EU požaduje tvorbu genderově vyvážených orgánů společností
Členské státy EU budou nově povinny přijmout závaznou právní úpravu, na jejímž základě budou kotované společnosti povinny vytvářet své orgány tak, aby nebylo jedno z pohlaví znevýhodněno.
Dne 23. listopadu 2022 byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních. Jak již její název napovídá, povinnosti se prozatím týkají pouze kotovaných společností, jelikož právě ty hodnotí jako společensky a ekonomicky nejvýznamnější subjekty. Ačkoli výslovně uvádí, že se netýká mikro, malých ani středních podniků, i tyto vybízí k dobrovolnému sledování obdobných pravidel.
Text směrnice tvoří především shrnutí jejích hodnotových východisek a zhodnocení současné situace. Rovnost žen a mužů vnímá jako jednu z nejvýznamnějších hodnot, na kterých je Evropská Unie založena a odvolává se na řadu dalších euro-unijních předpisů a doporučujících dokumentů, které mají za cíl rovnost pohlaví podpořit napříč soukromým sektorem.
Směrnice nastoluje požadavek genderově vyváženého zastoupení na nejvyšších vedoucích místech, a to pomocí nastavení specifických procesních požadavků na transparentní výběr kandidátů pro jmenování nebo volbu na místa členů orgánů společnosti. Odkazuje na četné studie, které prokázaly, že rozmanitost vede k aktivnějšímu obchodnímu modelu, vyváženějším rozhodnutím a vyšším profesním standardům. Dle zmíněných studií vede generová vyváženost v rozhodujících orgánech k lepší finanční výkonnosti a ziskovosti a má tedy význam pro zajištění konkurenceschopnosti Unie. Kromě toho se očekává, že vyšší zastoupení žen v orgánech společnosti s sebou přinese i pozitivní vliv na zaměstnanost žen v těchto společnostech na různých úrovních.
Členské státy by měly přijmout takovou právní úpravu, na základě které budou kotované společnosti povinny zajistit, aby v polovině roku 2026 osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví a) zastávaly nejméně 40 % míst nevýkonných členů orgánů společnosti a b) nejméně 33 % všech míst v orgánech společnosti. Směrnice sama uznává matematickou nerealizovatelnost tohoto požadavku, nicméně doporučuje společnostem, aby se těmto cílům co nejvíce přiblížily.
Při výběru kandidátů má být akcentována transparentnost. V průběhu výběrového řízení mají být uplatňována jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria, která musí být určena už před zahájením řízení. Ze stejně kvalifikovaných kandidátů má pak být vybrán spíše ten, který patří k méně zastoupenému pohlaví. Pokud bude však jmenován či zvolen ten, který patří k více zastoupenému pohlaví, musí být společnost schopna doložit objektivní důvod pro takový výběr.
Kotované společnosti budou mít v této souvislosti rovněž zvýšenou informační povinnost, a to jak vůči kandidátům v jednotlivých výběrových řízeních, tak každoročně vůči příslušným orgánům ohledně pokroku v dosahování uvedených cílů. Tyto informace budou muset uveřejňovat na svých internetových stránkách.
Členské státy mají na základě směrnice dále stanovit adekvátní sankce, které umožní vymáhat uvedené povinnosti, a zajistit, aby se neúspěšní kandidáti mohli domáhat soudní ochrany, budou-li se domnívat, že měli stejné kvalifikační předpoklady jako kandidát opačného pohlaví vybraný na místo člena orgánu kotované společnosti. Jako adekvátní sankce za porušení vnitrostátních pravidel pak směrnice uvádí pokuty nebo možnost zneplatnění či zrušení rozhodnutí o výběru členů orgánů společnosti soudem.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



