EU požaduje tvorbu genderově vyvážených orgánů společností
Členské státy EU budou nově povinny přijmout závaznou právní úpravu, na jejímž základě budou kotované společnosti povinny vytvářet své orgány tak, aby nebylo jedno z pohlaví znevýhodněno.
Dne 23. listopadu 2022 byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních. Jak již její název napovídá, povinnosti se prozatím týkají pouze kotovaných společností, jelikož právě ty hodnotí jako společensky a ekonomicky nejvýznamnější subjekty. Ačkoli výslovně uvádí, že se netýká mikro, malých ani středních podniků, i tyto vybízí k dobrovolnému sledování obdobných pravidel.
Text směrnice tvoří především shrnutí jejích hodnotových východisek a zhodnocení současné situace. Rovnost žen a mužů vnímá jako jednu z nejvýznamnějších hodnot, na kterých je Evropská Unie založena a odvolává se na řadu dalších euro-unijních předpisů a doporučujících dokumentů, které mají za cíl rovnost pohlaví podpořit napříč soukromým sektorem.
Směrnice nastoluje požadavek genderově vyváženého zastoupení na nejvyšších vedoucích místech, a to pomocí nastavení specifických procesních požadavků na transparentní výběr kandidátů pro jmenování nebo volbu na místa členů orgánů společnosti. Odkazuje na četné studie, které prokázaly, že rozmanitost vede k aktivnějšímu obchodnímu modelu, vyváženějším rozhodnutím a vyšším profesním standardům. Dle zmíněných studií vede generová vyváženost v rozhodujících orgánech k lepší finanční výkonnosti a ziskovosti a má tedy význam pro zajištění konkurenceschopnosti Unie. Kromě toho se očekává, že vyšší zastoupení žen v orgánech společnosti s sebou přinese i pozitivní vliv na zaměstnanost žen v těchto společnostech na různých úrovních.
Členské státy by měly přijmout takovou právní úpravu, na základě které budou kotované společnosti povinny zajistit, aby v polovině roku 2026 osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví a) zastávaly nejméně 40 % míst nevýkonných členů orgánů společnosti a b) nejméně 33 % všech míst v orgánech společnosti. Směrnice sama uznává matematickou nerealizovatelnost tohoto požadavku, nicméně doporučuje společnostem, aby se těmto cílům co nejvíce přiblížily.
Při výběru kandidátů má být akcentována transparentnost. V průběhu výběrového řízení mají být uplatňována jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria, která musí být určena už před zahájením řízení. Ze stejně kvalifikovaných kandidátů má pak být vybrán spíše ten, který patří k méně zastoupenému pohlaví. Pokud bude však jmenován či zvolen ten, který patří k více zastoupenému pohlaví, musí být společnost schopna doložit objektivní důvod pro takový výběr.
Kotované společnosti budou mít v této souvislosti rovněž zvýšenou informační povinnost, a to jak vůči kandidátům v jednotlivých výběrových řízeních, tak každoročně vůči příslušným orgánům ohledně pokroku v dosahování uvedených cílů. Tyto informace budou muset uveřejňovat na svých internetových stránkách.
Členské státy mají na základě směrnice dále stanovit adekvátní sankce, které umožní vymáhat uvedené povinnosti, a zajistit, aby se neúspěšní kandidáti mohli domáhat soudní ochrany, budou-li se domnívat, že měli stejné kvalifikační předpoklady jako kandidát opačného pohlaví vybraný na místo člena orgánu kotované společnosti. Jako adekvátní sankce za porušení vnitrostátních pravidel pak směrnice uvádí pokuty nebo možnost zneplatnění či zrušení rozhodnutí o výběru členů orgánů společnosti soudem.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




