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




